Hledání demokracie II

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2002/02/262-hledani-demokracie-ii.htm

Vladimír Stwora

Tento text je složen z mých odpovědí na vaše komentáře k článku Hledání demokracie. Jestliže jste jej nečetli, učiňte tak dříve, než budete pokračovat tímto článkem. V opačném případě hrozí, že "nebudete v obraze".

V krátkosti: Navrhoval jsem rozhodovací systém státu, ve kterém by nebylo politiků, ani politických stran, ani parlamentu, ani vlády. O všem by rozhodovali všichni formou hlasování přes Internet. Každý občan by mohl podat jakýkoliv návrh. Měl-li by návrh dostatečnou podporu, mohlo by dojít až k hlasování a následnému uzákonnění. Podobný systém funguje na stránkách kuro5hin.

Pečlivě jsem si vaše příspěvky pročetl. Musím uznat, že ačkoliv vznášíte vážné argumenty proti, žádný z nich mě nepřesvědčil. Pokusím se uvést své důvody.

Vaše příspěvky jsem neupravoval, ani k nim nedoplňoval diakritiku. Částečně také proto, že většina vašich komentářů je slovensky a já slovenskou gramatiku neznám. Snad mi to odpustíte.

"Mozna manipulace? Staci nastavit parametry toho programu, ktery pocita skore a on uz bude sam vedet, co a jak. Spolu s otazkou se i zada pozadovane procento kladnych odpovedi a skore se bude prubezne upravovat. Prace na par hodin i pro zacatecnika. Trochu sofistikovanejsi system je z venku (tj. obycejnym obcanem) zcela neodhalitelny. Pri soucasnem zabezpeceni internetu je to dost velke riziko i kdyby clovek veril autorum programu. Jsme v pozici slepce, ke kteremu prijdou s volebnimi listky a on si jeden vybere. Ale zda jeho hlas bude zahrnut do scitani a zda bude znit stejne jak on pravil, to je otazka duveryhodnosti dorucitele."

Otázka důvěryhodnosti funkce takového systému je velmi důležitá, ba přímo kritická. Existuje mnoho možností, jak ověřit a zabezpečit čistotu a nepředpojatost kódu. Osobně bych se přimlouval za maximální průhlednost a otevřenost. Zdrojový kód algoritmu nebude nikterak dlouhý - předpokládám, že by se vešel do 200 řádků programu v některém vhodném jazyku, např. v Java. Kterýkoliv účastník hlasování by si v každém okamžiku mohl kód prohlédnout, popř. i porovnat s "master kopií", která by byla k dispozici někde na "read only" mediu.

Dalsi otazkou je otazka samotna. Dostanete ruzne odpovedi na ruzne formulovane otazky: a) Ma se dostavit Temelin, aby se snizilo znecisteni ovzdusi uhelnymi elektrarnami? b) Chceme riskovat nevyzkousene spojeni technologii i kdyz nas nasi nejblizsi sousede uprimne varuji pred rizikem jaderneho vybuchu?

Podle formulace se bud vetsina postavi pro, nebo proti a Temelin se bud postavi, nebo zastavi. Vyberte si.

Toto není žádný problém. Samozřejmě že formulace je důležitá. Ale my nemusíme odpovídat ANO/NE. Od první formulace ke konečnému textu je dlouhá cesta. Samotný text návrhů by postupně krystalizoval, jak by k němu přibývaly komentáře občanů.

"Lud je nepostradatelny, no nie najmudrejsi radca." Obavam sa, ze ludia by v takomto systeme mali sklony schvalovat (prinajmensom obcas) hlupe zakony. Okrem toho system casom zdegeneruje a na rozhodovani sa bude zucastnovat len uzka zkupina ludi.

Co je to "hloupý zákon"? Budeme se muset naučit, že není hloupých zákonů, jinak nejsme pro demokracii zralí. Žádný zákon není hloupý. Jsou jen zákony, které mně nevyhovují, ale namísto toho vyhovují někomu jinému. Přeje-li si zákon většina, nedá se nic dělat - musím se podřídit, ačkoliv mně samotnému to nesedí. Dnes je situace taková, že jsou přijímány zákony často nevyhovující většině - a přesto jsou přijímány. V tom vidím skutečně tragický problém tzv. demokracie.

