Zpráva o stavu soukromí světa

Americká firma Electronic Privacy Information Center spolu s britskou Privacy International pravidelně provádějí průzkum o stavu soukromí ve světě. Poslední zpráva za rok 2007 nedávno vyšla a je k dispozici zde http://www.privacyinternational.org/phr. Zpráva zahrnuje 70 zemí – o 47 více než loni - a poprvé také umožňuje zaznamenat trend porovnáním známky z předchozího roku.

Každá země ve zprávě je známkována známkou 5 - 1 takto:

5 – minimální invazivní zákony nebo praktiky
4 – komplexní úsilí o ochranu soukromí
3 – mechanismy na ochranu soukromí existují, odposlechy jsou relativně pod kontrolou
2 – minimální mechanismy na ochrany soukromí, rozsáhlé sledování a odposlechy
1 – neexistující nebo zcela selhávající mechanismy na ochranu soukromí, extenzivní sledování a odposlechy

Platí tedy, že čím nižší známka, tím horší umístění.

Každá země dostala kromě známky i barvu podle tohoto klíče:

Když se podíváte na mapu, kde jsou jednotlivé země zobrazeny barvou podle své známky, zjistíte, že

tyrkysově modrou není vyznačena žádná země,
- zelenomodrou není vyznačena žádná země,
- světle zelenou je označena jediná malinkatá země, a tou je Řecko,
- žlutá se zdá být na mapě bohatě zastoupena, ale to jen proto, že jí jsou označeny dvě velké země, Kanada a Argentina,
- červená je v Evropě bohatě zastoupená a je to rovněž barva pro Českou republiku,
- purpurovou je vyznačena Francie (to jsme to dopracovali) a Indie,
- černou je vyznačena Velká Británie, Spojené státy a Rusko

Seznam zemí Evropské unie

Seznam zemí mimo EU

Nejlépe dopadlo Řecko se známkou 2,1. Druhé je (světě div se) Rumunsko a Maďarsko se známkou 2,9. Česká republika na tom není tak špatně, obdržela známku 2,5 – stejně jako Finsko a Irsko. Slovensko dostalo 2,1.

Nejhorší z evropských zemí (konec tabulky) jsou Francie (známka 1,9) a poslední je Británie, 1,4.

Z mimoevropských zemí je na tom (údajně) nejlépe Kanada (2,9) a Argentina (2,8).

Izrael obdržel známku 2,2 (horší než ČR), Amerika je ohodnocena 1,5, Rusko stejně jako Čína a Malajsie jsou na konci tabulky se známkou 1,3.

K tomu dvě poznámky: První se týká Ruska. Předesílám, že jsem v Rusku nebyl, ale o tom, že by tam byly odposlechy epidemických rozměrů trošku pochybuji. Pochybuji o tom hlavně proto, že k intenzivnímu šmírování veřejnosti je nezbytné mít vybudovanou příslušnou infrastrukturu elektronických dálnic, čidel, kabelů, kamer, počítačů a databází. Ve vyspělých evropských zemích mohli využít jako základnu stávající sítě, ale v Rusku, kde dříve taková technologie neexistovala? Že by to stihli? Tatáž pochybnost se týká Číny a Malajsie. Navíc je tady ta rozlehlost. Malá země se dá prošpikovat kamerami, ale podívejte se na mapu Ruska a Číny.

A potom, Rusko je Západu trnem v oku, proto, jak se Putin dokázal vypořádat s oligarchy a zloději rozkrádající ruský národní majetek. Měli bychom si možná položit otázku, kdo financuje provoz organizací Electronic Privacy Information Center a Privacy International. Nepochybuji, že v mnoha ohledech je výzkum veden objektivně, ale tady bych tipoval, že si někdo přiložil polínko, když už musel očernit své vlastní hnízdo.

