Čím krmí americká televize své diváky

Náhodou jsem v sedm večer přepnul na History Channel. Je to jeden zhruba z pěti kanálů, na které se občas dívám – spíše ze setrvačnosti a ze zoufalství, protože na jiných kanálech je to ještě horší.

Dávali NCIS. Je to typický, řádový, nekonečný seriál o FBI, kterak slouží a chrání. Celý seriál by měl být uveden varováním „pozor, zvýšené odumírání mozkových buněk při sledování tohoto pořadu!“ Jenže to je nesmysl, protože takové varování by muselo být téměř u všeho, co se vysílá. Tato epizoda byla ovšem zvlášť zdařilá.

Vojačka (vypadala spíše jako majitelka drahého kosmetického salónu) se vrátila z mise v Afghánistánu. Chvíli jsem se divil, proč vojáčka a ne voják, ale pak mi došlo, že pořad musí splňovat i požadavek „bourání stereotypů“. Dnes chodí ženy do války a muži se doma starají o rodinu.

Někdo se jí pokoušel zabít, což zjistila, když na parkovišti před supermarketem explodoval její vůz.

Přivolaná FBI měla hned jasno: auto nevybuchlo samo sebou, musela tam být bomba. Tu bombu tam nastražil člen al-Kaidy. Přijel za ní až z Afghánistánu, aby se jí pomstil.

Pro zarostlého mudžahedína v kozí kůži vyrůstajícího v pustinách Afghánistánu není žádný problém zjistit si adresu kterékoliv americké vojáčky, koupit si letenku, zaletět si do USA s kufrem výbušnin a... O tom ten film byl, ale nepředbíhejme.

Jak všichni víme, al-Káida vraždí Američany hlavně proto, že nenávidí svobodu, kterou mají. Což tam sice řečeno nebylo, ale já už jsem trénovaný a vím, co si mám myslet. V tomto případě tam bylo ale něco víc, šlo o jakousi osobní pomstu.

No považte, čemu musí Američané čelit.

Později se podezření potvrdilo, když v laboratoři vylepšili zrnitý obraz z kamery dozorující parkoviště a to tak dokonale (ach ta skvělá americká technika), že – ačkoliv se atentátník skrýval za vozem a kamera zabírala celou plochu parkoviště ze vzdálenosti asi 100 metrů – vedle stojící vůz byl nablýskaný a v odraze na karoserii zjistili, že atentátník má jen tři prsty. Z databáze vytáhli i jméno, podívali se do seznamu členů al-Káidy – a trefa.

Na ochranu vojačky a její chápavé (chápavé ve smyslu, že za ní stála) a krásné rodiny (manžel, dva kluci v pubertě a dospívající dcera) byl vyčleněn celý tým NCIS – asi 15 - 20 lidí. Prošpikovali kamerami její dům, okolí, nasadili nepřetržité hlídání nejen jí samotné, ale celé její rodiny včetně dětí, protože když jde o muslimské fanatiky, žádná ochrana není dost bezpečná. Tým sympatických mužů v černých brýlích se usídlil v jejím domě a nehnul se na krok od žádného člena rodiny. Se všemi se skamarádili, hlavně kluci je měli rádi.

Je tam například scéna, jak vojáčka běží. Nikoliv na tramvaj, ale jen tak, pro zdraví, aby byla fit. Běží s kamarádkou a tři kroky za nimi běží muž – FBI se sluchátky. „Něco se mi nelíbí,“ říká kdosi, „dávej pozor.“ Nejspíš to byl operační důstojník, který celou trojici sledoval odněkud shora. „Rogers,“ (něco jako „rozumím“), říká běžec FBI v běhu do vysílačky schované v zubu. Míjejí zaparkované vozy, sportovec od FBI něco zakřičí, všichni tři prudce odbočí na trávník, zalehnou a v tom – bum. Ohnivá koule. Auto, kolem kterého měli běžet, se změnilo v hromadu šrotu.

Jak to skončilo a jestli toho zlého muslima nakonec chytili, nevím, nemohl jsem to dokoukat. Ale určitě ho chytili, FBI vždy dostane svého muže.

Tvůrcům bych rád tímto poděkoval za skutečné nevšední zážitek. Teď, když vidím, co al-Káida dokáže a jak je mstivá, se budu bát otevřít i garáž.