Američané chtějí v Iráku 58 základen

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2008/06/2621-americane-chteji-v-iraku-58-zakladen.htm

Eva Cironisová

Iráčtí poslanci tvrdí, že připravovaná bezpečnostní dohoda mezi USA a Irákem umožní americkým vojákům zůstat v zemi na neomezenou dobu a dá jim 58 základen.

Představitelé dvou vládnoucích iráckých šíitských stran řekli při sérii rozhovorů, že irácká vláda odmítla tento návrh společně s dalším americkým požadavkem, podle něhož by Spojené státy ve skutečnosti převzaly právo rozhodnout, zda je nepřátelský akt podniknutý z jiné země agresí vůči Iráku. Zákonodárci uvedli, že se obávají, aby Irák nebyl vehnán do války mezi Spojenými státy a Íránem.

Další podmínky předložené Spojenými státy zahrnují kontrolu nad iráckým vzdušným prostorem do výše 30 000 stop a imunitu pro americké vojáky a soukromé vojenské podnikatele. Smlouva by měla mít neomezenou platnost, i když by měla dvouletou výpovědní lhůtu. Američtí činitelé v Bagdádu prohlašují, že jsou rozhodnuti dokončit smlouvu do 31. července tak, aby parlamentní rokování o ní mohlo být uzavřeno před 31. prosincem, kdy vyprší mandát OSN.

„Body, které Američané předložili, byly mnohem ohavnější než okupace,“ řekl Džalál al-Dín as-Saghír, přední poslanec za stranu SIIC. „Byli jsme okupováni podle rozhodnutí Rady bezpečnosti“ řekl s odkazem na rezoluci OSN z roku 2004, jež dala Američanům v čele mezinárodní koalice mandát k okupaci Iráku. „Ale teď se po nás chce, abychom sami podepsali svou vlastní okupaci. To je důvod, proč jsme rozhodně odmítli všechno, co nám dosud předložili.“

„To by oslabilo iráckou suverenitu“, prohlásil Alí al-Adíb, vedoucí člen strany Dawa premiéra Málikího. „Američané dokonce trvají na tom, že určí, co je agrese proti Iráku a co je demokracie uvnitř Iráku … Jestliže dojde k agresi proti nám, určíme to my a požádáme o pomoc.“

„Je to pro Irák suverenita nebo není? Když jim to dovolíme, budou požadovat imunitu i pro americké psy,“ dodal Saghír. „Sdělili jsme Bushovi své názory – několik nových myšlenek - a zjistil jsem, že mezi jeho a našimi myšlenkami je jistý soulad. Slíbil říci vyjednavačům, aby změnili své metody.“

Saghír i Adíb tvrdí, že irácká vláda odmítla požadavky jako nepřijatelné. Vláda si sice přeje americkou přítomnost v zemi a americké bezpečnostní záruky, ale chce současně kontrolovat bezpečnost, ukončit neomezené zatýkání Iráčanů americkými silami a mluvit do počínání amerických sil v Iráku.

Irácký ministr zahraničí Hošjar Zibárí je však americkým požadavkům velice nakloněn. Kritizoval irácké poslance za otrávení veřejné debaty před uzavřením dohody. Podle něho byli američtí zástupci při jednáních flexibilní a „od začátku otevření a upřímní. Je to otevřený proces, není to ještě smlouva. Návrhy byly upraveny, změněny či pozměněny. Nemáme ještě konečný text, který bude rozhodující.“ Podle Zibárího bude každá smlouva podléhat schválení iráckého parlamentu. Vyslovit se k ní měl také americký kongres, ale Bushova vláda rozhodla, že půjde o prováděcí smlouvu, která ratifikaci nepodléhá.

58 základen by představovalo rozšíření americké přítomnosti v zemi. V současné době Spojené státy podle vojenských map operují z asi 30 větších základen, nepočítaje menší zařízení, např. předsunutá bojová postavení.

Smlouva nebude specifikovat, kolik vojáků v Iráku bude a kde budou rozmístěni, uvedl americký činitel, který si vzhledem k citlivosti předmětu nepřál být jmenován, ale podrobně stanoví právní rámec, podle něhož budou američtí vojáci operovat. Dodal, že v případě, kdy neexistuje rezoluce OSN, která k použití síly opravňuje, „musí být stanoveny potřebné podmínky. To je realita, které se snažíme vyhovět.“

Írán je kategoricky proti této smlouvě. Jeho nejvyšší duchovní vůdce ájatolláh Alí Chameneí po setkání s Málikím řekl: „Nepochybujeme, že americké sny se nesplní.“ Republikánský prezidentský kandidát John McCain odmítl smlouvu komentovat, demokrat Barack Obama prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil názor, že se Bushova administrativa musí podřídit souhlasu kongresu a že by mělo být „zcela jasné“, že Spojené státy nebudou v Iráku mít trvalé základny.