Rovněž se mi nezdá tak dobrá pozice Kanady. Dostala známku 2,9 a je vybarvena žlutě. Nezdá se mi to proto, že v této zemi žiji a znám zdejší poměry. A také nezapomeňme, že to je země, která dva roky držela Ernesta Zundela ve vězení na samotce bez obvinění a pak v zinscenovaném procesu, ve kterém byla žaloba tak tajná, že ji nesměl vidět ani on, ani jeho právník, jej vyhostila do Německa, kde si odpykává nejvyšší možný trest pět let za popírání holocaustu.

Detailnější popis u některých zemí

Řecko

• Článek 9 Ústavy garantuje právo na soukromí doma a doplněk článku 19 chrání osobní údaje.
• Komplexní zákony na ochranu soukromí.
• Úřad pro ochranu soukromí je nezávislý, v jeho čele stojí vysoce postavený člověk. Úřad má právo uložit administrativní sankce nebo penalizovat narušitele soukromí a to včetně jeho zavření. V minulosti několikrát kontroverzně rozhodl v případech identifikačních dokladů, kamerových systémů, DNA a sledování na pracovišti.
• Instalace kamerových systémů pro olympiádu byla povolena pod podmínkou, že tyto systémy budou po olympiádě deaktivovány, nicméně byly v činnosti ještě dalších šest měsíců a později až do roku 2007 za účelem sledování dopravy. Policie byla později za jejich použití pokutována.
• Známý případ ministerských odposlechů, ve kterém hrál roli Vodafone, vedl k pokutě 76 milionů euro vyměřených firmě Vodafone.

Maďarko

• Právo na soukromí zaručeno článkem 59 Ústavy bylo potvrzeno silným rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 2007, který požadoval zlepšení ochrany na právo na soukromí a kritizoval neprůhlednost.
• Státní ochrana je komplexní, zakazuje univerzální identifikační čísla nebo kódy, stejně tak existuje specifická ochrana podle sektorů a ochrana podle trestního zákona.
• 82% kamerových systémů neodpovídá požadavkům zákona a může mít schopnost rozeznávat tváře.
• Odposlechy autorizuje soudce, ale Nejvyšší soud rozhodl, že není dostatečná transparentnost.
• Odposlechy jsou povoleny jen při vyšetřování takových kriminálních zločinů, za které se chodí do vězení na více než pět let.
• Bezpečnostní služba potřebuje souhlas zvláštního soudce jmenovaného ministrem spravedlnosti, ale objevily se zprávy o tom, že bezpečnostní služba toto zneužívá.
• Veřejné protesty pomohly k odmítnutí prodloužení archivace sebraných dat.
• Známý případ, při kterém Vodafone monitorovala své zaměstnance celých 24 hodin denně v patnáctiminutových intervalech, soud dal za pravdu zaměstancům.
• Maďarský prezident odmítl podepsat zákon dovolující aerolinkám odeslat do USA osobní data cestujících pokud nebudou mít vyslovený souhlas cestujících.

Rumunsko

• Ústavní články 26, 27 a 28
• Komplexní zákony na ochranu soukromí.
• Úřad na ochranu soukromí rozjel v letech 2006 a 2007 širokou vzdělávací kampaň pro veřejnost a stanovil hranice a pravidla pro případy porušení ze strany operátorů.
• Odposlechy povoluje pouze hlavní státní žalobce z úřadu u Nejvyššího soudu a lidé se mohou proti tomu odvolat u Komise pro lidská práva u dvou komor parlamentu, zneužívání ale přesto existuje.
• Návrh zákona na dobu archivace dosud nebyl schválen, navrhuje 12 měsíců, přístup k datum je povolen pouze v boji s organizovaným zločinem a je vázán na povolení soudce.
• Rumunsko ratifikovalo dohodu o počítačové zločinnosti.

