McCain komolil při zahraničněpolitické debatě slova

John McCain a Barack Obama se v páteční noční debatě opakovaně střetli v názorech na zahraniční politiku, šlo především o Írán a války v Iráku a Afghánistánu.

McCain se dopustil značných přeřeknutí a zakoktání, když nedokázal vyslovit jméno íránského vůdce Mahmúda Ahmadínežáda a když pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího nazval „Qadarím“.

Navíc obhajoval protidemokratický Mušarafův puč z roku 1999, který prý zachránil Pákistán před krachem. „Problém byl v tom, že naše strategie po deset let spočívala v rozmazlování Mušarafa. Odcizili jsme se pákistánskému obyvatelstvu, protože jsme byli antidemokratičtí,“ prohlásil Obama. Na to McCain odpověděl: „Pákistán byl v úpadku, když Mušaraf přišel k moci. Každý, kdo byl tehdy tam nebo poblíž a znal to tam, věděl, že to byl zkrachovalý stát.“

Ačkoli se Pákistán v době, kdy Mušaraf pučem v říjnu 1999 získal moc, potýkal s problémy, k nimž patřilo napětí s Indií a velká chudoba, měl demokraticky zvolenou vládu a byl dalek toho, aby byl „zkrachovalý“.

Pokud jde o Irák, McCain zaútočil na Obamu za jeho opozici proti loňskému navýšení amerických sil s tím, že vyslání dalších 30 000 vojáků úspěšně potlačilo sektářské násilí, které pustošilo zemi. „Tato strategie byla úspěšná a my jsme v Iráku zvítězili a přijdeme domů vítězně a se ctí.“

Mnoho expertů z řad americké vlády i mimo ni však míní, že i když navýšení bylo stěžejní, nebylo jediným faktorem, který vedl k 80procentnímu snížení násilí. Generál David Petraeus, který na navýšení dohlížel, řekl, že nikdy americké vítězství v Iráku nevyhlásil. „Tohle není ten druh boje, kdy dobudete horu, vyvěsíte prapor a jdete domů na vítěznou přehlídku,“ prohlásil Petraeus 11. září pro BBC. „Není to válka s jednoduchým heslem.“

Dotázán, zda by poslal víc vojáků, aby pomohl zhoršující se válce v Afghánistánu, kde jsou nyní americké vojenské ztráty větší než v Iráku, McCain odpověděl, že ano, a že by šlo o stejnou strategii – navýšení, které Obama „v Iráku odsoudil“.

Jenže vysocí činitelé amerického ministerstva obrany tvrdí, že podobnou strategii nelze v Afghánistánu zopakovat. Upozorňují, že vojáci poslaní jako posily do Iráku byli rozmístěni k potlačení násilí v hustě obydlených čtvrtích Bagdádu, zatímco tálibánští povstalci mají základny v horách a rozsáhlých pouštích Afghánistánu.

K největšímu souboji obou prezidentských kandidátů došlo v otázce íránského nukleárního programu a ohledně toho, zda jednat s Ahmadínežádem. McCain si tropil z Obamy posměch za to, že v roce 2007 navrhoval, aby se bez předběžných podmínek zasedlo s íránským prezidentem k rozhovorům o íránském nukleárním programu.

Obama, který už dávno svůj postoj zmírnil, odpověděl, že jeden z McCainových vlastních poradců, bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger se spolu se čtyřmi dalšími exministry zahraničí za jednání bez předběžných podmínek přimlouval. Což je pravda. Kissinger skutečně počátkem tohoto měsíce bezpodmínečné rozhovory doporučoval. McCain však upozornil, že podle Kissingera by rozhovory měly začít na úrovni ministrů zahraničí.

McCain zcela špatně vylíčil Obamovu reakci na ruskou srpnovou invazi do sousední Gruzie: „Jeho první prohlášení bylo, že obě strany by měly projevit sebekázeň – to je další malá ukázka naivity.“ Obama však v prohlášení k novinářům 12. srpna odsoudil ruskou akci a vyzval k zastavení útoků: „Pro útoky neexistuje ospravedlnění.“ Pak dodal, že Gruzie by měla ve sporných územích Jižní Osetie a Abcházie upustit od použití násilí.

Článek McCain misstated some facts in foreign-policy debate vyšel 27. září na serveru mcclatchydc.com. Překlad Eva Cironisová.