Podivné otazníky kolem Jana Švejnara

Kandidát na prezidenta Jan Švejnar z obavy, že by ho údajně chtěl někdo před volbou zdiskreditovat zveřejnil informaci, že jeho otec podepsal závazek STB. Jenže tím vyvstaly další otazníky, které snad nezůstanou nezodpovězeny.

V první řadě nutno podotknout, že za své rodiče nikdo nemůže a nemůže nést na svých bedrech jejich prohřešky. Jan Švejnar tedy zveřejnil informaci, že se jeho otec upsal rozvědce STB v roce 1961. V roce 1968 mělo dojít k další spolupráci, ale Zdeněk Švejnar stačil předtím emigrovat.

Požádal tehdy ministerstvo zahraničí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významný post v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. Poté, co mu bylo vyhověno, se už do tehdejší ČSSR nevrátil.

Jak už je všeobecně známo, Jan Švejnar coby sedmnáctiletý společně se svou třináctiletou sestrou a kytarou v roce 1970 vyjel do Švýcarska. V době, kdy probíhala normalizace a kdy každý byl x-krát prověřovaný. Navíc, jak sám profesor Švejnar tvrdí, na výjezdní doložku z roku 1968, když v té době byly všechny výjezdní doložky již dvakrát zabaveny.

To je záležitost, kterou by měl Jan Švejnar vysvětlit. Nebo snad znáte ve svém okolí někoho, kdo si v roce 1970 jen tak vyjel na "čundr" do Švýcarska, navíc jako nezletilý? Jedním z možných vysvětlení (a dost možná nejpravděpodobnějším) je to, že otec Jana Švejnara nebyl jen tak nějakým emigrantem, ale byl nasazeným agentem. Každopádně by měl Jan Švejnar prozradit na jakou výjezdní doložku a pas tehdy vycestoval.

Myšlenka, že by informace o spolupráci Švejnarova otce se státní rozvědkou měla být kompromitujícím materiálem těsně před volbami je trochu úsměvná, protože se o této záležitosti šušká už alespoň dva měsíce, nehledě na to, že Jan Švejnar nemůže nést vinu za svého otce.

Dalším a poměrně závažnějším otazníkem je jeho znovunabyté české občanství. Každý, kdo emigroval, byl v nepřítomnosti odsouzen a zbaven občanství. Jan Švejnar je Američanem od roku 1981. Až do 20. srpna 1997 je v platnosti předválečná smlouva mezi USA a ČSR, podle které získáním občanství USA zaniká občanství české a naopak.

Na svých kandidátských stránkách Jan Švejnar uveřejněno, že získal zpět české občanství po roce 1989. Jenže tehdy platné zákony zakazovaly dvojí občanství. Buď tedy Jan Švejnar není po roce 1989 Američanem nebo není Čechem.

Vznikem samostatné České republiky vstoupil v platnost zákon, který platí až do 28. října 2003, kdy každý žadatel o české občanství musí prokázat, že nabytím státního občanství ČR zanikne jeho občanství v jiném státě, nebo že jeho občanství v jiném státě zaniklo.

Pokud tedy Jan Švejnar získal ke svému americkému občanství v době mezi rokem 1989 a 28. říjnem 2003 ještě občanství české, pak to odporuje tehdy platným zákonům a jeho české občanství je neplatné. V tom případě ale nemůže dle ústavy kandidovat na prezidenta republiky.

Nabytí státního občanství je důležitý dokument, takže určitě Jan Švejnar tento dokument vlastní. Bylo by dobré a žádoucí, aby jej pan Švejnar zveřejnil. Pokud se prokáže, že tento dokument odporuje tehdy platným zákonům, pak to znamená pro Jana Švejnara zásadní problém.

Buď obelhal americké úřady, když nepřiznal nabytí cizího státního občanství, které by automaticky znamenalo zánik občanství USA, nebo došlo k porušení našeho zákona a jeho české občanství je tudíž neplatné. To je ale práce pro novináře, nikoli pro blogerry.

Buď jak buď, kolem Jana Švejnara je plno závažných otazníků, které si zasluhují neprodlené vysvětlení.

Článek vyšel na blogu Rudolfa Polaneckého 2. února.