Česká republika

• Komplexní zákony na ochranu soukromí.
• Úřad pro ochranu soukromí několikrát uložil pokuty za porušení zákona, odmítl požadavek odeslat za hranice soukromá data občanů a participoval na řadě aktivit pro výuku občanů.
• Soudně povolené odposlechy mohou trvat maximálně šest měsíců, nicméně existují výjimky pro tajné služby. Rovněž panují nejasnosti v tom, kdo má k záznamům přístup.
• Zákon na praní špinavých peněz omezuje privilegia obhájce a jeho klienta.
• Zaměstnavatel nesmí číst obsah emailů svých zaměstnanců, ale může číst hlavičky.
• Horkou bramborou je legislativa pro zdravotní registr, kterou prezident vetoval na základě porušování soukromí, ale jeho veto bylo parlamentem přehlasováno.
• Zvýšený počet kamerových systémů, z nichž je jen malá část řádně legalizována Úřadem pro ochranu soukromí.
• Úřad pro ochranu soukromí uložil pokutu státu za sběr biometrických údajů a otisků prstů.
• Existují plány pro sdílení dat mezi státními orgány.

Slovensko

• Dobrý zákon v Ústavě z roku 1992 s pomocí Ústavního soudu, ale Evropský soudní dvůr nedávno rozhodl proti tomuto ústanovení.
• Vládní zmocněnec podává dvakrát do roka zprávu a má moc nařizovat vyšetřování.
• ODPD provedl preventivní audit kamerového šmírování.
• Málo stížností na porušení soukromí.
• Neexistují pravidla pro biometrické údaje, jejich sběr, použití a přístup k nim.
• Zákon na odposlechy se týká extrémně vážných kriminálních případů, ale v průběhu let se na veřejnosti objevilo mnoho případů ilegálních odposlechů opozičních politiků, novinářů a disidentů.
• Pokračují zprávy o návštěvě domovů Romů bez příkazů k prohlídce.
• Od roku 2008 se mají odebírat otisky prstů pro žádosti na pas.
• Vláda podporuje irskou vládu ohledně doby skladování sebraných údajů.
• Vláda zneužívá zákon na ochranu soukromí za účelem ochrany policie a aktivit politiků.

Británie

• Světová jednička co se důslednosti a detailnosti odposlechu týče.
• Nedostatek odpovědnosti a chybějící zákony trestající prozrazení dat.
• Vládní zmocněnec nemá téměř žádnou moc.
• Sledování komunikací autorizují politikové nikoliv soudci, důkazy se nevyužívají u soudu, dohled provádí vládní zmocněnec, který jednou za rok sepíše zprávu po prohlédnutí vybraných několika případů.
• Stovky tisíc požadavků vládních agentur telekomunikačním operátorům pro předání dat.
• Doba archivace dat se znatelně prodloužila spolu s tichou změnou postavenou na zákonech EU.
• Objevují se plány na vytvoření odposlechové komunikační sítě na ochranu autorských práv.
• Plánované iniciativy pro identifikaci jednotlivců jsou nejvíce invazivní na světě, vysoce centralizované a stavěné na maximu biometrických údajů, plány vybavit v roce 200á všechny cizince průkazy stále platné.
• Hraniční přechody budou intenzivně sbírat data o všech příchozích.
• (Udivuje mne, že autorům zprávy uniklo to, co osobně považuji za nejhorší – pomocí všudepřítomných kamer v ulicích rozeznávat automaticky značky všech projíždějících vozidel a propojením se satelity sledovat cestu každého jednotlivého auta v Británii).