Souhlasím, že se lidé můžou zblbnout - zvlášť po intenzivní propagandě vedené sdělovacími prostředky -, a odsouhlasit nějaký nesmysl. To riziko je reálné. Ale celý systém by byl mnohem dynamičtější než ten současný. V současnosti téměř neexistuje možnost špatný zákon zrušit. V mém návrhu předpokládám, že stejně lehce, jako budou zákony přijímány, mohou být i rušeny - opět většinovým rozhodnutím. Ukázalo-li by se po čase, že ten, nebo onen, zákon je špatný, kdokoliv z občanů by mohl vyvolat hlasování o jeho zrušení. Našel-li by dostatek příznivců, zákon by byl zrušen.

Věřím tomu, že i kdyby nějaká skupina lobbyistů zaplatila intenzivní kampaň za prosazení svých zájmů, a kdyby v tom byla úspěšná a podařilo by se jí získat na svou stranu většinu, nevydrželo by to dlouho. Musela by totiž neustále utrácet obrovské částky na neutuchající kampaň ve sdělovacích prostředcích. Lidé se dají ovlivnit - ale ne na dlouho.

K tomu, že každý systém časem zdegeneruje a že se na rozhodování bude podílet jen úzká skupinka lidí. Především se domnívám, že slovo "zdegeneruje" není na místě. Degenerují jen systémy, které se přestaly vyvíjet - viz dnešní demokracie. Vy asi pod tím pojmem myslíte to, že se na hlasování bude podílet jen úzká skupinka lidí.

Podívejte se na účast ve volbách. V mnoha z nich (ať v Čechách, nebo třeba v USA) volí 20 i méně procent populace. Přesto se tím naši tzv. "volení zástupci" nikterak nezneklidňují. V každé populaci budou lidé, které politika nezajímá. S tím nic neuděláte. Stoprocentní volební účast mívali jen za komunistů - a víte, kam to vedlo. Nemohu samozřejmě svůj předpoklad doložit fakty, ale domnívám se, že jakmile by lidé zjistili, že "mohou do toho kecat", že jejich hlas má opravdu váhu, začali by toho využívat v mnohem širší míře, než se to děje dnes.

Absencia priamej zodpovednosti. V tomto systeme budu zodpovedni vsetci a zaroven nikto. V sucasnych demokraciach su zodpovedne volene organy. Problem je v absencii ucinnej konroly a hlavne v prehnanej miere pravomoci, zverenych tymto organom.

Velmi dobrý argument! Ale copak dnes existuje přímá zodpovědnost? Ukažte mi jediný případ, kdy byl poslanec nebo senátor stíhán za podání hloupého zákona. To, že víme, kdo s návrhem přišel, vůbec nic neznamená. Všichni zákonodárci světa jsou přeci chráněni imunitou před obviněním (a trestem) z podání špatného zákona. Myslím, že nikdy v dějinách světa nebyl zaznamenán případ, že by navrhovatel zákona byl souzen za špatný zákon. Opravte mne, pokud o něčem takovém víte.

Slaba robustnost. Ako sw engineer viem, ze aj do relativne najbezpecnejsich informacnych systemov sa da nepozorovane vniknut a totalne ich zmenit. Prave ich elektronicky charakter moze byt pricinou lahkej zranitelnosti. Stanislaw Lem kedysi povedal priblizne toto: Hodte magneticku bombu (taku, co vyradi vsetky elektronicke systemy) na ktorykolvek vyspely stat a stat sa polozi - hodte ju na nejaky zaostaly (napr. arabsky) stat a nesposobite ziadne skody.

Nemyslím, že toto je vážný problém. I já pracuji jako softwarový specialista (už 27 let). Jistě, že je pravdou, že lze někam vniknout a něco změnit. Ale jako odborník musíte také vědět, že existují účinné prostředky ochrany. Kdyby neexistovaly, tak by nebylo ani internetového bankovnictví. A to už nemluvím o skutečnosti, že počítače dnes kontrolují i jaderný útok. Jsem si naprosto jistý, že systém by se dal zabezpečit.

Osobně by takový systém byl trochu podobný akciovým společnostem. A otázkou je, zda by si lid nevybíral momentální výhody i za cenu, že za 5 let přijde pořádný propad a trápení. Nebo si nevybíral výhody, které zplundrují stát a zadluží ho na generace. Případně by mohly existovat mediální kampaně a guláše různých nadnárodních koncernů, kdy by lidi prodali svůj stát za "šošovici".

