Blackwater v Iráku

Slova „Podpořte naše vojsko“ hyzdí zadní nárazníky tisíců aut. Slogan nicméně skrývá mnohem zhoubnější požadavek: „Podpořte naše žoldáky.“ Ano, žoldáci v Iráku – eufeministicky nazývaní „placení podnikatelé“ – převyšují americké vojáky počtem 180,000 oproti 160,000. Mimo jiné tito žoldáci poskytují ozbrojenou ochranu americkému pracovníkům. Dělají práci, která dříve patřila skutečným členům armády.

Soukromé bezpečnostní agentury zaměstnávají za vysokou mzdu bývalé americké vojáky, bývalé únosce a mučitele z Pinochetovy tajné policie, smrtící komanda z různých částí zemí střední a jižní Ameriky a zbylé kriminálníky z dob apartheidu z Jižní Afriky. Od amerických daňových poplatníků vybírají společnosti miliardy. Typický americký voják sloužící v Iráku si za den vydělá okolo 57 dolarů, zatímco odhadovaný denní příjem bezpečnostního agenta u Blackwateru se pohybuje okolo 500-600 dolarů. (FACING SOUTH A News and Politics Report, 26. září 2007)

Představte si situaci ve firemní zasedací místnosti společnosti Whitepiss Security Inc., typické smluvní strany s Pentagonem, pocházející z horní Jižní Karolíny. Výkonný ředitel bývalých speciálních složek veteránů, který se přátelil s Timothym McVeyem a skalním příznivcem kauzy konfederace, odmítl použít výraz „Severní“. Tento nástupce otrockého holdingu Col. Beauregard Fathorn radostně počítá své zisky pocházející z poskytování „bezpečnosti“ v Iráku. S jeho názory se ztotožňují i další manažeři: „od slavného útoku na Fort Sumter se válka stala tou nejkrásnější věcí, která tuto zemi potkala.“ Probudila nás z míru a prosperity způsobených Clintonovou administrativou.“

V roce 1997 bývalý člen námořnictva pocházející z bohaté rodiny objevil, jak prodávat násilí a zvýšit své bohatství. Na jeho webových stránkách Blackwater maskuje jak svou ziskuchtivost, tak své vražedné úmysly týkající se „potřeb inovací, flexibilního tréninku a operačních výsledků k podpoře ochrany a míru, svobody a demokracie všude na světě.“ CEO a zakladatel Eric Prince věří, že „armáda a vynucené právo bude vyžadovat další kapacity k vycvičení našich statečných mužů a žen k udržení naší země v bezpečí.“

Webová stránka inzeruje tuto charakteristiku: „nejen obyčejná soukromá bezpečnostní agentura.“ „Jsme profesionální armáda, právo vynucující, bezpečnostní, mír udržující a stabilní firma, která poskytuje řešení na klíč. Pomáháme s vývojem národní a globální bezpečnostní politiky a armádních transformačních plánů. Jsme schopni vytrénovat, vybavit a dislokovat bezpečnostní a armádní profesionály, vybudovat zázemí a střelnice, vytvořit pozemní a vzdušné operace včetně logistické podpory, výcviku psů pro hlídky a pro rozpoznávání výbušnin a můžeme navrhnout a vybudovat zařízení jak pro domácí tak i zahraniční prostředí.“ Někdo to může snadno pochopit jako apelaci na Kongres orientovat celý armádní rozpočet místo Pentagonu na Blackwater. Vskutku, Prince daroval 200,000 dolarů republikánům.

Blackwater byl náhodně první ze 140 soukromých bezpečnostních agentur v Iráku. A jeho zaměstnanci již zabili více Iráčanů než jejich rivalové. (NY Times, 27. září) Odhadnutá hodnota jejich kontraktů se vyšplhala na částku okolo 300 miliónů dolarů. Proč ne? Blackwater se sám prezentuje jako „nejzodpovědnější, finančně nejvýhodnější v působení na strategickou rovnováhu v podpoře bezpečnosti a míru, svobody a demokracie všude ne světě.“ Žoldáctví se stalo „nejrychleji vyvíjejícím se odvětvím v globální ekonomice.“ Deník Independent citoval Petera Singera, bezpečnostního analytika z Brookings Institution z Washingtonu, který vypočetl, že „bezpečnostní služby“ vydělávají více jak 120 miliard dolarů ročně. Operují ve více než 50 zemích. „Míra růstu v bezpečnostním odvětví se stala fenomenální,“ říká Deborah Avant, profesorka politologie na UCLA. Samostatným největším vrcholem tohoto boomu je konflikt v Iráku.“ The Los Angeles Times odhadl počet zaměstnanců patřících k americkým armádním smluvním stranám v Iráku na 182,000. O 22,000 víc než počet amerických jednotek zde, který činí 160,000. 21,000 lidí jsou američtí příslušníci. K 1. červenci více než 1000 těchto členů smluvních stran zahynulo, téměř 12,000 bylo zraněno. (Reuters, 4.července 2007)

Toto privatizované násilí muselo být podrobeno kontrole, protože 16. září bezpečnostní agenti Blackwateru zabili v Iráku civilisty. Dokonce i americký loutkový parlament zlostně zareagoval na zabití 28 civilistů včetně malých dětí. Těžce ozbrojené jednotky Blackwateru pálili z opancéřovaných aut a následně přivolaly vrtulníky Blackwateru, aby zasáhly obyvatele ještě větší palebnou silou ze vzduchu. Iráčtí vyšetřovatelé tvrdí, že mají k dispozici videonahrávku, na které je vidět, jak americké jednotky Blackwateru začali palbu proti civilistům, aniž by došlo k nějaké provokaci, prohlásil irácký představitel. (AP 22. října 2007)

Premiér Nurí Málikí reagoval na protesty veřejnosti požadavkem, aby soukromá armáda Blackwateru odešla. Prohlásil, že Blackwater má kriminálnické chování, „zřejmě útočné“ a jsou to zločinci, kteří rozhořčují irácké obyvatele. Následně vykázal Blackwater z Iráku.