USA

• Neexistuje ústavou zaručené právo na soukromí, nicméně 4. doplněk Ústavy omezuje prohledávání a zabavování majetku.
• Neexistuje komplexní zákon na ochranu soukromí, množství zákonů podle odvětví.
• FTC nevěnuje otázkám na soukromí pozornost, jakou by si zasloužily, nicméně vydal v roce 2007 doporučení pro reklamní agentury.
• Legislativa jednotlivých států týkající se průniků soukromých dat se ukázala být užitečná v nalezení děr v bezpečnosti.
• REAL-ID a další identifikační programy na principu biometrie se šíří aniž by na ně někdo adekvátně dohlížel, zkoumal a bez finanční struktury.
• Extensivní sdílení dat mezi federálními agenturami a soukromým sektorem.
• Zvyšování kamerizace.
• Kongres schválil prezidentem předložený program na odposlechy zahraniční komunikace protékající americkými operátory jako gmail, hotmail apod. Nyní uvažuje o imunitě pro telefonní operátory, současně vláda zavádí utajení, čímž znemožňuje právní postih.
• Neexistuje zákon na dobu archivace a stejně tak neexistuje zákon na ochranu dat.
• Světová jednička ve sběru dat na hranicích, povinné předávání dat cestujících do USA.
• Slabá ochrana finančních a zdravotních údajů, plány na „kovové kruhy“ kolem měst pro monitorování pohybu jednotlivců.
• Demokratické hlídací mechanizmy se zdají být silné, ale nový kongres a politická dynamika ukazují, že imigrace a terorismus zanechává politiky vystrašené a bez principů.
• Na federální úrovni nikoho příliš nezajímá nedostatek zákonů na únik soukromých dat.
• Nedávné zprávy o vznikající databází biometrických údajů FBI je zneklidňující – mohla by vzniknout největší databáze biometrických vzorků na světě, která přitom není chráněna silnými zákony na ochranu soukromí.

Závěr

Rok 2007 zaznamenal celosvětové zhoršení situace na poli dodržování soukromí občanů, zvýšené odposlechy a kontroly ze strany států a selhávající zákonné ochrany a mechanismy na ochranu soukromí.

Obavy z emigrace dominovaly světové agendě v roce 2007. Státy velmi rychle instalovaly databáze a systémy na zjišťování identity, otisky prstů a DNA, často bez ohledu na následky, které to bude mít na soukromí vlastních občanů.

Porovnání známek z roku 2007 s předchozím rokem ukazuje zvýšený apetit státní moci pro kumulování a archivaci geografických, komunikačních a finančních dat o svých občanech. To vede k závěru, že všichni občané bez ohledu na svůj legální status jsou považováni za podezřelé.

Zvýšený trend odposlechů a státního dozoru je přikrmován vznikem profitujícího a kvetoucího průmyslu zaměřeného na výrobu odposlechových a sledovacích zařízení a počítačových firem. Byla uzavřena řada mezinárodních dohod, které často operují aniž by braly ohled na zákony nebo demokratické procesy státu.

Navzdory politickým změnám v kongresu USA pokračuje růst odposlechů a sledování v této zemi a dotýká se jejich občanů i návštěvníků.

Odposlechové iniciativy Bruselu zapříčinily rozsáhlý pokles soukromí napříč evropskými státy, narušily nebo zcela zlikvidovaly ochranu i v těch zemích, které tradičně prosazovaly vysokou úctu k soukromí.

Soukromí občanů starých demokratických zemí se vytrácí, zatímco tzv. nové demokracie se relativně drží.

Německo, které se v předchozím roce umístilo v Evropě na prvním místě, znatelně kleslo na pozici sedm, za Portugalsko a Slovinsko.

Co se týče statutární ochrany a zachovávání soukromí jsou Spojené státy nejhorší zemi v demokratickém světě. Celková ochrana soukromí v USA je na nesmírně nízké úrovni, dokonce horší než v Indii a na Filipínách. USA je dnes na mapě vyznačeno černou barvou dokládající široce prováděné odposlechy mimo jakoukoliv kontrolu.

Z evropských zemí je na tom nejhůře Británie, která je rovněž zobrazena černou barvou stejně jako Rusko a Singapur. Na druhé straně Skotsko se zdá být na tom lépe než Anglie a Wales.

Argentina je na tom lépe než 18 zemí z Evropské unie.

Austrálie získala lepší známku než Slovensko, ale horší než Jižní Afrika a Nový Zéland.

Podklady pro tento článek čerpám z článku The 2007 International Privacy Ranking uveřejněném 28.12. 2007 na serveru privacyinternational.org.