Genocida Palestinců vyhlášena

Za jiných okolností by padaly bomby, ale když vlivný rabín volá po totální likvidaci Palestinců, svět přihlíží bez mrknutí oka, píše Sáleh al-Námí.

„Všichni Palestinci musí být pobiti; muži, ženy, děti, dokonce i jejich dobytek.“

Tento zbožný názor pronesl před týdnem rabín Jisroel Rosen, ředitel náboženského institutu Comet navštěvovaného studenty a vojáky v izraelských osadách na Západním břehu. V článku zveřejněném v řadě náboženských izraelských listů před dvěma týdny a otištěném 26. března v liberálním listu Ha‘arec Rosen tvrdil, že v Tóře existují podklady k ospravedlnění tohoto názoru. Rosen jako autorita s právem vydávat pro židy náboženská stanoviska, napsal, že Palestinci jsou jako národ Amálekovců, který zaútočil na izraelské kmeny na jejich cestě do Jeruzaléma po útěku z Egypta pod Mojžíšovým vedením; Bůh seslal v Tóře příkaz dovolující židům pobít Amálekovce a tento příkaz je v židovské právní vědě znám.

Rosen do článku, který v Izraeli vyvolal poprask, uvedl text tohoto příkazu Tóry: „Nyní jdi a pobij Amáleka; jako klaté zničíte vše, co mu patří. Nebudeš ho šetřit, ale usmrtíš muže i ženu, pachole i kojence, býka i ovci, velblouda i osla!“ (1. Samuelova 15,3; překlad podle bible Českého ekumenického překladu – pozn. překl.) Rosen dodává, že Amálekovci nejsou určitá rasa nebo náboženství, ale spíše všichni, kdo nenávidí židy z náboženských nebo národnostních důvodů. Jde tak daleko, že tvrdí: „Amálekovci budou existovat tak dlouho jako židé. Vynoří se vždy z jiné rasy, aby útočili na židy, a proto musí být válka proti nim globální.“ Požaduje uplatnění „příkazu o Amálekovcích“ a říká, že židé se jim musí vždycky řídit, protože jde o „Boží přikázání“.

Rosen se nerozpakuje definovat „Amálekovce tohoto věku“ jako Palestince. Píše: „Ti, kdo zabíjejí studenty, kteří recitují Tóru, a vypalují střely na město Siderot, šíří hrůzu v srdcích mužů a žen. Ti, kdo tancují nad krví, jsou Amálekovci, a my musíme odpovědět stejnou nenávistí. Musíme vymazat všechny stopy humanity v jednání s nimi tak, abychom zvítězili.“

Skutečně skandální je, že většina těch, kdo jsou oprávněni vydávat židovská náboženská stanoviska, názor rabína Rosena podporují, jak potvrdil list Ha‘arec. V jejich čele je rabín Mordechaj Elijahu, současná vůdčí duchovní autorita. Rosenův názor sdílí také rabín Dov Lior, předseda Rady rabínů Judeje a Samaří (Západního břehu), a rabín Šmuel Elijahu, vrchní rabín Safedu a kandidát na post vrchního izraelského rabína. Řada politických vůdců Izraele rovněž projevila souhlas s tímto názorem, mezi nimi Ori Lubiansky, hlava jeruzalémské městské samosprávy.

Mezi pozorovateli v Izraeli není sporu o tom, že střelba v Jeruzalémě, která před třemi týdny usmrtila v náboženské škole osm židovských studentů, byla pro židovské autority pobídkou k vydávání stanovisek s rasistickou nenávistnou povahou. Ve dnech po jeruzalémském incidentu vydala řada rabínů v čele s Danielem Satobskym náboženská stanoviska, v nichž vyzývali židovskou mládež a „všechny, kdo věří v Tóru“ k co nejrychlejší pomstě na Palestincích. Týden po události vydala skupina předních rabínů bezprecedentní náboženské stanovisko dovolující izraelské armádě bombardovat palestinské civilní obytné oblasti, budou-li odtud podniknuty útoky na židovské obytné části: „Když obyvatelé měst sousedících s osadami a židovskými centry vypálí střely na židovské osady s cílem způsobit smrt a destrukci, Tóra dovoluje vypálit střely na zdroj palby, i kdyby tam byli civilní obyvatelé.“

Stanovisko dodává, že je někdy nezbytné odpovědět okamžitě palbou na zdroj střelby bez zajištění předchozího varování palestinského obyvatelstva. Před týdnem rabín Elijahu Kinvinsky, druhá současná nejvyšší autorita ortodoxních židů, vydal stanovisko zakazující zaměstnávat Araby, především v náboženských školách. Tomuto stanovisku předcházelo jiné, vydané rabínem Liorem, které zakazovalo zaměstnávat Araby a pronajímat jim byty v židovských čtvrtích. S cílem vytvořit klima, které židovským extrémistickým organizacím dovolí pokračovat v útocích na palestinské občany, vydal rabín Izrael Ariel, jeden z předních rabínů Západního břehu nedávno stanovisko zakazující zbožným židům účastnícím se útoků proti Palestincům dostavit se před izraelské občanské soudy. Podle tohoto stanoviska musí místo toho žádat, aby mohli stanout před soudy Tóry, které se řídí židovským náboženským právem.

List Ha‘arec poznamenal, že to, o co rabín Ariel usiluje náboženským stanoviskem, se už ve skutečnosti stalo. Prvoinstanční soud v Kfar Saba nařídil propustit mladou židovskou ženu Cevii Tešrael, která uprostřed Západního břehu napadla palestinského rolníka. Existují židovské duchovní autority, které oslavují zabití a vychvalují teroristy, např. rabín Jicchak Ginsburg, vrchní rabín v Izraeli, který publikoval knihu s názvem Hrdina Báruch, věnovanou památce Bárucha Goldsteina, který v roce 1994 provedl masakr v Ibráhímově mešitě v Hebronu na jihu Západního břehu, kde začal během ranních modliteb střílet a zabil 29 Palestinců. Ginsburg jeho čin považuje za „čestný a úžasný“.

