Gándhího vnuk odsuzuje izraelskou politiku

Arun Gándhí, vnuk známého mírového aktivisty Mohándáse Karamčanda (Mahátmy) Gándhího a zakladatel Gándhího institutu nenásilí při Rochesterské univerzitě ve státě New York vyvolal spor, když na webové stránce Washington Postu zkritizoval izraelskou politiku a „přehánění“ holocaustu.

Arun Gándhí žijící v britském Brightonu v pondělí 7. ledna 2007 napsal, že židovská identita je „uzavřena zkušeností holocaustu – Němci je zatížili něčím, od čeho se Židé nedokázali oprostit. Je to velmi názorný příklad toho, jak může nějaká komunita přehánět svou historickou zkušenost až do bodu, kdy tím začíná odpuzovat přátele. … Svět cítí za tuto epizodu (holocaust) velkou lítost, ale pokud jednotlivec nebo národ odmítá zapomenout a jít dál, politování se mění v hněv. … Židovská identita v budoucnosti se jeví neutěšeně. Každý národ, který zůstane zakotven v minulosti, je neschopen pohnout se vpřed, a zvláště národ, který se domnívá, že může své přežití zajistit pouze zbraněmi a bombami.“

Gándhí uvažuje, zda by Izraelci neměli raději „jednat přátelsky s těmi, kdo je nenávidí“, místo aby dělali z Izraele svým postojem vůči sousedům „hnízdo hadů“.

Uzavřel: „Nejednáte přátelsky s nikým, ovládáte je. Stvořili jsme ‚kulturu násilí‘ … ničit lidstvo.“

Gándhí se účastní každotýdenních diskuzí vědců, spisovatelů a duchovních, s názvem „O víře“, které na své webové stránce pořádá Washington Post. Tentokrát šlo o téma „Víme, co ‚židovská identita‘ znamenala v minulosti. Co bude znamenat v budoucnu? Jak si menšinové náboženství zachová své kořeny a přijme změny?“ Na webovou stránku přišly stovky komentářů. Mnohé Gándhího názory kritizovaly, jiné ho však podpořily.

Gándhí na ně odpověděl ve čtvrtek 10. ledna komentářem pod titulem Apologie mé mizerně napsané pošty. Napsal v něm: „Píši, abych opravil některé politováníhodné dojmy, které mé komentáře vyvolaly. Nadále si stojím za kritikou použití násilí současnými izraelskými vládami – a stejně tak jsem mnohokrát kritizoval vlády USA, Indie i Číny - chtěl bych však opravit tvrzení, která jsem dostatečně nepromyslel, a která zbytečně ublížila a způsobila hněv. … Nevěřím a také jsem nenaznačil, že politika izraelské vlády je projevem názorů všeho židovského lidu. Domnívám se, že když lidé tak silně lpí na historické křivdě, může to vést k hořkosti a ztrátě podpory u těch, kdo byli jejich přáteli. Ale jak jsem napsal minule, utrpení židovského lidu, zvláště za holocaustu, bylo svým rozsahem historické.“

Prezident Rochesterské univerzity Joe Seligman vydal 11. ledna tiskové prohlášení, že je Gándhího výroky „překvapen a hluboce zklamán“ a označil Gándhího apologii za „neadekvátní vysvětlení jeho názorů, které se zdají být v zásadním rozporu se zásadami Rochesterské univerzity. Zejména zásadně nesouhlasím s tím, že si vybral Izrael a židovský lid k obvinění z ‚kultury násilí‘, která podle něho vede ke zničení lidstva. Stereotyp tohoto druhu je v rozporu s našimi hodnotami a byl by nevhodný, ať by byl použit pro kteroukoli rasu, náboženství, národnost či rod. Arun Gándhí je v současné době v Indii. Proberu s ním celou věc osobně, jakmile se koncem tohoto měsíce vrátí do Rochesteru.“

Výkonný ředitel rochesterské židovské obce Larry Fine nazval Gándhího výroky „trestuhodnými“ a prohlásil, že Gándhího apologie a ostatní komentáře „nijak neobjasňují ani neomlouvají výrazy použité v jeho původním vyjádření“. Kontaktoval činitele Rochesterské univerzity, aby je seznámil s Gándhího urážlivým prohlášením: „Zaznamenali jsme naše znepokojení a řekli jim, že by si měli dát pozor, co odpovědí.“

Ředitel Wiesenthalova střediska v Izraeli Efraim Zuroff označil pro Jerusalem Post Gándhího prohlášení za antisemitismus: „Někteří lidé bývají posedlí vlastní agendou do té míry, že si myslí, že je to řešení jakéhokoli problému. Ani velký Mohándás Gándhí neměl monopol na moudrost“, když navrhoval jako způsob boje proti nacismu pasivní rezistenci. „To je absurdní odpověď tváří v tvář absolutnímu totalitarismu a hnutí jako byl nacismus. To je jakoby indická armáda měla složit zbraně a nechat Tálibán a al-Qá‘idu a Pákistánce vpadnout do země. … Je to neslýchané tvrzení, které není ke cti jemu, jeho rodině ani jeho instituci.“

Gándhí se nedostal do sporu týkajícího se Izraele poprvé. Během návštěvy Izraele v roce 2004 vyzval desetitisíce Palestinců žijících v Jordánsku k nenásilnému protestu formou přechodu Jordánu a vstupu do Izraele. Údajně také několikrát prohlásil, že situace Palestinců je „desetkrát horší“ než postavení černochů za jihoafrického aparteidu.

Arun Gándhí ve Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Arun_Gandhi

Z článků Gandhi comments insults Jews a Gandhi's grandson blasts Israel, Jews vybrala a přeložila Eva Cironisová