Bush káže demokracii, zamýšlí tyranii

Američané by se měli zamyslet nad „válkou proti terorismu“, dokud ještě mohou. Všechny Bushovy řeči o tom, jak zdemokratizuje svět jsou pouze blah, blah, blah, ve skutečnosti Bushova administrativa dokázala, že ve vlastní zemi přítelem demokracie není.

Bushův kabinet porušil ústavní principy, americké zákony a Ženevské konvence tak, jako dosud žádná administrativa před nim. Zde je krátký seznam Bushových zločinů:

Šmírování amerických občanů bez rozhodnutí soudu porušuje jak americkou ústavu, tak vnitřní směrnice FISA.

Odepření práva habeas corpus (právo zadrženého být předveden před soudce a dozvědět se obvinění nebo být propuštěn, pozn. editora), odepření práva na soukromí mezi obhájcem a jeho klientem, odepření řádného soudního řízení a odmítnutí ochrany podle Ženevských konvencí všem Američanům či cizincům označeným bez průkazního řízení za teroristy nebo nepřátelské bojovníky.

Obhajování a používání mučení za účelem vynucení přiznání, únos neamerických občanů a jejich transport do zemí, byli tito lidé vězněni a mučeni.

Zahájení vojenské agrese vůči státům na základě úmyslného podvodu na vlastních občanech a na OSN, záměrné předkládání zfalšovaných důkazů pro ospravedlnění nevyprovokované agrese vůči suverénním státům. Podle Norimberských zákonů, na kterých se podílely i Spojené státy, je toto klasifikováno jako válečný zločin.

Prezident a prakticky všichni členové jeho kabinetu a Kongresu porušili přísahu, že budou bránit Ústavu Spojených států.

Formou „podepsaných příkazů“ a „výkonných nařízení“ zaútočil Bush na na dělbu moci a na zákonnost. Poradce prezidenta Nixona John Dean o tom říká, že tato podepsaná nařízení stavějí jednotlivé větve státní moci (moc zákonodárnou a moc trestní) stejně jako voliče do role podřízených vládnoucí autoritě. V dubnu 2006 vyjmenoval novinář Charlie Savage v Boston Globe 750 zákonů, které Bush překročil nebo ohnul. Dokonce ani démonizovaný prezident Íránu si nedovolí stavět sám sebe nad platné zákony vlastní země.

Genocida v Iráku, kde následkem Bushovy invaze zahynul jeden milion lidí a mnoho milionů přišlo o přístřeší.

Masivní civilní ztráty v Afghánistánu formou genocidy, kdy vojenská moc je rutinně používána vůči neozbrojeným civilistům.

Masivní korupce, při které jsou vládní zakázky přidělovány bez výběrových řízení korporacím vlastněným republikány výměnou za pomoc při politické kampani.

Ukradené volby, jak o nich svědčí kniha Marka Crispina Millera a Greaga Palaste.

Bushův kabinet dokonce v rámci propagandy zinscenoval politické procesy ve stalinském stylu, kde na lavici obžalovaných zasedly různé charitativní muslimské organizace. Účelem bylo vyvolat v Američanech strach a pocit, že jsou obklopeni teroristy i ve vlastní zemi. V prosinci 2001 například označil Nadaci Svaté země zabývající se pomocí a budováním v Palestině za teroristickou organizaci a nechal veškerý její majetek zabavit státem. Členy vedení postavil před soud a obvinil je z terorismu. O šest let později, 22. října 2007, po letech vyšetřování a dvou měsících výslechu svědků, které podle New York Times byli agenti izraelské výzvědné služby, se celé obvinění zhroutilo jako domeček z karet.

Jeden z porotců se vyjádřil, že (cituji) „žaloba byla slepena makaróny. Důkazů bylo poskrovnu.“

Profesor ústavního práva z univerzity Georgetown se o případu vyjádřil, že (cituji) „dokazuje, že tam, kde to zákon umožňuje, překračuje státní moc skutečně všechny normy.“

A tak zatímco Bush páchá tyto bezpříkladné zločiny, současně sám sebe postavil na piedestal morální autority – navzdory tomu, že lhal vlastním občanům a zdevastoval dvě země – vše pod hlavičkou „učinit svět bezpečnější od teroristů“. Zeptáte-li se lidí v Iráku a v Afghánistánu kdo je terorista, odpoví vám, že Američané.

