Milovaní zombíci

„Jé hele, Máňo, tobě je sedm a jsi úplný ekonom! Jak tě, prosím, napadlo, že by nebylo špatné, kdyby se zrušily peníze? A já ti na to mám odpovědět? Tak dobrá…

Víš, s touhle otázkou si můžeš užít opravdu hodně zábavy, ale radím ti, klaď ji jen velmi blízkým přátelům, těm, kteří tě opravdu mají rádi a takovou, jaká jsi. On tu totiž už takový pokus byl. A někteří by se naštvali.

Já si dokonce myslím, že takovou otázku pokládá svým rodičům v určitém věku skoro každé dítě. Ale teď jde o to, co ten rodič odpoví. Rodič ze Západu, kde pokus o komunismus nezažili, je-li kapitalisticky dostatečně trénován, lekne se, že by jeho dítě mohlo mít altruistické sklony nebo že by se mohlo v kapitalistické společnosti špatně zorientovat a mohlo tedy skončit jako socka, a urychleně mu podšoupne nějaké stimulans – větší mobilitu, něco, co dítě už dávno chtělo vlastnit, nějaký glamour, výhody. Většinou, je to bohužel víc než zřejmé. No u nás na východě to máme malininko jinak postavené i když se tomuto přístupu přibližujeme seč můžeme :( . Náš rodič se nejspíš nejdřív ze všeho zakaboní. My už s tím totiž jisté zkušenosti máme.

Touhle nevinnou dětskou otázkou se totiž lidé zabývali vážně už dřív. Vypracovali si teorie, napsali knihy. Začalo to tak, že se ti nejchudší snažili jen o to, aby měli důstojné podmínky práce a dostávali za dřinu víc peněz, nestávali se z nich příliš často mrzáci a neumřeli v bídě – jenže se do nich za jejich protesty mmj. střílelo. To si zapamatuj, protože tady se začíná odvíjet drama. Přišlo se na to, že aby někde mohly nebýt peníze, bylo by zapotřebí, aby to bylo v samostatném státě. A že možná i tento stát se bude muset bránit. A že aby to v jednom státě fungovalo, musí to tam být zařízeno pro všechny stejně. Teorie vymyšlené, knihy napsané, přikročilo se k činu. Nejenže se začalo násilím – přebíráním moci ve státě již existujícím, nejenže se začalo nespravedlností – zabavováním majetků těm, kteří majetek měli. Ten režim, ty režimy, neustále bojovaly s „vnitřními nepřáteli“ – tj. s těmi, kteří měli vlastní názory (ale to se děje i teď - ostouzení a ignorování opačného názoru je víc než běžné), vadila i západní hudba a kultura – a z původních idejí se uskutečnilo málo až nic, tvrdíme dnes, byť já jsem toho názoru, že sociálnímu přístupu se Západ možná učil od nich. (Dnes je místy sociálnější než původní Východ.) Ke společnosti bez peněz se nedospělo vůbec. Ale, ovšem, hodně se zbrojilo. Na obou stranách, se socialismem a komunismem se skončilo, se zbrojením nikoliv a války máme pořád. Ideologie komunismu a ten politický systém napáchaly svoje hrůzy (nudím, já vím) a padly a otázkou co takhle bez peněz se nadále nikdo nezabývá, pokud je mi známo.

Je však pravda, že i takové politické systémy se kutil človíček snažil zlidštit, krapítek se mu to podařilo – já například vím, že ze zákona měl prý šéfredaktor novin povinnost uvádět každou dodanou zprávu či podnět, jednalo-li se o otázku života a smrti. Jestli se to také dodržovalo, nevím. Také sociální odbor měl povinnost člověka podporovat i když dotyčný do té doby žil neurovnaným, rozvráceným životem na drogách, bez zázemí či bez zaměstnání, po návratu z vězení atd. Ale tohle bylo až ke konci (1988) a už se na to zapomnělo, byť máme údajně právní kontinuitu. A ovšem revizor neměl vyžadovat v tramvaji jízdenku od člověka v hlubokém smutku (a v dalších 11 vyjmenovaných případech). Což možná znamená tohle: v jisté (asi velmi krátké) chvíli měl člověk z ulice větší možnost zásahu či zapojení se do tvorby legislativních předpisů a do chodu společnosti než má dnes. (60 Kč za den pobytu v nemocnici se bude jistě vyžadovat i od těch, kteří mají nárok na nemocenskou 30-50 Kč denně. považ!)

Jak jistě tušíš, binární logika je v zásadě příliš primitivní a nesprávná, až tě někdo bude nutit vybrat si mezi ano či ne a mezi a b, buď si vědomá toho, že existuje jistě ještě nějaké ´možná je to všechno úplně jinak´, že existuje i c (a patrně i d a e, atd.).

Znám třeba lidi, kteří si na peníze nehrají, pracují či plní svoje povinnosti tak, aby je ekonomika neobtěžovala, nepohltila, aby jim sloužila, ale neměla je celé, zkrátka, aby měli prostor hlavně pro realizaci užitečných věcí, myšlenek, počinů a podniků. Někdy bydlí v jednoduchém vlastnoručně vyprojektovaném a postaveném slaměném domě za 70 000, často mají spoustu dětí a vychovávají je zase tak, aby z nich vyrostli lidé a ne čtvernožci. Náš stát jim bohužel klade do cesty takové překážky, jako že je vydírá, že nebudou mít žádný nebo skoro žádný důchod (je to trochu přihlouplé v době, kdy je přes sto let známo, že peníze jsou oběživo a že by si tedy zboží musel mezi sebou směňovat čím dál tím menší počet lidí v produktivním věku, takže ceny by šly nahoru až si ti v důchodu opravdu nekoupí a nezaplatí nic, ale tak to u nás teď chodí). Ale když se v takové rodině řekne nedělní oběd, tak se nese na stůl třeba hrnec nemaštěné pohankové kaše.

A ty mi teď říkáš, že pohanku nejíš a ochutnat nechceš.

Tak co vlastně chceš – takhle už ti toho totiž moc nezbývá – východ nebo západ, vpravo nebo vlevo? Bezmyšlenkovitost či bezmyšlenkovitost?

"Chceš lízátko nebo facku?"

JÁ SE OMLOUVÁM, TOHLE BYLO OPRAVDU RAŠPLÍ.

SNAD MNE NEOBVINÍ Z PROPAGACE KOMUNISMU. DNES MAJÍ NĚKTEŘÍ LIDÉ POTÍŽE BUĎ S ANALYTICKÝM ČTENÍM NEBO S PŘIJÍMÁNÍM NEZVYKLÝCH MYŠLENEK.