Mají muži méně práv než ženy?

Řada lidí si myslí, že v Česku mají muži i ženy stejná práva. Mnozí - spíše bych měl napsat mnohé - však uvěřili/y mnohokrát opakovanému rčení některých lobbystických skupin, že tomu tak není. Tyto skupiny bojují za ženská práva tak vehementně, že neznalí/é věci by se domnívali/y, že ženy mají méně práv než muži. Opak je bohužel pravdou. V České republice mají muži legislativně méně práv než ženy. Bohužel všechny Stínové zprávy věnované rovným příležitostem o tom mlčí.

Teprve když si člověk podrobně pročte české zákony zjistí, že muži jsou legislativně diskriminováni. Nejdříve bychom si však měli vysvětlit, co se rozumí pod pojmem legislativní diskriminace. Možná začnu trochu obšírněji, ale myslím si, že bychom měli nejdříve zopakovat význam pojmu diskriminace, resp. diskriminace podle pohlaví, jelikož to bude obsahem mé úvahy.

V další části článku bych rád tuto legislativní diskriminaci dokumentoval na konkrétních případech.

1. Asi nejznámějším příkladem je možnost žen čerpat starobní důchod mnohem dříve než muži. Přestože současná střední délka života je u mužů 73 roků a u žen téměř 80 roků, je důchodový věk pro muže vyšší než pro ženy. Je nutno říci, že během několika let se tento rozdíl významně sníží a už to nebude, co to bývalo.

   Pramen:

   Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění § 32,

2. Stejný zákon legislativně diskriminuje muže - vdovce vůči ženám – vdovám tím, že ženy mají nárok na vdovský důchod o 3 roky dříve než muži.

   Pramen:

   Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění § 50, odst. 2) písmeno e) a odst. 7)

   2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže

   e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

   7)Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk nižší.

3. Těžit nerosty a razit tunely mohou v ČR jenom muži říká Zákoník práce. Velmi úsměvné na tomto ustanovení je, že existují ženy, které toto ustanovení vykládají jako diskriminaci žen. Zákon jim něco zakazuje a tím pádem nemají stejné podmínky jako muži.

   Pramen:

   Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Díl 2, § 238, odst. 1) Pracovní podmínky zaměstnankyň.

   Cituji:

   Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol…

4. Dokonce samotná Listina základních práv a svobod obsahuje diskriminační ustanovení. Podle této listiny muži nemají právo na zvýšenou ochranu zdraví !!! Ženy navíc mají právo na blíže nespecifikované zvláštní pracovní podmínky.

   Pramen:

   Listina základních práv a svobod

   Hlava čtvrtá, článek 29, odst. 1

   Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.

5. Legislativní diskriminace se nevyhnula ani policii. Žena – policistka nesmí být zařazována do služby pokud by pro ni byl výkon fyzicky nepřiměřený. Jak se pozná fyzická přiměřenost už zákon nestanoví.

   Pramen:

   Zákon č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů,

   § 68 a § 69 stanovuje zvláštní podmínky pro výkon služby žen.

   V § 68 je stanoveno, že:

   1. Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ...

6. Velmi žhavým tématem posledních let se vzhledem k jednoduchosti určení paternity prostřednictvím genetického testu stává popření otcovství. Oklamaní otcové mají po 6 šesti měsících od narození potomka smůlu. Vznikne jim povinnost vyživovat biologicky nevlastní dítě až do dospělosti.

   Pramen:

   Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. §61 odst. 1)

   (1) Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může je před soudem popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte a dokud neuplyne šest měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; tato lhůta neskončí před uplynutím šesti měsíců od narození dítěte.

7. I ve věznicích je stanoveno nahlížet na ženy jinak než na muže. Hlavně, aby nám zůstaly krásné.

   Pramen:

   Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody 345/1999 Sb.

   § 89

   (1) Vnitřní řád, obsah a formy zacházení s odsouzenými ženami zásadně přihlížejí k psychickým a fyziologickým zvláštnostem žen, ...

   § 90, odst.1)

   (1) Při úpravě zevnějšku odsouzených žen se umožňuje používání vlastních kosmetických přípravků. Úprava vlasů se neomezuje, k tomu účelu mohou odsouzené ženy mít u sebe vlastní potřebné pomůcky.

8. Ženy mohou nastoupit do výkonu trestu s dítětem na rozdíl od mužů, pro které toto ustanovení neplatí. Nebo si zákonodárci myslí, že se otcové neumějí dobře postarat o své děti?