Bushův tým nebyl volán k zodpovědnosti za žádný ze svých zločinů. Opoziční strany a korporační média selhala a sama se vzdala své odpovědnosti chránit svobodu a demokracii v zemi.

Tam, kde není odpovědnost státní moci, tam nemůže být demokracie. A státní moc ve Spojených státech dnes nemusí nikomu skládat účty – s výjimkou Izraele, samozřejmě.

Dalším úmyslem Bushovy vlády je odebrat Američanům možnost svobodně cestovat letadlem na vnitrostátních linkách. Máme 80 tisíc jedinců, kteří jsou na seznamu lidí vyloučených z letové přepravy (malá podmnožina seznamu 500 – 750 tisíc těch, kteří jsou sledováni), nyní navíc se chystá nový zákon, podle kterého každý, kdo hodlá uskutečnit jakoukoliv cestu letadlem, bude muset získat nejpozději 72 hodin před odletem povolení státních orgánů.

TSA zdůvodňuje toto drakonické porušení našich ústavních práv tak, že 90 až 93 procent všech rezervací je stejně provedeno více než 72 hodin před letem (při rezervování letenky bude automaticky potvrzeno povolení státních orgánů, poznámka editora).

Takže co?

A co těch 7 až 10 procent cestujících, kteří si rezervují letenku v posledních 72 hodinách před letem? Jde obvykle o případy onemocnění v rodinách nebo o kritická obchodní jednání. Zajímá někoho v TSA, že někdo v rodině může zemřít dříve, než člověk dostane povolení cestovat?

Jakákoliv organizace navrhující takové opatření by měla být rozpuštěna. Mentalita TSA dokazuje, že jsou pro Ameriku mnohem větším nebezpečím než teroristé.

I bez „povolení letět“ jsou praktiky a pravidla TSA absurdní a neobhajitelná. Zabavování zubních past a dosud neotevřených flakónů voňavek, obtěžování starých lidí, kteří se s obtížemi pohybují, a matek s nemluvňaty muži ve vojenských uniformách – nic z toho nedává žádný smysl snad kromě toho, že si Američané musejí zvykat šikaně státních orgánů a přijímat ji bez protestu jako svou občanskou povinnost. A dále toho, že je budován kádr úředníků k provádění náhodných a bezdůvodných prohlídek svých spoluobčanů.

Existence seznamu lidí vyloučených z letové přepravy je absurdní. Pokud by se na letišti objevil známý terorista, byl by zatčen a ne vyloučen z letu. Kdokoliv jiný, kdo projde bezpečnostní kontrolou jako ostatní pasažéři, má každé právo letět.

Zapomeňme na okamžik porušení ústavy a tyranii sovětského stylu při zákazu svobodně cestovat, ale zamysleme se nad praktickým aspektem navrhovaného zákona. Chtějí Američané, aby jejich cestovní plány závisely na státní byrokracii, která byla schopna umístit na seznam lidí vyloučených z letové přepravy amerického senátora Edwarda Kennedyho a na druhé straně vydala vstupní víza dvěma lidem obviněným z únosu letadel 11. září – šest měsíců poté, co údajně oba zemřeli při tomto útoku?

Věříme-li oficiální pohádce 9/11, pak státní aparát se v ní sám dokonale připravil o veškerou vlastní kompetenci.

Válka s terorizmem je podvod. Krutá válka a falešný slovník, který ji zaštiťuje, je zástěrkou pro expanzi americké a izraelské hegemonie na Středním východě a pro vytvoření policejního státu doma. Země, ve které lidé nesmějí cestovat bez povolení státních úředníků, není svobodná země.

Článek Bush Preaches Democracy, Proposes Tyranny vyšel 25. října na serveru counterpunch.org.