Pokoušejí se změnit statut Krymu

Zbavit Krym autonomního statutu a Sevastopol zvláštního statutu města – s takovými požadavky iniciativní skupina, která byla vytvořena v sobotu v Kyjevě. Takovým způsobem chtějí autoři myšlenky „spasit Ukrajinu“ před scénářem, který Rusko realizovalo v Gruzii. Aby se referendum konalo, potřebují sesbírat minimálně 3 milióny podpisů v minimálně dvou třetinách oblastí Ukrajiny.

První schůze, zasvěcená referendu o změně statutu Krymu a Sevastopolu, se konala v kyjevském Domě Architekta. Zúčastnilo se jí asi 200 místních obyvatel.

Iniciátorem setkání se stalo všeukrajinské hnutí „Svoboda“. Jeho představiteli Olegovi napadla myšlenka změnit Krym z autonomie na oblast a Sevastopol zbavit zvláštního městského statutu.

„Změna statutu Krymu připraví Kreml o možnost použít plán vypracovaný v Abcházii a Jižní Osetii na vtrhnutí do cizího státu,“ vysvětlil Tjagnybok.

V důsledku účastníci schůze jednohlasně schválili rozhodnutí o nezbytnosti provedení referenda. Zformovali otázku, která bude prezentována na všeukrajinském referendu, a vytvořili iniciativní skupinu pro sběr podpisů občanů a podporu provedení referenda.

Podle zákona k tomu potřebují sebrat minimálně 3 milióny podpisů v neméně než dvou třetinách oblastí Ukrajiny. Přičemž v každé oblasti musí být sebráno minimálně 100 tisíc podpisů.

Všimněme si, že to není první pokus Tjagniboka řešit osud Sevastopolu. 27. června se už „Svoboda“ obracela na prezidenta Ukrajiny a na Nejvyšší radu s iniciativou změnit autonomní statut Krymu na oblastní. Hnutí také poslalo telegram předsedovi Nejvyšší rady Ukrajiny Arsenii Jacenjukovi a předsedům frakcí koalice demokratických sil v Nejvyšší radě Ivanu Kirilenkovi a Vjačeslavu Kirilenkovi s požadavkem na uvedení této otázky na pořad jednání třetího zasedání parlamentu.

Tenkrát tento požadavek zůstal bez povšimnutí. Avšak tentokrát může být reakce jiná. Po srpnových událostech na Kavkazu a ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou otázka dalšího statutu Krymu je jednou z nejpalčivějších, a není vyloučeno, že Kyjev podnikne rozhodné kroky k řešení situace.

Společně s tím se zaktivizují i občané Krymu, avšak v protichůdném směru. Uprostřed září parlament poloostrova, jehož více než 70 % tvoří lidé, kteří ruštinu považují za svou rodnou řeč, se odmítl podřídit nařízení vlády о částečném přechodu výuky na školách a vysokých školách na ukrajinštinu, když tímto odmítli nařízení nadřízené moci. Kromě toho, aby v Kyjevě neměli pochybnosti, kam se dívá Krym, místní parlament schválil řešení Ruska o osudu Abcházie a Jižní Osetie.

„V podmínkách uskutečněného aktu ozbrojené agrese, rozpoutané vedením Gruzie proti lidu Jižní Osetie, a nekončících pokusů směřovaných ke svržení legitimní vlády Republiky Abcházie, Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym vyjadřuje podporu lidu Abcházie a Jižní Osetie v jejich právu na sebeurčení a podporuje postup Ruské federace, směřující k zajištění bezpečnosti republik Abcházie a Jižní Osetie,“ říká se v prohlášení krymského parlamentu, adresovaném Nejvyšší radě.

Článek vyšel na http://www.vz.ru/top/. Překlad gr.