Tohle je těžké vyvrátit. Vlastně zde nemám proti-argument. Ano, máte úplně pravdu, že lidé jsou krátkozrací a mohli by odsouhlasit něco, co by za pár roků bylo úplnou katastrofou. Ale copak se to neděje denně i tak? Copak dnešní zákonodárci nepřijímají podobné zákony? Samozřejmě, že ano! Věřím v darwinovu teorii přirozeného vývoje. K excesům dochází i v přírodě, ale nakonec vždy vyhraje to lepší.

V každém případě ale s Vámi souhlasím v tom, že toto je největší nebezpečí otevřené demokracie. Snad by bylo možné se shodnout na tom, že ani mnou navrhovaný systém není všelékem a není konečným řešením. Demokracie má opravdu mnoho chyb, ale s tím už budeme muset žít. Pořád by to ale bylo lepší, než to, co máme dnes.

Pani,pozerate v TV relacie ako Aj mudry schybi, alebo na v CR na Prime podobnu Nikdo neni dokonaly s J. Krampolom, kde sa davaju ludom na ulici bezne otazky, ako napr. kam ukazuje strlka kompasu, ci kolko poslancov ma snemovna ? Alebo sa pozrime na zakladne fakty zname sociologom : 11-12 percent populacie ju uplne mentalne retardovanej. Asi 30 percent intelektualne podpriemernej. Asi 30 priemernej (to tiez nie je bohvieaka vyhra, taki ludia su nesmierne manipulovatelni a nachylni k jednoduchym rieseniam, akym su este schopni porozumiet).

Jednotlive pramene sa v tychto udajoch lisia radove o percenta, nie viac. A co teraz ? V USA sa v 4. rocniku statnej strednej skoly ucia rovnice o 1 neznamej a operacie so zlomkami. Aj tam taha ten stat dopredu len niekolko percent populacie. V tychto pomeroch chcete robit priamu demokraciu ? Priklad ako by dopadla : Kedysi v slovenskom denniku Pravda mal byt na sklonku totality zavadzany pocitacovy redakcny system. Sefredaktor Bohus Travnicek, darmo ze komunista, ale to bol reformny a moderny clovek (v medziach moznosti). Starsi sudruhovia hundrali, ze 30 rokov pisali na stroji, bolo dobre a oni to nepotrebuju. Tak sef vyhlasil : Mate 3 mesiace aby se sa s tym naucili robit. Potom mate znizeny plat. A po dalsich 3 mesiacoh vypoved. Darmo utekali sa stazovat na jeho "diktaturu" az na Ustredny vybor KSC. Nepopustil. A potom, ked robili anketu, ako sa to osvedcilo, tak nikto - samozrejme - nebol ochotny sa vratit ku pisaciemu stroju...Ako by to dopadlo v priamej demokracii ? Alebo novy porevovulcny riaditel filmstudia Barrandov, ktory dal podobnu lehotu ludom sa naucit svetove jazyky ? Oznacovali to za fasisticke metody ! Alebo absolutne idiotizmy v style "zbrane zabijaju, zakazat". V GB tak urobili a podla studie renomovanej King's College tam stupla nasilna kriminalita so zbranou trojnasobne ! Samozrejme, lebo kvery odovzdali len zakona dbali ludia, zlocinci ich mali tak na cierno, ako aj predtym. Proste priama demokracia by nas priviedla do pekla rovnako rychlo, ako terajsi system.

Duševní omezenost davu je opravdu ohromující. Lze říct jen jedno: lidé by měli takové zákony, jaké by si odhlasovali. Vkládám důvěru ve dvě věci: (1) v dynamiku mnou navrhovaného systému. Už jsem tady o tom psal. Stejně, jako k přijetí zákonů by stačila většina, tak i ke zrušení by stačila většina. Špatné zákony by prostě nepřežily dobu. To je velký rozdíl proti současnosti, kdy špatné zákony přežívají nekonečně dlouho a není moci, která by je zrušila. (2) v konečné vítězství zdravého rozumu. Ten rozum by se totiž mohl uplatnit prostřednictvím hlasů na Internetu - na rozdíl od dnešní situace.

Vámi uváděný příklad se zákazem zbraní je velmi vhodně zvolený. Jen si ale vzpomeňte, kdo za tím stál? Lobby levicových sociálních inženýrů. Těm stačilo jednou přitlačit - a zákon byl na světě. V systému otevřené demokracie by museli ten tlak vyvíjet pořád. Časem by jim nejspíše došla pára - a bylo by po zákonu.

