Profesor Finkelstein „dobrovolně“ rezignoval

Pronásledovaný profesor Norman Finkelstein (v originále Embattled professor... by se spíše mělo přeložit jako stále bojovný, nepokořený, ale mně se zdá přívlastek pronásledovaný v tomto případě výstižnější. Protože jak vyplývá z dalšího textu, tak ho dostali. A pokořili ho docela dost. Editor.) se ve středu 5. září setkal na pozemku university DePaul se svými studenty a příznivci, aby ohlásil svou rezignaci.

Jeho dlouhý konflikt s vedením univerzity skončil 5. září bez ohňostroje, který sliboval.

Namísto ohlášeného boje přečetl na hlavním nádvoří univerzity před shromážděním zhruba 120 příznivců prohlášení, ve kterém oznamoval svou rezignaci. Podmínky, za kterých na rezignaci přistoupil, nebyly oznámeny.

Finkelstein byl původně rozhodnut přijít ráno do své kanceláře na univerzitě, a pokud by mu v tom bylo bráněno, chystal se k blíže nespecifikovanému odporu. Sliboval, že bude-li při tom zavřen, vyhlásí hladovku.

Finkelstein je chválen i hanoben za svůj ostře kritický postoj vůči Izraeli. Univerzita mu neprodloužila smlouvu v červnu. Přesto ale zůstávaly v univerzitním rozvrhu jeho hodiny a to až do posledního týdne před začátkem školního roku, kdy byly náhle zrušeny.

Současně byl Finkelstein informován, že si musí vzít pro celý nadcházející školní rok 2007/2008 administrativní dovolenou. Podle tradice, která platí už řadu let, je v takovém případě vyplacen plný plat.

V červenci, po ostré konfrontaci, při které údajně Finkelstein verbálně a fyzicky napadl vedení univerzity, doporučila jeho vlastní katedra politických věd, aby byl Finkelstein poslán na neplacenou dovolenou.

Finkelstein na shromáždění přečetl vyjádření rektorátu univerzity DePaul i své vlastní vyjádření. Nikdo z vedení univerzity se akce nezúčastnil.

Ve vyjádření rektorátu se vyskytovala věta: „Profesor Finkelstein je plodný vědec a mimořádně schopný pedagog.“

Obecně pojato je pro jmenování do funkce doživotního profesora – tzv. tenure (akademická obdoba pro garantování práce do konce života) potřebná badatelská a vědecká činnost, výuka a služba instituci univerzity.

Americká asociace univerzitních profesorů už dříve vyjádřila hluboké zneklidnění nad způsobem, jakým univerzita DePaul s Finkelsteinem zachází. Prohlásila, že univerzita porušila akademickou svobodu badatele.

Navzdory tomu, že nebyly oznámeny detaily dohody, Finkelstein zopakoval své předchozí rozhodnutí „odejít nesehnutý a s nepoškozenou reputací“.

Demonstrace na podporu Finkelsteina na kampusu toto ráno byla barevná; zahrnovala zástupce National Lawyers Guild, Socialistické dělnické strany, Revoluční komunistické ligy a organizace Židé za mír.

Finkelstein byl znám svou podporou palestinské otázky.

Článek DePaul, embattled professor settle dispute vyšel 5. září na blogspot.com. Překlad: editor

Doplnění editora

Připomeňme si zločin profesora Finkelsteina. Odvážil se říkat nahlas, že Židé zneužívají utrpení holocaustu ke ždímání peněz, a že každou svou kritiku označují za antisemitismus. Dokonce o tom napsal knihu The Holocaust Industry, kde se praví:

Since the late 1960s, there has developed a kind of Holocaust industry which has made a cult of the Nazi Holocaust. And the purpose of this industry is, in my view, ethnic aggrandisement - in particular, to deflect criticism of the State of Israel and to deflect criticism of Jews generally.

V překladu:

Od konce šedesátých let se vytvořilo něco jako holocaustovy průmysl, který z nacistického holocaustu vytvořil kult. Účelem tohoto průmyslu je podle mého mínění etnické zveličování, konkrétně slouží k odražení kritiky státu Izrael a obecně jakékoliv kritiky Židů.

Finkelstein sám je Žid, jeho matka přežila koncentrační tábor Majdánek a Osvětim.

Zlikvidovat kariéru profesora s doživotní akademickou tenurou na americké univerzitě (nota bene s takovým třídním původem) není snadné. Smlouva mezi univerzitou a profesorem může být na dobu určitou, ale její prodlužování bývá formalitou, ve skutečnosti se nějak automaticky předpokládá, že jde o doživotní zaměstnání. Je to tradice. Tuto výhodu si akademičtí pracovníci vybojovali aby, jak říkají, mohli svobodně bádat a nemuseli se starat o to, zda budou mít co jíst. Na americké pracovní poměry, kde vládne tvrdá konkurence a bezohlednost, a kde si nikdo není jist, zda bude mít ještě zítra práci, jde o snové zaměstnání.

Přesto ho dostali. Zatím má ještě rok z čeho žít, ale co bude dělat pak, je otázka. Pochybuji, že se některá univerzita západního světa odváží mu nabídnout místo. Možná by mohl čistit výklady nebo pracovat v kotelně.

Finkelsteinův případ dokázal mimořádně jasně, že to, o čem píše ve své knize, je pravda. Sionisté se nerozpakují se Stalinskou tvrdostí umlčet i opozici ve vlastních řadách. Každý, kdo je kritický vůči Izraeli, bude bez milosti pronásledován, jeho kariéra bude zničena, lhostejno, kým je a jak pevné postavení zastává. Stalo se v USA, ale jsem přesvědčen, že by to podobně dopadlo kdekoliv jinde, kde žijí národy pod ocelovou pěstí sionistů. Což je dnes v celém Západním světě. Může být zřetelnější důkaz jejich teroru?