Otřesná devastace Gazy

Kanadský Žid, profesor Harry Shannon, se po návštěvě Gazy stydí za to, co tam spatřil:

„Očekával jsem, že životní podmínky budou v Gaze špatné, když jsem se tam v červenci vydal, ale přesto mne tamní devastace šokovala. Spolu s mým spolucestujícím jsme se do Gazy dostali na křižovatce Erec moderní budovou připomínající letištní terminál. Po výslechu izraelskou pohraniční policií jsme budovu opustili a vydali se dál.

Bylo to jako bychom se dostali na jinou planetu. Prašnou silnici vroubí zbytky někdejší průmyslové zóny Gazy zničené výbuchy. Trosky se podél cesty táhnou stovky metrů.

Dokonce i jízda hlavní ulicí Gazy připomíná slalom mezi jámami. Vzduch páchne spáleným olejem a zkaženým jídlem z výfukových plynů (auta jsou nucena jezdit na olej na vaření).

Každopádně na ulici moc aut není. Běžné jsou káry tažené osly.

Navzdory teplotě 35 °C řidiči nepoužívají v autech klimatizaci, aby šetřili naftou.

Čas od času naplní vzduch zápach kanalizačních splašků. Nedostatek čisticích zařízení znamená, že se mnoho nezlikvidovaných nečistot dostane do Středozemního moře.

Vydali jsme se nejprve do dětské nemocnice na okraji města. Ředitel nemocnice a lékaři nám popsali pracovní podmínky: 100 lůžek, z toho na 40 leží děti s bakteriální meningitidou, nesmírně vážným onemocněním.

Panuje nedostatek základních léků a potřeb, dokonce i tak obyčejných věcí jako jsou sterilní tampóny.

Nemocnice má tři ventilátory; funguje pouze jediný. Pro ostatní Izrael nepovolí přísun náhradních dílů. Ten fungující je pro „beznadějný případ“, kterému nelze pomoci. Mezitím pacienti, kterým by mohl prospět, zůstávají bez něho.

Je mnoho případů podvýživy – například skoro roční děti váží 3 kg. Jejich rodiny si nemohou dovolit zvláštní přípravek, který by dětem pomohl.

Kvůli nedostatku vybavení a kvalifikovaného personálu v Gaze neexistuje radioterapie a jen omezeně se provádí chemoterapie.

V mnoha případech lze ošetření provést pouze v Izraeli. Podle zprávy izraelských Lékařů za lidská práva (Physicians for Human Rights, PHR) navzdory příměří panujícímu v několika posledních týdnech je naléhavým případům stále odmítán vstup do Izraele, kde by jim lékaři mohli zachránit život. PHR zdokumentovala řadu případů lidí, kteří zemřeli dřív, než se dočkali ošetření.

Procento pacientů, jimž bylo odepřeno opustit kvůli léčení Gazu proti minulému roku vzrostlo. PHR brzy zveřejní zprávu o „léčebném vydírání“. Několik nemocných Palestinců bylo na křižovatce Erec vyslýcháno a výměnou za dovolení opustit Gazu se po nich žádalo, aby se stali informátory.

Po odjezdu z nemocnice jsme se vydali na jižní okraj Gazy. Zastavili jsme na křižovatce u Rafahu na hranici s Egyptem. Byla uzavřená jako po většinu času. Čekal tam houf lidí v marné naději, že by jim mohlo být dovoleno projít. Egypt podléhá nátlaku Izraele a USA, aby hranici neotvíral, a v každém případě si nepřeje, aby se do země nahrnul velký počet uprchlíků.

Jeli jsme do Rafahu, který izraelská armáda bombarduje. Většina domů je vážně poškozena nebo docela zničena. Jen v málokteré ulici se najde nepoškozený dům. Provizorní chatrče z vlnitého plechu a kusů látek jsou teď domovem těch, kdo přišli o svá obydlí.

Vraceli jsme se na sever silnicí podél pobřeží. Nádherný výhled na moře byl v ostrém kontrastu s tím, co jsme předtím viděli.

Když jsme minuli uprchlický tábor aš-Šátí, dorazili jsme k moderním hotelům. Marně čekají na hosty. Hospodářství Gazy, ničené izraelskými pohraničními kontrolami, chřadne stále víc.

Má sestra a její manžel jsou ortodoxní Židé žijící nedaleko Tel Avivu. Jsou pobouřeni jednáním Izraele, především omezováním nemocných, kteří se potřebují dostat kvůli ošetření z Gazy. Můj švagr, někdejší vedoucí katedry rodinné medicíny telavivské univerzity a specialista v oblasti lékařské etiky, si na to veřejně stěžoval.

Také já se jako Žid stydím a jsem znechucen tím, co se děje. Ano, Izrael potřebuje bezpečnost. Ale to, co se děje, potřebu bezpečnosti daleko přesahuje.

Akce Izraele jsou kolektivním trestem, který mezinárodní právo zakazuje.

Stydím se, že se Harperova vláda (kanadský premiér konzervativec Stephen Harper, od 2006, pozn. překl.) zaměřila na bezpodmínečnou podporu Izraele proti Palestincům.

Současná politika je nesvědomitá, jak může dobře vidět každý, kdo Gazu navštíví.“

Harry Shannon je profesorem klinické epidemiologie a biostatistiky na McMasterově univerzitě a člen organizace Independent Jewish Voices. Žije v Dundasu.

Článek Gaza's shocking devastation vyšel na serveru effedieffe.com 30. srpna. Překlad Eva Cironisová.