Existuje ve struktuře americké armády opoziční skupina?
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2008/08/2723-existuje-ve-strukture-americke-armady-opozicni-skupina.htm
Vladimír Stwora
Zdá se, že ano. Postupně začínají vycházet fakta o posledním ostudně projetém útoku Gruzie na Jižní Osetii. Nenapadlo nikoho z vás, jak je možné, že Rusové byli tak rychle na místě? Že museli nutně mít velmi blízko hranic s Gruzií poměrně silné vojenské seskupení? Náhoda? A jak je možné, že ani Američané, ani Izraelci nevěděli nic o ruských vojenských formacích u hranic? Copak nesledují jejich satelity celé území? Jak jim to mohlo ujít? Rusové mohli být schováni v tom čtyři kilometry dlouhém tunelu (a nejspíše tam byli), ale nějak tam museli předtím dojet. V rozumné době před útokem. Jak to, že si toho americko-izraelská služba nevšimla?
Cituji z článku na TBRNews The Voice of the White House (Nejde pochopitelně o oficiální hlas z Bílého domu.)
To, že Putin věděl o chystaném útoku Gruzie na Jižní Osetii, je jisté. A je vysoce pravděpodobné, že někdo, kdo měl spojení na oddělení CIA pro Rusko, předal Rusům citlivé materiály o tomto subjektu. Dále se ví, že jistý voják izraelské armády IDF předal ruskému GRU velmi specifické informace.
Po ruské invazi do Jižní Osetie a po zatlačení gruzínské armády, zaznamenal ruský špionážní satelit konvoj amerických Hummers na cestě do gruzínského Poti, které zrovna okupovaly ruské jednotky. Ve vozidlech cestovala skupina zvláštních jednotek Gruzie. Všichni byli zadrženi. Vozidla byla plná plastických výbušnin, zbraní vybavených tlumiči a – k velkému překvapení ruské výzvědné služby – vezla také vysoce tajné materiály NATO týkající se satelitní technologie.
Mezi dvaceti zadrženými Gruzínci byli i tři Arabové. Všichni byli spoutáni, dostali pásky přes oči a byli odvedeni k výslechu k vojenské kontrarozvědce. Jeden výše postavený člen kontrarozvědky začal prohlížet zabavené dokumenty a když zjistil, co má v ruce, okamžitě zavolal vrtulník a nechal všechno dopravit svým nadřízeným. Zdá se, že posádka vozů se snažila přeběhnout k Rusům a vůbec přitom nevěděla, co veze.
Díky neuvěřitelným bezpečnostním dírám jak z amerických, tak z izraelských zdrojů byly informace s předstihem doručeny do Moskvy a Putin viděl skvělou příležitost jak se vypořádat s gruzínskými nepřáteli, rozdrtit jejich armádu a získat velké množství americké vojenské výzbroje uschované v Gruzii, následně pak vyhnat nenáviděné Američany a Izraelce ze země za velmi ponižujících podmínek.
Nevěděli, co vezou? To by vypadalo na dvojí zradu. Někdo chtěl přeběhnout k nepříteli, a někdo jiný se o tom dozvěděl, a nejen, že je neudal, ale dal jim do aut tajné materiály pro druhou stranu.
Byl to totální debakl, následovaný urychleným útěkem všech amerických a izraelských vojenských a výzvědných jednotek, přičemž ani nestačili vzít si se sebou své nádobíčko. Rusům tak padlo do rukou velké množství amerických zbraní, technického a signalizačního vybavení, bezpilotní letouny a nákladní auta plná tajných dokumentů.
Zdá se, že jedním z důležitých cílů amerických a izraelských dravců bylo použít území Gruzie pro útok na Írán. Generálplukovník Anatolij Nogovitsyn napsal, že Izrael doručil do Gruzie osm typů bezpilotních letounů a asi stovku protitankových min. V Gruzii byly přítomný zvláštní jednotky IDF, letectvo, Mossad a další izraelské skupiny, včetně žoldnéřských posádek. Spolupráce s Američany byla velmi těsná. Oficiálně cvičili gruzínskou armádu, ale ve stejné době Izrael přepravoval některá svá letadla do Gruzie za účelem útoku na Írán. Z jižní Gruzie je to do Teheránu 1149 km, z Tel Avivu je to 1600 km.
Šlo o dvoumístná letadla F-16I Sufa (Bouře) designována a vyrobena firmou Lockheed Martin zvlášť pro Izrael. V Gruzii bylo dvanáct jednotek 107. izraelské letky, tzv. Rytíři oranžového péra, která je normálně umístěna na izraelské základně Hatzerin.
Katastrofální porážka gruzínské armády definitivně zmařila pokus Izraelců zaútočit na Írán.
Vypadá to, že jde už o druhý zmařený pokus. Kdy byl ten první?
Pamatujete si na nedávnou událost ze září 2007, kdy B-52 „omylem“ naložil šest raket W80-1 s jadernými hlavicemi v síle 5-150 kilotun TNT a letěl s nimi ze základny Minot Air Force v Severní Dakotě na základnu Barksdale ve státě Louisiana? Jaderné hlavice byly 36 hodin nehlídány, dokonce letadlo s nimi zůstalo přes noc na ploše základny, než se přišlo na to, že jde o jaderné hlavice.
Případ je podrobně dokumentován na Wikipedii, obecný závěr vyšetřování je ten, že šlo o selhání na několika stupních a příslušní velitelé i lidé v nižších funkcích už byli odvoláni a možná i potrestáni.
Podle některých neoficiálních informací se ale zdá, že bomby byly určeny pro Írán a že nešlo o selhání, ale o vzpouru. Někdo prostě odmítl letět. Základna Barksdale slouží normálně jako výchozí bod startu letadel na Střední východ a do Iráku (Íránu).
Ozvali se penzionováni důstojníci americké armády, kteří jsou obeznámeni s procedurami kolem jaderných bomb. Tito lidé naprosto vylučují, že by mohlo jít o omyl. Systém je tak propracován a tak komplikovaný, že prostě není možné vytáhnout ze skladu omylem jaderné rakety a zavěsit je pod křídla, aniž by si toho někdo všiml. K vytažení jaderných bomb musela být autorizace z nejvyšších míst. Navíc ty bomby jsou značené a obsluha by musela být slepá a hluchá nebo opilá, aby si toho nevšimla. Rovněž způsob zavěšování jaderných raket je jiný. Zkrátka omyl je vyloučen.
Převládá názor, že mělo dojít k jadernému útoku na Írán, a někdo se vzbouřil. Zůstává záhadou, proč jsme se o tom vůbec dozvěděli. Tohle se podle mého názoru dalo ututlat, všechno bylo v rámci armády a rakety se ani na okamžik nedostaly někde, kde by o nich věděli civilisté. Odpovídám, nevím. Možná šlo opravdu o omyl, jak je popisují ve Wikipedii. Možná to, že jsme se o tom dozvěděli, je další vzpoura někoho uvnitř. Každý nechť si utvoří názor sám.
V každém případě se zdá, že ne všichni američtí a izraelští vojáci jsou roboti bez mozku, kteří dělají jen to, co je jim přikázáno. Je docela možné, že míra nespokojenosti v americké armádě je mnohem větší, než se obecně přiznává. V dějinách existuje mnoho podobných situací, kdy vojsko odmítlo plnit příkazy velitelů a jednalo podle svého lidského svědomí. Nechme se překvapit.
Všimněme si také, jak média úpěnlivě mlčí o tom, že Rusům padly do rukou nejtajnější materiály NATO. Hezké... :-)
Článek byl publikován 24.8.2008
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.