„Po čtyřech a půl roce … vás Irák stále nutí modlit se, abyste neumřeli nebo neskončili jako invalidé“
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2008/01/2405-po-ctyrech-a-pul-roce-vas-irak-stale-nuti-modlit-se-abyste-neumreli-nebo-neskoncili-jako-invalide.htm
Toto je poselství člena organizace Iráčtí veteráni proti válce (IVAW) v současné době sloužícího v Bagdádu, který si přeje zůstat v anonymitě. Bylo odesláno jako email Garettu Reppenhagenovi, předsedovi IVAW, bývalému ostřelovači první pěchotní divize a autorovi protiválečného provolání, které se objevilo v listu Traveling Soldier pod pseudonymem Heretic.
Všichni jsme teď z úst nejnovější loutky a obětního beránka Bílého domu generála Davida H. Petraeuse slyšeli o posledních „úspěších“ v Iráku. Generál Petraeus měl pravdu, když rozlišoval mezi al-Qá‘idou a al-Qá‘idou v Iráku, protože teď už víme, že al-Qá‘ida v Iráku před invazí nebyla. Vynechal však zmínku, že je to naše působení v Iráku, které je důvodem, proč al-Qá‘ida zřejmě nikdy nemá problémy se získáváním bojovníků. Kromě toho zmínka o al-Qá‘idě umožňuje propojení Iráku s 11. zářím, a to je v myslích mnoha Američanů důležité spojení, i když ve skutečnosti neexistuje.
Generál Petraeus dokonce uvedl, že počet úmrtí způsobených etnickými a sektářskými rozpory v Bagdádu poklesl. Nezmínil se však o tom, že irácká al-Qá‘ida a Džajš al-Mahdí (tj. Mahdího armáda Muqtady as-Sadra – pozn. překl.) použily taktiku síly a donutily obyvatelstvo k vytvoření šíitských čtvrtí bez sunnitů a naopak. Iráčtí lidé se stále víc bojí, že budou muset opustit své čtvrti a budou nuceni bloudit po své zemi.
Stálá kontrolní stanoviště irácké policie ztěžují pohyb po ulicích bez úplatků a pokud jste sunnita, nepřejte si být na stanovišti chycen. Irácká policie je známá tím, že se náhodou zrovna dívá jinam, když jsou sunnité unášeni nebo když se kladou bomby do cesty „koaličním“ silám. Petraeus se také nezmínil o nějakých důkazech pro své lži a svou interpretaci skutečnosti.
Uvedl, že počet příslušníků iráckých bezpečnostních sil roste, ale dodal, že se tak děje „uprostřed pokračujícího znepokojení nad sektářskými tendencemi některých elementů v jejich řadách“. To bylo vhodné, protože tyhle „některé elementy“ představují přibližně osmdesát procent. Iráčané, to říkám podle svých bohatých zkušeností, nemohou v ničem spoléhat na iráckou policii a nesvěří jí svou bezpečnost.
V sunnitské čtvrti Durá (jižní předměstí Bagdádu – pozn. překl.) je irácká policie známá tím, že ze svých vozidel vyřvává na místní lidi, jsou-li skuteční muži, aby vyšli z domů a postavili se jí. Jestliže policejní síly otevřeně vyhlašují válku obyvatelstvu, co je to za bezpečnost! Co je to za demokracii! Nikdo z našich politiků či poslanců se nikdy neptal, co děláme, abychom potlačili tohle sektářství uvnitř bezpečnostních sil. Bylo by také těžké říci jim, že neděláme nic, abychom se s tímto konkrétním problémem vypořádali. Irácká policie nemá po pěti letech logistické prostředky na opravu porouchaného vybavení. Výcvik sektářské policie, všechno, co potřebuje … to všechno se děje na náklady amerických daňových poplatníků.
Generál Petraeus řekl, že obyvatelstvo provincie Anbár povstalo proti al-Qá‘idě. Není to právě to, o čem už nějakou dobu mluví odpůrci války? Že lze svěřit Iráčanům jejich vlastní bezpečnost?
Je to možná nepodstatné, ale jsem si jist, že i místní kmenoví vůdci by raději viděli svou zemi bez Američanů, iráčtí lidé nepotřebují, abychom řešili jejich problémy.
Tohle je další lež odhalená z první ruky! Možná se Dave (tj. Petraeus) připojí k Iráckým veteránům proti válce.
Generál nám také řekl, bezprostředně, že díky všem nasazeným speciálním vojákům a strategii a času a penězům a krvi úroveň násilí klesá tam, ke byla … na jaře 2006.
Dělal si legraci?
Průměrný Iráčan ví, že mu Amerika nemůže zajistit bezpečí. Je pravda, že bezpečnost stoupne, jsou-li Američané bezprostředně blízko, ale v minutě, kdy zahnou za roh, je zase pryč.
Zbraně hromadného ničení, Saddám, armáda splnila všechno, co dostala za úkol.
Je čas dát Iráčanům svobodu, kterou jsme jim původně slíbili.
Dokazují, že jim může být svěřena jejich vlastní bezpečnost. Co generál zapomněl zmínit, je, že to nebylo navýšení, co Iráčany ponouklo, aby převzali kontrolu, ale že to byly řeči o stažení. Až doteď nemohli Iráčané převzít kontrolu ani riskovat své životy, protože my jsme to chtěli dělat za ně, teď pochopili, že nastal čas.
Typicky vojenským způsobem bylo všechno převedeno na čísla, ale jen na taková, o která armádě jde. Počet Iráčanů, kteří museli opustit svou zemi, aby kdekoli jinde hledali lepší život, není přesně znám, ani počet iráckých civilistů, kteří byli od počátku invaze zabiti. Generál Petraeus už dříve řekl, že pro irácké problémy neexistuje vojenské řešení a je čím dál jasnější, že se snažíme vyhnout nevyhnutelnému.
Všechna americká a irácká krev prolitá v Iráku je jen potravou pro sektářské politické narovnání, které má přinejlepším padesátiprocentní šanci. Och, vynechal také sebevraždy, které v armádě dosáhly výše jako za čtvrt století.
Generál Petraeus zklamal, když řekl, že potřebuje víc času. No ovšem! Ukončení války by nepřineslo žádné peníze! Kromě toho Irák velice pomůže jeho kariéře, zatímco současně končí kariéru jiných 3 700 vojáků a ničí kariéru bezpočtu zraněných vojáků.
Generál prohlásil, že by v březnu 2008 mohl nabídnout jiné hodnocení a dodal své oblíbené rčení: „Příštích šest měsíců bude kritických“.
Nezmínil, že konec války ještě pořád není na dohled?
Navýšení bylo špatnou odpovědí a vyslalo špatný signál.
Před navýšením jsem nepotkal vojáka, který by si myslel, že by navýšení mohlo být dobré.
Všichni jsme věděli, že by to v této složité situaci byla jen další lehká kořist.
Čísla nám neřeknou, že po čtyřech a půl roce války nás Irák stále nutí držet americkým vojákům palce a modlit se, abychom neumřeli nebo neskončili po explozi bomby jako úplní mrzáci, a dává nám na vědomí, že dokud budeme v Iráku, světlo se na konci tunelu neukáže.
Je důležité, že ti, kdo jsou proti válce, vědí, že nesmí ztratit odvahu ani se vzdát.
Vedeme doma svou vlastní „občanskou válku“ a v sázce je duše naší země.
Článek After four and a half years ... Iraq is still just keeping your fingers crossed and praying that you don’t die or end up permanently disabled from an IED vyšel na serveru traveling-soldier.org. Překlad Eva Cironisová
Článek byl publikován 17.1.2008
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.