Obyčejný občan

Dovolte, abych o sobě něco napsal: je mi kolem třiceti let, mám manželku, jedno dítě. Pracuji jako úředník ve velkém podniku. Plat mám průměrný, na daních zaplatím do koruny to, co zaplatit mám. Bydlím v rodinném domku u rodičů ve „střediskové“ obci na Moravě. Byt máme zcela standardně a průměrně zařízený, jezdím deset let starou Škodovkou. Pravidelně chodím k volbám, ne sice s nadšením a s nadějí, že něco změním, ale zkrátka zvolím nějakou stranu, která mi v tu chvíli připadá jako nejmenší zlo - tedy asi jako většina lidí. Nejsem člen žádné strany, nijak se politicky neangažuji. Mám čistý trestní rejstřík, s Policií jsem vyjma drobných dopravních přestupků nikdy neměl žádný kontakt. Jistě by se tedy dalo říci, že patřím k tomu šedivému průměru, ničím nevyčnívající občan, pro stát zcela ideální. Ale…

přeci jen mám na některé věci svůj názor, např.:

- Židé: o židovském holocaustu jsem nikdy nějak nepřemýšlel, bral jsem jej jako fakt. Až do doby, než začali být souzeni vědci, kteří nějakým způsobem začali uveřejňovat údaje, které nebyly zcela v souladu se státem nařízenou pravdou. Toto nějak neumím skousnout, proč tyto lidi zavírat, proč nemohou vyslovit svou tezi, proč je „neubít“ argumenty. Vždyť i oficiální prameny uvádějící počty zavražděných židů se značně liší, přišlo by mi více než vhodné, aby byl holocaust dále zkoumán.

Vyslovit však tento názor nahlas, znamená být okamžitě označen za antisemitu a nacistu.

- Cikáni: cikány nemám rád, rozhodně ne kvůli barvy jejich pleti, ale vadí mi, že pobírají sociální dávky placené z našich daní, tyto dávky během dvou, tří dnů i dříve prohrají na automatech, propijí apod. a po zbytek měsíce kradou. Vadí mi, že během několika dnů zničí byty, které zdarma dostanou od státu a které jsou vystavěny opět z našich daní. Vadí mi jejich hlučnost, vadí mi jejich nedostatek smyslu pro pořádek (samozřejmě až na výjimky). Nevidím důvod, aby se většinová společnost přizpůsobovala jim, oni by se měli přizpůsobit nám.

A opět - vyslovit tento názor veřejně, znamená být beznadějně označen za rasistu.

- protiraketová základna: nevidím důvod, proč by v ČR měla být vystavěna. Nevidím důvod, proč se klanět Americe. Nevidím důvod, proč zde máme mít cizí vojáky. Nevidím důvod, proč si rozházet vztahy s víceméně nekonfliktním Ruskem. Nevěřím, že všude kolem nás jsou teroristé.

A zase, vyslovit toto nahlas, znamená být označen za extrémistu, ultrapravičáka a kdovíco ještě.

A takto bych mohl pokračovat dále. Tak vida, zpočátku to vypadalo, že jsem zcela spořádaný občan, ale nakonec se ze mě vyklubal rasista, antisemita atd. Jsem však přesvědčen, že značná část národa se mnou v mých názorech plus mínus souhlasí. Jsme tedy všichni opravdu tak špatní, rasisté atd., nebo je chyba někde jinde? Jak je možné, že vyslovit nahlas názor, ke kterému dojde selským rozumem pravděpodobně většina společnosti, znamená být označen za vyvrhel společnosti? Tak nevím, o demokracii mám jinou představu. To nás ten 17. listopad příliš k demokracii neposunul.