Tři dny poté ale nicméně Málikího upozornili loutkoví šéfové z Washingtonu, že mu nedovolí vyhnat Blackwater, díky jehož absenci by v Bagdádu vzniklo „bezpečnostní vakuum“. „Pokud bychom okamžitě vyhnali nebo vyhostili tuto společnost, vzniklo by zde bezpečnostní vakuum a bylo by nutné stáhnout některé jednotky, které operují v bitevním poli,“ informoval oddaně na tiskové konferenci mluvčí vlády Tahseen al-Sheikhly. (Reuters)

I přes to, že je snaha tento případ ututlat, dal Washington souhlas k „vyšetřování“ toho, jak „ostří hoši“ z Blackwateru brutálně postříleli irácké civilisty. Mezitím se ale Blackwater vrátil zpět ke svým „bezpečnostním“ povinnostem ochraňovat americké představitele.

Iráčanům bylo sděleno, že americké soukromé jednotky jednají s beztrestností. Ani jeden z přibližně 48,000 soukromých vojenských „ostrých hochů“ v Iráku není přesvědčen o tom, že by tu došlo k zločinu. Nařízení z roku 2004 vydané prokonzulem Jerrym Bremerem vyňalo tyto „smluvní strany“ z irácké jurisdikce. Ani Iráčané, ani americká vláda nemá oficiální zprávy o tom, kolik Iráčanů již bylo zabito nebo zraněno střelci z Blackwateru a jejich kolegy z „bezpečnostních“ oddílů.

Independent citoval vysoce postaveného amerického vojenského velitele: „Tito hoši v této zemi dělají jen škody a hloupé věci. Nemají nad sebou žádnou autoritu, tak se na ně nemůžete obořit, když stupňují své síly. Střílejí lidi.“ (Independent 21.září 2007)

Média bagatelizují skutečnost, že jak překladatelé v Abu Ghraib, tak minimálně polovina jeho vyšetřovatelů sem přichází z tohoto soukromého válečného sektoru. Současně také neinformují o tom, že tyto „smluvní strany“ platí v řádech mnohem lépe, než co platí Pentagon americkým jednotkám. Soukromí dodavatelé vybudovali v Kuvajtu tábor Doha, který Bush využil jako odpalovací rampu během invaze v roce 2003.

Bez Blackwateru a dalších 179 „soukromých dodavatelů“, kteří „pomáhají“ americké armádě s poskytováním „logistické podpory“ a „bezpečnostních služeb“ by prezident musel do Iráku povolat dalších 160,000 vojáků. To by znamenalo, že by se musel domáhat povinné vojenské služby.

Ale není čeho se obávat! Moderní republikáni, maskující se jako konzervativci, se zasazují o privatizaci všeho, dokonce i armádních záležitostí. Když byl Darth Vader ministrem obrany za vlády Bushe staršího, začal „efektivně“ snižovat vojáky a zvyšovat počet soukromých zdrojů pro válečné účely. Také Cheney odhalil téměř genetickou slabost pro využití soukromých zdrojů raději než veřejných firem a hlavně slabost pro vydělávající zabijáky. Společnost Halliburton, kde se Cheney „náhodně“ stal CEO, se stala hlavním příjemcem takovýchto kontraktů. Clinton v těchto republikánských racionálních metodách vedení války pokračoval v bývalé Jugoslávii. (Srovnej Jeremy Scahill's, Blackwater: the Rise of the World's Most Powerful Mercenary Army - „Blackwater: vzestup nejvlivnější žoldácké armády“)

Demokraté by měli začít používat představivost stejně tak jako lépe používat jejich tělesné funkce, než psaní rukou a výklad žoldácké kvality Bushovy války. Výkladem krvavých žoldáckých záznamů z Iráku a jejich následnou prezentací desítkám milionů daňových poplatníků, kteří platí tyto zabijáky, mohou demokraté požadovat skutečné škrty v armádním rozpočtu. Stačí škrtnout částku vynaloženou pro „dodavatele“. Ale pozor, stále mohou tvrdit, že podporují vojáky a nařknout republikány z podpory žoldáků.

Saul Landau pravidelně píše pro CounterPunch a progresoweekly.com. Jeho nová kniha, vydaná Counterpunch Press se jmenuje A BUSH AND BOTOX WORLD. Jeho nový film, WE DON'T PLAY GOLF HERE (o globalizaci v Mexiku) vyhrál cenu VIDEOFEST 2007 za nejlepší aktivistické video. Slavnostní večer se konal v říjnu v The Roxie Theater. Film je dostupný přes: roundworldproductions@gmail.com

Článek Blackwater in Iraq, Killing for Profit vyšel 11. října na serveru counterpunch.org.