Matrix

Co je lepší? Být nevědomou, fungující a tudíž spokojenou součástí MATRIXU, nebo se jednou probudit jako zmatený nikam nepatřící psanec? Vaše tělo je poseto desítkou bolestivých ran a na zátylku mate interface MATRIXU, vzpomínku na sladký pocit pohodlného a kontrolovaného bytí-nebytí. Najednou nevíte co dál.

První otázka po probuzení zní. „Probudil jsem se a odhalil pravdu účelově zamlžovanou složitou sítí lží a klamu, nebo to předtím byl reálný - pravdivý svět a já se shodou okolností ocitl ve fikci plné konspirací a bludů ?“ Následující otázka. „Opravdu vidím nové souvislosti, nebo jsem zešílel následkem záplavy nepřátelských konspirací a stal se ze mě chronický paranoik?“ Po těchto dvou otázkách přichází nesouvislá sprcha dalších pochybností provázená touhou okamžitě vstát, dobelhat se k nejbližšímu interface do MATRIXU, připojit se, vplout do snového světa neviditelných Smithů a poddat se neodolatelné touze být znovu myšlenkově veden.

„ANO ... Byl jsi, hochu, pomýlen. Byl jsi sveden bandou těch, kteří to se systémem nemyslí dobře. Jejich jediným cílem je rozbít naši říši dobra a tebe zneužít pro své mrzké cíle. Ale už jsi zpět. Víme, že je těžké se rozhodnout, které informace jsou ty správné, a které ty špatné. Vždy může někdo tvou ideovou konstrukci zpochybnit, protože ví víc o historii, logice, vědě, politice, vojenství atd. Smiř se s faktem, že poznat pravdu není v tvých silách a poddej se MATRIXU. Proč? Protože nás je většina. Protože pokud není v tvých silách nalézt PRAVDU, vzniká podvědomá potřeba přijmout VÍRU. Jako rybka v hejnu se přidáš ve směru pohybu ostatních a oddáš se důvěře v rybku, která sice není vidět ale určitě bezpečně celé hejno vede.“

Kolik lidí spokojeně dlí v MATRIXU, protože je to pohodlnější? Kolik z nich se probudilo a vyděsilo z prázdnoty kolem? Vnutili si myšlenku, že chladný svět, kde se vinou neopatrnosti ocitli je fikcí. Našli nejbližší konektor k MATRIXU a nyní jsou zpět v bezpečí většiny. Kolik z nás, žijících mimo MATRIX, má odvahu bojovat marný boj a nechat se vaporizovat bez vidiny sebemenší šance na úspěch? Kolik psanců mimo MATRIX již bylo a ještě bude zlikvidováno?

Jak je programován MATRIX a všechny jeho subprogramy = MY?

Podobně jako lze programovat laboratorní myši. Zazní-li zvukový signál složený ze dvou tónů v nízké frekvenci, poběžíš, myško, DOPRAVA ... NE DOLEVA!!! ... Práásk! Elektroda připevněná na hlavičce funguje skvěle. Tak ještě jednou...

Tón, tón ... myška běží DOLEVA ... Prásk!

Tón, tón ... myška běží DOPRAVA ... Nic.

Tón, tón ... myška běží DOLEVA ... Prásk.

Pokud není chudinka myška hluchá, nakonec se to naučí. Pokud vznikne potřeba, aby myš běžela jiným směrem, stačí jen změnit zvukové signály.

A NYNÍ NĚCO PRO VĚTŠÍ MYŠKY...

„Arbeit mach frei“ ... PRÁSK!

„Opálený spolubčan“ ... PRÁSK!

„Pravda a láska“ ... NIC

„SVOBODA A DEMOKRACIE“ ... NIC

„Sionista“ ... PRÁSK, PRÁSK!

„Muslim = Terorista“ ... KOUSEK SÝRA

Pokud není chudák občan hluchý, nakonec se to naučí. Pokud vznikne potřeba, aby občan místo „cizinec je našinec“ pokřikoval „cizinec není našinec“, stačí jen změnit zvukové signály. Ještě štěstí, že máme z minulých dob tolik trénovaných subjektů, kteří tak dokonale fungují na základě změny vstupních impulzů.

Pokud lze tak krásně programovat subprogram, musí zákonům kybernetiky podléhat i vyšší programy, které jsou ze subprogramů složeny. „Nezávislý„ novinář se už v průběhu sběru informací neodváží shromažďovat informace, které by v budoucnu mohly aktivovat bolestivé elektrody. Pokud se odváží přichází bezpečnostní program SMITH v podobě mediálního cenzora a „PRÁSK“ ... Nepoučíš se zvýšit napětí ... Nepoučíš se potřetí ... uškvařená novinářská myš končí v kontejneru na odpadky s nápisem „Nebezpečný odpad“. Tak hledá ten skutečný objektivní pohled na svět, opakuje jiné skutečně objektivní pohledy na svět a vyhýbá se těm neobjektivním pod napětím.

Nemáte občas pocit že stojíte na okraji laboratorního stolu, dole již čekají otevřené odpadkové kontejnery s nápisy „KOMUNISTA“, „NACISTA“, „ANTISEMITA“ apod. a Mr. SMITH jen přemýšlí, kam s vámi? Někam vás shodí žádný strach. Že to je celé absurdní a v DEMOKRATICKÉ zemi ctící svobodu projevu se vám to stát nemůže? ... NO ... Každý si musí nabít ústa sám, aby uvěřil.

Kdo ví … Možná, že je pro nás lepší naučit se běhat v bludišti tím správným směrem a nedělat si problémy. Možná je lepší se smířit se systémem i když je složen ze lži a klamu. Je otázkou co je na konci toho bludiště. Vycvičená myš se dá efektivně využít na cokoliv. Třeba na válku proti ... to je fuk proti komu vlastně ... až nastane ta správná doba ... pár zvukových signálů a i bez elektrických výbojů už budeme vědět kudy z bludiště a proti komu.