Prvni zakon, ktery by se "odhlasoval" by bylo zavedeni trestu smrti, potom zvyseni duchodu, snizeni dani, zvyseni socialnich davek, sterilizace cikanu (nebo jeste lepe jejich odsun), vyhosteni vsech zadatelu o azyl, zvyseni maximalni povolene rychlosti v obci na 80 km/h, zavedeni viz pro Rakousko atd. atd. Myslenka je to zajimava ale pokud by neexistovala i nejaka odpovednost vedlo by to ke katastrofe.

Soucasna odvolatelnost (i kdyz nekdy problematicka) politiku ma zase za nasledek, ze funkce je vnimana jako docasna moznost ziskat penize a vliv. Jeji docasnost vede k tomu, ze se dotycny neohlizi na budoucnost - primarnim cilem je "vyuzit prilezitost"

Už jsem tady o tom psal. Není hloupých zákonů. Jsou jen zákony, které mně osobně nevyhovují. Byla-li by to vůle většiny, nedá se nic dělat. A znovu připomínám, odpovědnost neexistuje ani dnes. Máte pravdu v tom, že dnešní politikové se především snaží využít příležitost. Toto by systém otevřené demokracie zcela vyřešil.

Priama demokracia je dozaista lakava myslienka, ale zrejme len utopia. I ked v urcitych lokalnych zalezitostiach moze fungovat, rozhodovat tymto sposobom o zalezitostiach o ktorych rozhoduju vlady statov je nerealne. Za hlavne dovody povazujem (ako uz bolo uvedene) 1. neexistenciu zodpovednosti a 2. neschopnost vacsiny ludi rozumovo zvladnut dany problem a dosledky jeho riesenia. Osobne sa nepovazujem za uplneho tupca, ale je mi jasne aby som sa dokazal rozumne rozhodnut napr. o otazke jadrovych elektrarni, tak by som musel stravit seriozny cas studiom mnohych pro a proti. No a ked si predstavim, ze by o podobnych zalezitostiach mali rozhodovat ludia ktorych trebars denne vidim na cestach, v obchodoch, na ulici... Mamma mia! Ludska civilizacia by asi moc dlho netrvala.

K té zodpovědnosti jsem se už vyjadřoval dříve. K inteligenci davu rovněž. Jen krátce zopakuji, že bychom neměli dav ani podceňovat, ale ani přeceňovat. Vámi uváděný příklad o jaderné elektrárně je dobrý. Dovolte otázku: opravdu věříte, že ti, kteří o tom nakonec rozhodli v parlamentu a senátu, mají nějaké hlubší vědomosti a celý problém nejprve studovali? Osobně si myslím (a doufám, že budete se mnou souhlasit), že poslanci rozhodli nakonec tak, jak to chtěla lobby a za ní nějaká jiná, mocná skupina.

Shrnutí

Vaše obavy lze zjednodušit do dvou základních okruhů: Tím prvním je strach z manipulace s výsledky. Strach z manipulace vyplývá spíše z přílišného sledování špionážních filmů, než ze skutečné reality. I když manipulaci nelze na 100 procent vyloučit, lze ji ale rozumně omezit.

Tím druhým je vyjádření nedůvěry k inteligenci a schopnostem davu. Ale copak dnešní politici jsou nějací filosofií prodchnutí, hluboce moudří a uvážliví jedinci? Copak i oni nejsou jen obyčejní členové toho davu hlupáků? Samozřejmě že ano. Neprocházejí přeci žádnými testy schopností. To je důležité konstatování. Napíšu to ještě jednou: Dnešní politici nejsou vybírání na základě svých schopností řídit stát. Jejich jedinou kvalifikací jsou jen ostré lokty a tučné konto v bance - na řízení státu trošku málo. A konečně, neříkalo se vždy víc hlav - víc rozumu?

Na druhé straně chci všechny skeptiky ujistit, že se nemusejí bát. Mnou navrhované řešení se v délce jejich životů neuskuteční. Politikové takovou věc dobrovolně neschválí - znamenalo by to hlasovat pro svůj vlastní zánik. K tomu přistupuje skutečnost, že lidé (občané) sami nejsou ještě dostatečně naštvaní.

Osobně to vidím tak, že současný "demokratický" systém musí nejprve vyhnít. Nebude to bezbolestné. Čekají nás divoké roky, jak demokracie dneška bude stále více konvertovat k totalitě. Ale příroda si vždy nakonec sama pomůže. I kdyby to mělo znamenat zánik lidského rodu a příchod něčeho nového. Věřím v evoluci a neustálý vývoj. Není jiné cesty.

Článek byl publikován 11.2.2002


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.