Vláda se nám vysmívá do ksichtu!

Také jste se už někdy zamýšleli nad tím, jak naší vládě jde o naše zdraví a hlavně o zdraví našich dětí? Pojďme se pokusit tuto skutečnost zkonfrontovat s realitou, kdy po snížení rodičovských příspěvků, po snížení přídavků na děti, postupných rušení školek v krajích s poukazem na nedostatek financí dostáváme další poselství, jak vládě ve skutečnosti na zdraví našich dětí vůbec nezáleží.

Před pár dny vláda na svém zasedání s velkou pompézností odklepla Gruzii zhruba 150 mil. KČ. Zní to skoro už jako klišé, když napíšu, že jsme to ve skutečnosti zaplatili my, daňoví poplatníci. Skutečná bratrská pomoc po vzoru Sovětského svazu, kdy nám po suchém létě roku 1947 z Ukrajiny věnovali celkem 8 tis. tun obilí, zatímco tamější obyvatelstvo do slova a do písmene chcípalo hladem.

Když už chtějí naši dobrodinci pomáhat gruzínskému agresoru, proč tato pomoc nemohla být směrována formou materiální pomoci? Je celkem jasné, že 150 milionů korun se ztratí v černé díře gruzínské korupce. Proč navíc politici se nesložili k tak štědrému daru z vlastních kapes (vlastně taktéž z našich peněz) a musíme to zaplatit právě my? A konec konců, čím si Gruzie od nás tuto štědrou finanční pomoc zasloužila? Proběhlo tam snad nějaké zemětřesení, povodeň, či jiná přírodní katastrofa? Vždyť šlo jen o prokazatelné vyprovokování války ze strany Gruzie. A odkud se najednou takový obnos financí vzal v už tak napjatém českém rozpočtu, na který nás vždy odkazují?

Zatímco se tedy na jedné straně vláda nerozpakuje posílat štědré dary jakési zemičce kdesi v Asii, někde naopak musí šetřit. Ptáte se na kom? Přeci na nás, na kom jiném!

Na dalším zasedání 20.8. totiž vláda zrušila národní podporu dotací mléka pro školy s odůvodněním snížení rozpočtu vyčleněného pro rezort ministerstva zemědělství. Tento program byl u nás poprvé zaveden v září 1999 a trval až do teď, neboť se skvěle osvědčil.

Všichni víme, že mléko a mléčné výrobky podražily minimálně o 50%. Sociálně slabší rodiny musí zásluhou zvýšení cen potravin, energie a nájmů seškrtat velké množství položek, mezi něž se jistě řadí i mléčné výrobky. Nemluvím o jejich totální absenci v jídelníčku, ale o jejich snížení. Jediné skutečné místo, kde mohly děti mléko konzumovat levněji byly právě školy.

Programu na podporu školního mléka se účastnilo celkem 2600 škol, což představuje zhruba 2/3 základních škol. A počítejme. Na rok 2007 stát spolu s dotacemi EU spolufinancoval podporu mléka v těchto školách ve výši 42,5 mil. KČ. Vezměme si model na tři roky, tedy 42,5 × 3 = 127,5 Kč.

Takhle tedy vypadá péče o naše děti v praxi. Místo podpory dotací mléka ve školách na tři roky ve výši 127,5 mil. KČ se 150 mil. KČ pošle do Gruzie, aby vláda ukázala americkým bratrům na věčné časy, na čí straně stojíme. Děti nebudou mít ve školách možnost konzumace levnějšího mléka, neboť jeho reálná cena jeho spotřebu zvýší zhruba o třetinu. Děti budou raději lemtat Colu z automatů než konzumovat dražší mléko a mléčné výrobky. Množství za školní rok 2006/2007 bylo 14,7 mil. kusů mléka a 3,7 mil. kusů jogurtů, smetanových krémů a jogurtového mléka.

Česko má navíc v tomto směru další rekord, protože se tímto stáváme jedinou zemí v EU, která na mléko ve školách nebude přispívat.

Závěrem: Kdykoli uvidíme ty arogantní ksichty politiků povýšenecky se na nás šklebit na obrazovkách kafrat o zdravé výživě, o tom, jak jdou ceny potravin nahoru, jak musíme šetřit a nemáme plýtvat, vždy si vybavme tato a další opatření, kterými nám jasně dávají najevo: "Kdykoli budeme chtít, my s vámi zameteme (rozuměj s tou chátrou z ulice), ale přesto přijďte k volbám, máme přeci demokracii". Jak dlouho si ještě necháme líbit to divadýlko, kdy ať jde o jakoukoli stranu, jde pouze o kosmetické rozdíly, ale v zásadě jsou všechny stejné? Čím se režim před rokem 1989 lišil?

Nehodilo by se to do současné propagandy očerňování všeho před rokem 1989? Třeba masívní podpory výstavby bytů? Vím, budete namítat cosi o králíkárnách na Jižním městě, jenže teď si mladá rodina nemůže dovolit pořídit ani tu pitomou králíkárnu, aniž by se nezadlužila hypotékou do konce života. To nemluvím o reálné možnosti ztráty zaměstnání jednoho z partnerů, kdy jim do kvartýru naběhne exekutor. Nebo bezúročné půjčky pro mladé rodiny? Zdravotnictví hrazené ze zdravotního pojištění, tedy tak, jak má být a nikoli s dalším de facto zdvojeným placením z vlastní kapsy? A další a další? Není náhodou současná propaganda očerňování všeho před rokem 1989 jen permanentní přiživování emocionálního rozměru bez racionálního podtextu? Aby si náhodou lidé nezačali uvědomovat jisté rozdíly, že vše není tak úplně černobílé, jak se nám to snaží vykreslit horda těch správných a samozřejmě "nestranných" historiků kterými nás média krmí týden co týden?

Jsou to jen otázky, které kladu, na něž odpověď neznám. Taktéž nechci vyzdvihovat staré zlaté časy a nostalgicky vyvolávat jejich návrat, to vůbec ne. Má představa je skloubení všeho dobrého, co s tehdejším režimem souvisí s tím dnešním podobně jak to bylo zamýšleno v Pražském jaru před vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Ovšem způsob jednání vlády, kdy zruší podporu dotací mléka do škol a místo toho pošle prachy jen tak zbůhdarma Gruzii, je výsměch do ksichtu nám všem! Kašlou na nás.