Nebezpečí těchto náboženských stanovisek tkví ve skutečnosti, že duchovní autority, které je vydávají, požívají mezi věřícími mladými židy velký respekt. A zatímco věřící tvoří jen 28 procent izraelské populace, více než 50 procent Izraelců se označuje za konzervativní a přikládá velký význam stanoviskům vydávaným židovskými duchovními autoritami. Podle studie provedené fakultou sociálních věd univerzity Bar Elon přes 90 procent těch, kdo se označují za zbožné, věří, že pokud státní zákony a vládní nařízení nejsou v souladu s obsahem náboženských stanovisek vydaných rabíny, jsou povinni pominout ty první a konat ve shodě s druhými.

Co umožňuje rasistickým náboženským stanoviskům hlubší a dalekosáhlejší vliv, je skutečnost, že v průběhu posledního desetiletí stoupenci současného sionistického náboženského proudu, k němuž patří téměř 10 procent populace, usilují o získání kontroly nad armádou a bezpečnostními složkami. Činí tak dobrovolností služby ve speciálních bojových jednotkách. Úřad mluvčího izraelské armády uvádí, že ačkoli procento stoupenců tohoto směru je v demografickém složení země nízké, představují více než 50 procent důstojníků izraelské armády a přes 60 procent velitelů speciálních jednotek. Podle průzkumu mínění věřících důstojníků a vojáků provedeným interdisciplinárním střediskem Herzlija a zveřejněným v loňském roce, více než 95 procent věřících vojáků a důstojníků říká, že hodlají vykonávat rozkazy zvolené vlády a jejích vůdců jen tehdy, když budou v souladu s náboženskými stanovisky vydanými předními rabíny a duchovními autoritami.

Člen Knésetu za stranu Tajammu vedenou Azmím Bišarou, Wásil Táhá, říká, že tato náboženská stanoviska vedou k páchání zločinů. Zmiňuje stanoviska vydaná řadou rabínů v roce 1995, která tehdy vedla k vraždě bývalého izraelského premiéra Jicchaka Rabina. „Jestliže se tak děje, když náboženská stanoviska požadují útoky proti židovským vůdcům, jako byl Rabin, co se stane v podobné situaci, kdy požadují útoky proti palestinským vůdcům a palestinské veřejnosti?“ ptá se. „My, jako arabští vůdci, jsme začali pociťovat nedostatek bezpečnosti vyplývající z náboženských stanovisek, a zjišťujeme, že je třeba velké dávky obezřetnosti při našich krocích, protože jsme si jisti, že existují lidé, kteří se pokusí tato stanoviska uskutečnit,“ prohlásil pro egyptský týdeník al-Ahrám.

Táhá odbývá ty, kdo se ptají, zda izraelská vláda a politické kruhy proti tomuto extremismu něco dělají: „Ministři izraelské vlády a členové Knésetu se předhánějí v podněcování proti palestinské veřejnosti a neváhají hrozit vyhnáním Palestinců, kteří žijí na své půdě v Izraeli a mají izraelské občanství, za hranice Izraele, stejně jako to dělal bývalý vicepremiér Avigdor Lieberman a poslanec Evi Etam“. Poznamenává, že palestinští občané v Izraeli začali vzhledem k těmto náboženským stanoviskům činit mimořádná předběžná opatření včetně bezpečnostních opatření kolem mešit a veřejných institucí a informování pořadatelů veřejných demonstrací, aby se členům židovských teroristických organizací mohlo zabránit v útocích na účastníky. Táhá uvádí, že tato náboženská stanoviska se nejvíce dotýkají Palestinců ve smíšených židovsko-palestinských městech jako Hajfa, Lod, Ramla a Jeruzalém.

Palestinský spisovatel a vědec Abd al-Hakím Mufíd z města Umm Fáhem soudí, že náboženská stanoviska rabínů získala větší význam díky souladu mezi oficiální rétorikou a rétorikou rabínů. Poznamenává, že oficiální izraelský establišment se nesnaží střetnout s „fašistickou“ rétorikou těchto stanovisek, i když by tak mohl učinit. „Většina rabínů, kteří vydávají tato despotická náboženská stanoviska, jsou oficiálními zaměstnanci státních institucí a jsou placeni státem. Ale stát je nežene k zodpovědnosti ani se nesnaží jim vydávání takových stanovisek zakázat,“ řekl týdeníku al-Ahrám.

Mufíd upozorňuje, že oficiální politické instituce jsou v krizi, sionistický konsenzus s těmito stanovisky roste mnohem intenzivněji a nabízí jako příklad náboženská stanoviska navazující na výzvu rabína Meira Kahana počátkem 80. let, ospravedlňující jeho naléhavou výzvu k vyhnání Palestinců. Dodává, že Izrael prakticky podporuje všechny, kdo zabíjejí Palestince, a poukazuje na způsob, jakým izraelská vláda nakládá s doporučeními Orrovy komise, která vyšetřovala zabití 13 Palestinců s izraelským občanstvím izraelskou policií v prosinci 2000. Vláda spis odložila ad akta, i když komise potvrdila, že policie jednala vůči Palestincům agresivně. Rabínská rasistická rétorika je účinná také vinou mlčení levicových a liberálních sil a následkem nedostatku jakéhokoli rázného postupu proti ní.

Článek Genocide announced vyšel v týdnu 10. - 16. dubna na serveru ahram.org.eg. Překlad Eva Cironisová.