   Pramen:

   Zákon o výkonu trestu odnětí svobody 169/1999 Sb. § 67, odst. 1)

   Výkon trestu u matek nezletilých dětí

   (1) V případech hodných zvláštního zřetele, jestliže takový postup umožňují podmínky ve věznici a osobnostní předpoklady odsouzené ženy, může být odsouzené ženě na její žádost povoleno, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě zpravidla do 3 let jeho věku, pokud takové dítě nebylo soudem svěřeno do výchovy jiné osoby.

9. Odsouzeným ženám lze oproti mužům prodloužit o 10 dnů dobu přerušení trestu za účelem návštěvy nezletilého dítěte. Otců dětem zřejmě netřeba.

   Pramen:

   Zákon o výkonu trestu odnětí svobody 169/1999 Sb. § 68

   Přerušení výkonu trestu u odsouzených žen

   Odsouzené ženě, která před nástupem výkonu trestu řádně pečovala o své nezletilé dítě, lze po vyjádření příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí prodloužit dobu, po kterou je přerušen výkon trestu, až o 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě dítěte, které se nachází v péči jiné osoby.

10. V případě vyhlášení války nemusí rukovat ženy, které pečují o dítě do 15 let věku. Povinně za rodinu nastupuje do války muž. Jak to bude v případě střídavé péče rodičů, zákon nestanoví. Možná, že tito otcové budou válčit v týdenním cyklu střídavě s matkami.

    Pramen:

    Zákon č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)

    Část šestá, § 25, odst.3

    Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu:

    (3) Těhotná žena, a žena nebo osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

11. I Evropský parlament má máslo na hlavě. V Evropském parlamentu existuje výbor pro rovnost, který se oficiálně nazývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Kam se v tomto výboru poděli muži, nevím. Oni nejen že chybí v názvu, oni chybí i uvnitř, aby v něm ty muže člověk prstíčkem hledal. Jak vidno, Evropská unie práva mužů řešit nepotřebuje.

    Pramen:

    www.europa.eu

    Parlamentní výbory

12. Podobná situace je i v českých luzích. Mezi poradní a pracovní orgány vlády patří Rada vlády pro lidská práva. Tato Rada vlády zřídila Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen. Na diskriminaci mužů se zapomnělo nebo se nechce vidět?

    Pramen:

    www.vlada.cz

    Poradní a pracovní orgány vlády, Rada vlády ČR pro lidská práva.

13. Dalším poradním orgánem vlády je Rada pro rovné příležitosti žen a mužů. Zde naštěstí se muži vyskytují alespoň v názvu. Součástí této Rady je 5 neziskových organizací, které mají informovat o dění v neziskovém sektoru. Všechna místa obsadily pouze ženy, resp. neziskové organizace hájící práva žen. Asociace Rovných příležitostí je zastoupena dvěma členkami – Michaelou Marksovou Tominovou a Eliškou Janšovou, dalšími členy je Unie katolických žen, Mateřská centra a Český svaz žen. Nevím jestli platí přísloví, že kovářova kobyla zůstala v tomto případě bosá nebo jestli někdo nepije s ženami víno a káže mužům pít vodu.

    Pramen:

    www.mpsv.cz

    Údaje o členkách a členech Rady pro rovné příležitosti žen a mužů

14. Ani pojišťovnictví se diskriminace mužů nevyhnula. V oblasti pojišťovnictví existuje řada rozdílů mezi pojištěním muže a ženy.

    Ženy mají například levnější životní pojištění než muži. Některé pojišťovny diskriminují muže vyšším havarijním a povinným pojištěním

    Příklady z tisku:

    Pojišťovna Wüstenrot zvýhodňuje ženy řidičky tím, že jim nabízí zvýhodněné sazby. Týká se to jak povinného, tak havarijního pojištění.

Nyní příklady skryté legislativní diskriminace:

1. Nejznámějším příkladem skryté legislativní diskriminace je přednostní svěřování dítěte do péče matky po rozvodu manželů a s tím spojené další otcovské patálie. Nevymahatelnost práva na styk s dítětem, když se matka rozhodne dítě „nepůjčovat“, atd. Když Evropský soud rozhodne ve prospěch otce, tak stále není vyhráno, jelikož pro české soudy toto stanovisko není závazné.

2. Volební kvóty – přestože je ve společnosti 51% žen. Existují strany, které nepreferují politickou soutěž, ale mají vnitřní diskriminační pravidla, která stanoví pořadí kandidátů bez ohledů na jejich schopnosti.

   Příklad:

   Strana zelených se řídí následujícím ustanovením:

   Na každé tři lidi na kandidátce musí být jedna osoba opačného pohlaví.

3. Státní dotace ženských organizací se pohybují v řádech desítek milionů. Tyto peníze jsou vynakládány zejména na ženské projekty, tedy projekty určené jenom pro ženy. Dotace mužských organizací jsou takřka nulové.