Bývalý demokratický kongresman z Indiany Lee Hamilton řekl, že o plánu na zřízení 50 či více základen v Iráku neslyšel a že by v takovém případě kongres pravděpodobně vznesl námitku. „Kongres by měl spoustu otázek a prezident by musel být v jednání velice opatrný.“

Mluvčí americké ambasády v Iráku Adam Ereli iráckou kritiku odmítl. „Podívejte, nejde o okupaci. Je docela samozřejmé, že ti, kdo mají úzké vztahy k Iráku, se znepokojují nad tím, co to znamená pro iráckou suverenitu a nezávislost. My tomu rozumíme a oceňujeme to, a proto nic nebude vynucováno ničí hrozbou. Je to podobné vynucenému manželství. S tím se nedá nic dělat. Buď vás chtějí nebo vás nechtějí. Nemůžete si násilím vynutit, aby vás milovali.“

Podle informací získaných arabským listem al-Chalídž si však američtí vyjednavači zdaleka neberou takové servítky. Málikímu prý pohrozili, že nedojde-li k podpisu smlouvy, nad Irákem bude nadále platit kapitola 7 Charty OSN, baathisté dostanou volnou ruku v akcích proti režimu, členové stran, politici a poslanci budou vystaveni atentátům a vraždám prováděným eskadrami smrti, které budou k tomu účelu do Iráku dopraveny.

Britský Independent zjistil, že USA se uchýlily i k finančnímu vydírání: zadržují asi 50 miliard dolarů iráckých zahraničních rezerv v newyorské Federální bance rezerv, aby tím dotlačily iráckou vládu k podpisu dohody. Irácké zahraniční rezervy jsou dosud chráněny prezidentským nařízením, které jim poskytuje imunitu před soudním obstavením, ale americká strana při jednáních naznačila, že pokud mandát OSN skončí a nebude nahrazen novou smlouvou, irácké fondy o svou imunitu přijdou. Američané hrozí Iráku ztrátou 40 % jeho zahraničních rezerv, protože nezávislost Iráku je stále limitována následky sankcí OSN a omezeními zavedenými po invazi Saddáma Husajna do Kuvajtu. To znamená, že Irák je podle kapitoly 7 Charty OSN stále považován za hrozbu mezinárodní bezpečnosti a stabilitě. Američtí vyjednavači uvádějí, že Irák může této kapitole uniknout podpisem nové „strategické aliance“ se Spojenými státy. Iráčtí činitelé tvrdí, že minulý rok chtěli převést rezervy z klesajícího dolaru na jinou měnu, např. euro, americké ministerstvo financí to však nedovolilo. Iráku tento zásah způsobil ztrátu 5 miliard dolarů.

„Vyzýváme Iráčany, kteří se účastní jednání s Američany, aby chránili integritu Iráku, jeho bohatství a suverenitu,“ řekl Adnán ad-Dulajmí, vůdce Fronty irácké dohody, velkého sunnitského bloku v iráckém parlamentu. Dodal, že dohoda „by neměla být hotova do července, jak bylo stanoveno,“ protože kolem ní existuje řada problémů, které musí být ještě projednány.

Vlivný šíitský duchovní a šéf SIIC Abd al-Azíz al-Hakím o smlouvě jednal s nejvyšší duchovní autoritou iráckých šíitů velkým ájatolláhem Alím as-Sístáním. Po setkání řekl novinářům, že Sístání stanovil jako pilíře pro vytvoření smlouvy čtyři podmínky: zabezpečení suverenity Iráku, otevřenost, souhlas iráckého lidu a nutnost svěřit podrobnosti smlouvy parlamentu.

Protiamerický šíitský duchovní vůdce Muqtadá as-Sadr vyjádřil svůj ostrý nesouhlas a své stoupence v Iráku vyzval k pravidelným demonstracím proti očekávanému dokumentu.

Zdroje:

Článek byl publikován 24.6.2008