Hrdina Harry v britském Vietnamu

Jak Británie a celé NATO prohrávají dlouhotrvající opotřebovávací válku v Afghánistánu, narůstá potřeba pozitivních zpráv a hrdinů. Do okupované země byl tedy vyslán britský princ Harry. Může to nějak odvrátit frustraci z porážky?

Titulky mainstreamu se chvástají, že „Harry bojoval s Talibanem“. Skutečnost bude asi poněkud jiná. Agentury vydaly několik snímků, kde královský hrdina sedí na kavalci, na transportéru, telefonuje a jednou prochází okolo mladého afghánského chlapce na oslu. Také do neznáma míří samopalem a střílí z kulometu. Všechny fotky jsou nápadně naaranžovány, jako by se již dopředu plánovalo jejich propagandistické využití. Harry má čistou uniformu, usmívá se jako filmová hvězda a jeho výraz ostře kontrastuje s nedávno publikovanou fotkou zničeného a vyčerpaného amerického vojáka v Afghánistánu, která vyhrála soutěž World Press Photo.

Jeho hrdinství se neomezuje jen na pózování, z médii se dozvídáme, že se hrdina Harry nemohl několik dní mýt a nosil třeba týden stejné oblečení! Jaká oběť britského prince, zvyklého na zástupy personálu v zařízeních britské královské rodiny.

Snad Harry poznal konečně na vlastní kůži a na vlastní oči alespoň zpovzdálí hrůzy války, kterou jeho armáda provozuje v Afghánistánu. Zažil snad aspoň na vlastní kůži pohled místního obyvatele na cizího po zuby ozbrojeného okupanta v maskovací uniformě. Na to, že by šel do první linie jako obyčejní vojáci, můžeme zapomenout.

Co vlastně bylo účelem Harryho výletu? Zvednout upadající britskou morálku? Zachránit v médiích obraz prohrané války?

Jenže Harryho angažmá se může minout účinkem. Jak vysvětlíte matkám, že právě Harry má zvláštní zacházení? Britská matka Nicola Burnley napsala do BBC v souvislosti s diskusemi o jeho odvolání z mise: „Mám tři syny a všichni slouží v britské armádě. Dva v iráku, jeden v Afghánistánu. Co opravňuje lidi považovat jeho život za důležitější než životy mých tří synů?“

Harryho angažmá může paradoxně vést ještě k intenzivnějším útokům afghánského odboje (v českých a západních novinách označovaného jako teroristé, nebo islámští extremisté) na britské okupační síly. Zlikvidovat takový cíl musí být pro odboj velkou motivací. Osvoboditelé z NATo se mají ještě na co těšit.

Skutečnost je taková, že Taliban se cítí natolik silný, že veřejně oznámil jarní ofenzívu na Kábul za účasti tisíců jeho dobrovolníků. Talibanský velitel řekl dopisovateli britského Telegraphu, že jeho oddíly mají sílu až 8000 mužů. Mluvčí Talibanu Qari Yousuf Ahmadi dodal, že s tolerancí nemohou počítat ani civilisté pracující ve službách okupantů.

Američané musí již několik mil za Kábulem své konvoje chránit těžce ozbrojeným doprovodem včetně vrtulníků. Řidič Sadat Khan řekl britským novinám, že z jeho konvoje minulý rok, který směřoval na jih, projelo 12 nákladních aut ze 40.

Ani naaranžované fotky Harryho v uniformě nic nezmění na faktu, že jeho armáda společně s NATO prohrává v Afghánistánu na celé čáře. Pokus instalovat „demokracii“ a zlepšit život místních obyvatel selhal a postupem času se ze selhání stává krach. Demokracie nastolená bombami a pod hlavněmi zbraní se nedostavila.

USA ze země již nepokrytě ustupují a nevybíravě tlačí na své podřízené z NATO, aby poslali do své prohrané války více vojáků. Produkce drog, kterou dokázal Taliban radikálně omezit, je enormní. Afghánistán nyní produkuje asi 90% světové produkce heroinu. USA již navrhují masové postřiky pesticidy. Stejný scénář jako použití Agent Orange ve Vietnamu.