   Příklady:

   Gender Studies o.p.s. čerpala v roce 2006 ze státních peněz částku 22 591 304 Kč tedy přes dvacet dva milionů korun,

   Pražská Asociace podnikatelek a manažerek čerpala v roce 2006 ze státních peněz částku 12 138 706 Kč tedy přes dvanáct milionů korun,

   Český svaz žen čerpal v roce 2006 ze státních peněz částku 9 844 057 Kč tedy téměř deset milionů korun

   Zdroj: Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu.

4. Jednostranná podpora žen v oblasti vědy a výzkumu.

   Příklad:

   V roce 2002 vzniklo „Národní kontaktní centrum – Ženy a věda“ financované Ministerstvem školství a tělovýchovy. Tedy z veřejných peněz.

5. Státní podpora žen podnikatelek

   Příklad:

   Pražská Asociace podnikatelek a manažerek čerpala v roce 2006 ze státních peněz částku 12 138 706 Kč tedy přes dvanáct milionů korun.

   Zdroj: Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu.

Existují ještě další neprobádané oblasti o kterých se říká, že muži jsou v nich diskriminování z důvodů pohlaví.

Sem patří zejména soudnictví. Postřehy řady advokátů hovoří o tom, že ženy dostávají za trestné činy spáchané ve stejném rozsahu jako muži nižší trestní sazby. Ženy dostaly více milostí než muži atd. Dále pak zdravotnictví a školství. Těmto tématům bychom se chtěli věnovat v budoucnu.

Myslím si, že stávající výčet legislativních znevýhodnění není konečný. Pokud víte o něčem dalším, tak nám pošlete informaci na info@svaz-muzu.cz. Rádi tam tyto informace zapracujeme.

Závěr:

Nerad bych, aby celý článek vyzněl ublíženě. Jsem přesvědčen, že většina mužů je velkorysá a nad výše zmiňovanou legislativní diskriminací mávne rukou. Konec konců činí tak již hezkou řádku let. Ženy přišly v posledních letech díky snaze vyrovnat se mužům ve všem a všude o řadu výhod. Svým způsobem mě to netěší, jelikož se osobně domnívám, že ženy si zaslouží, vzhledem ke své reprodukční schopnosti, mnohem více ohleduplnosti.

Smutným faktem zůstává, že za zrušením většiny výhod stojí dnešní pseudo-boj za rovné příležitosti. Jeho výsledkem je, že se ženám zhoršuje jejich dříve přiznané odlišné postavení ve společnosti a s ním spjatá zvýhodnění. Bohužel, cesta do pekla je i v tomto případě dlážděna (možná) dobrými úmysly.

Za posledních několik roků došlo k významnému omezení rozdílu věku při nároku čerpání starobního důchodu. Dříve existovala omezení, že ženy nesmějí zvedat břemena těžší než 15 kg, toto opatření se již vytratilo. Možná proto, že řada žen chodí dnes do posilovny a 15 kg pro ně není žádná hmotnost. Zákoník práce donedávna pamatoval na ženy - matky v mnohem větší míře. Ženy dostaly nově příležitost hájit svou vlast v plné zbroji díky novému brannému zákonu.

I přesto všechno mají ženy v České republice legislativně stále více práv než muži. Nelze se tvářit, že to tak není. Myslím si, že by bylo mnohem férovější, kdyby to bojovnice za práva žen přiznaly. Možná už je načase také přiznat, že nejsme stejní, že se nerodíme jako tabula rasa, která se zformuje až v mateřské školce podle toho, zda dostane ke hraní panenku či autíčko. Zamyslet se nad rolí ženy a muže. Domnívám se, že vzájemné odlišnosti bychom měli spíše chránit, než je uměle stírat a legislativně popírat. Usilovat o to, aby se role vzájemně doplňovaly a nikoliv soutěžit, kdo koho předčí.

Rád bych na úplný závěr řekl ústy řady mužů svazu, že ženy jsou pro nás nepostradatelnou a důležitou součástí života. Jsou pro nás inspirací, ale i motorem, který nás posouvá dopředu. Jsme rádi, že jsou jiné, vážíme si jich a bez nich by život nebyl tak krásný. Moc bychom si přáli, aby zůstaly ženami, abychom si jich mohli vážit pro jejich ženskost. Protože vzájemnou úctu, ohleduplnost a toleranci žádný sebelepší zákon nepřinese.

Sebral a sepsal Karel Hájek za vydatného přispění velké řady členů a sympatizantů Českého svazu mužů (www.svaz-muzu.cz), kterým tímto děkuji.

Článek vyšel na serveru Českého svazu mužů, odkud jej přebírám.