Irák nepodepsal kontrakty s velkými ropnými společnostmi

BAGDÁD (AFP) – Irák v pondělí 30. 6. oznámil, že se nepodařilo podepsat dohody o technické pomoci s globálními ropnými společnostmi, aby válkou zmítaná země mohla získat příjmy z rozsáhlých, ale nevyužívaných ropných polí.

Irácký ministr ropného průmyslu Husajn aš-Šahristání na tiskové konferenci oznámil, že Irák nadále vyjednává se společnostmi Shell, BP, Exxon Mobil, Chevron a Total i s konsorciem menších společností o zvelebení šesti ropných a dvou plynových polí: „Nedokončili jsme žádnou dohodu s nimi, protože odmítli nabídnout poradenství za honorář, protože chtějí podíl z ropy.“

V případě dohody o technické pomoci má jít jen o krátkodobou smlouvou o poradenství, jak pomoci zvýšení produkce v mezidobí, než vstoupí v platnost dlouhodobé smlouvy o provozu ropných a plynových polí.

Všeobecně očekávaný plán, jak upravit cestu pro návrat globálních energetických gigantů do Iráku 36 let poté, co je Saddám Husajn vyhnal, je považován a za první krok na cestě k třetím největším světovým ropným rezervám.

Šéf britsko-nizozemské ropné společnosti Shell Jeroen van der Veer nicméně prohlásil, že doufá v podepsání smlouvy s Bagdádem během několika příštích týdnů. „Doufám, že to bude během týdnů a nikoli měsíců,“ řekl van der Veer reportérům v kuloárech Světového naftařského kongresu, jedné z největších událostí světového průmyslu. Šéf španělské ropné skupiny Repsol YPF Antonio Brufau dodal, že „před podpisem v Iráku je třeba vyjasnit řadu věcí“.

Minulý týden mluvčí ministerstva ropného průmyslu Asim Džahíd sdělil AFP, že 30. 6. by mohlo dojít k podpisu vedlejších smluv a nabídce dlouhodobých smluv jiným 41 energetickým společnostem. „Vybrali jsme 35 společností mezinárodní úrovně podle jejich financí, prostředí a zkušeností a zaručili jsme jim povolení k těžbě ropy.“ Kromě toho bylo do výběru zařazeno ještě šest ropných firem ve státním vlastnictví z Alžírska, Angoly, Pákistánu, Thajska, Turecka a Vietnamu.

Irák chce dosáhnout zvýšení současné denní produkce 2,5 milionů barelů o 500 000 barelů, čímž by bylo dosaženo objemu těžby dosahovaného před invazí v březnu 2003. Nicméně politické sváry o to, jak příjmy z ropy rozdělit, by mohly proces zpomalit. Především musí ještě parlamentem projít schválení uhlovodíkového zákona, který pomůže stanovit dělbu zisku jakož i zahraniční dohody. Současný export by ministerstvo ropného průmyslu během následujících pěti let rádo zvedlo na 4,5 milionu.

Irácké ropné rezervy se odhadují na 115 miliard barelů, ale následkem sankcí OSN po invazi do Kuvajtu v roce 1990 mu zoufale schází moderní technologie. Šahristání prohlásil, že Irák potřebuje služby zkušených společností, aby mohl využít potenciál svých ohromných ropných rezerv, ale současně dodal, že není ochoten toho dosáhnout za jakoukoli cenu. „Pro Irák, který má velké ropné rezervy, není možné zůstat na současné úrovni produkce. Irák by měl být druhým nebo třetím největším exportérem. Šli jsme za těmito globálními společnostmi a žádali jsme je, aby nám nabídly pomoc, ale nemohou počítat s žádnými privilegii ani nedostanou podíl na ropě.“ Dodal, že jeho ministerstvo vybídlo zájemce z 41 vybraných zahraničních firem k jednání o dlouhodobých servisních smlouvách, které by mohly být podepsány v příštím roce. Své nabídky mají předložit do dubna 2009, smlouvy by pak mohly být podepsány v červnu. „Jde o servisní smlouvu, nikoli o kontrakt týkající se podílu na produkci.“ Irák by podle Šahristáního mohl uzavřít smlouvy o podílu na produkci s nějakou velkou energetickou společností, zatímco pro servisní dohody pro zámořské firmy by se mohli hodit domácí partneři. „Soudíme, že není třeba dělit se o iráckou ropu s kýmkoli,“ prohlásil a dodal, že konečné nabídky společností budou muset být schváleny vládou. Ty společnosti, které nabídnou vyšší zisk pro Irák, by měly mít při hodnocení servisních dohod přednost.

Článek Iraq fails to sign contracts with global oil majors vyšel 30. června na serveru yahoo.com. Překlad Eva Cironisová.