Jak světová válečná strana zapojuje mimovládní organizace do války - od pomocníků ke kolaborantům

Před nedávnem přinesl prop.sk závažnou informaci o Nařízení ES č.1889/2006 EP a Rady EÚ z 29.12.2006, které se zabývá financováním politických převratů ve vytipovaných zemích světa. Počítá se zde s přímým financováním různých organizací a jednotlivců z prostředků EÚ. Velmi často jsou adresáty těchto prostředků mimovládní organizace (MVO), které pro tyto účely vznikly. Nyní jim oficiálně přibude další možnost čerpat finance EÚ – spolupráce na celosvětovém „bezpečnostně-informačním systému.“ Civilně získávané poznatky by MVO měly systematicky dávat k dispozici armádě a tajným službám. Slovenská Nadace Pontis, Člověk v ohrožení, Ekopolis, různé Občanské Oči a jiné organizace na šíření „demokracie a lidských práv“ se nemusí obávat, že jim vyschnou zdroje. Možná vzroste jen riziko pro přímé aktéry NGO (Non-Governmental Organisations  - mimovládní organizace) v dané zemi, že budou považováni za kolaboranty se zásahovou mocí. To budou ale, jak jsme si už zvykli, jen „vedlejší škody“.

Berlínská vláda využila svého, ke 30.6. ukončeného předsednictva Rady EÚ na další zapojení mimovládních organizací do evropské vojenské politiky. Vyplývá to z pracovních podkladů Ministerstva zahraničí a Bertelsmannovy nadace. NGO budou prostřednictvím finančních příspěvků napojeny na státní místa; cílem je civilně-humanitární doprovodná podpora vojenských silových operací v zahraničí. Ve výsledku se setřou rozdíly mezi vojenskými okupačními silami a nevojenskými pomocníky okupantů. Kritici v  tom vidí jeden důvod pro přibývající útoky na spolupracovníky civilních pomocných organizací na územích nasazení západních jednotek, které stále více končí smrtelně – v předchozím roce 83krát. Berlín a Brusel využívají stoupající ohrožení NGO, aby tyto organizace přiměly ke spolupráci na celosvětovém „bezpečnostně-informačním systému.“ Civilně získávané poznatky by se měli systematicky dávat k dispozici armádě.

Priorita

Zapojení MVO do Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESVP) má pro Berlín „prioritu“, hovoří se v dokumentu Ministerstva zahraničí, který informuje o Konferenci pro kooperaci institucí EÚ a mimovládních organizací. Po dobu německého předsednictví v Radě EÚ se uskutečnilo v Bruseli minimálně 5 střetnutí, při kterých EÚ diskutovala s vedoucími pracovníky MVO (field experts), jak lze jejich organizace předčasně zapojit do plánování a realizace tzv. ESVP- misí. Brusel mezi tím udržuje už vlastní výbor pro institucionalizované napojení MVO (Committee for the Civilian Aspects of Crisis Management – CivCom). Tento má vyhodnocovat „civilní aspekty“ vojenského „krizového managementu“.(1)

Nástroje

Rozhodující úloha se přisuzuje evropským MVO při budování a přeměně justice a policie v aktuálních oblastech budoucích vojenských intervencí EÚ. Brusel disponuje jako globální hráč množstvím rozvojových a bezpečnostně-politických nástrojů (political, developmental and security tools) k „reformě bezpečnostního sektoru“ v dotyčných státech, hovoří se při příležitosti jednoho zasedání Ministerstva zahraničí a Bertelsmannovy nadace (Partners in Conflict Prevention and Crisis Management: EU and NGO Cooperation). NGO by měly prostřednictvím vyškoleného personálu  a formování veřejného mínění (awareness-raising) spolupracovat na opatřeních, protože jen tak se dají instalovat „spolehlivé“  justiční a policejní orgány (Transitional Justice).(2)

Zkušenosti

K centrálním tématům berlínského rokování patřili proto mise EÚ v Afghánistánu, Kosovu, Demokratické Republice Kongo, Palestině a Bosně-Hercegovině. Zúčastněné MVO, mezi nimi Swisspeace a Amnesty international, byly nejprve zástupci Ministerstva zahraničí a European Peacebuilding Liaison Office (EPLO), celoevropské platformy MVO obeznámené o „prospěšnosti“ intervencí EÚ. Potom dostali zástupci MVO možnost postoupit své znalosti o jmenovaných státech a o specifikách tamější konfliktní situace (conflict settings) organizátorům rokování. Prostřednictvím cíleného výběru  a přípravy  reprezentantů MVO je zabezpečená maximální relevance jimi zprostředkovaných informací, vysvětlil pořadatel.(2)

Využití vědomostí MVO, které mohou počítat s bezvýhradnou otevřeností mezi obyvatelstvem v intervenovaných územích, patří mezi nejdůležitější prvky kolaborace. Proto byli zástupci MVO pozváni i na další mezinárodní konferenci (název: Mír a právo), kterou zorganizovalo Ministerstvo zahraničí mimo jiné na téma „Reforma bezpečnostního sektoru“ v minulém týdnu. Kritérium výběru NGO byli jejich „relevantní zkúšenosti.“(3)

Udavači

Již nyní jsou početné MVO  bezprostředními udavači pro vojenské operace. Ukládají údaje, které zjistily na zahraničních územích o tamější bezpečnostní situaci do elektronického systému „Safety Information Reporting Service“ (SIRS). Tato databanka byla vyvinuta na objednávku „Crisis Management Initiative (CMI) mimořádného zplnomocněnce OSN pro Kosovo, Martti Ahtisaariho, předními softwarovými koncerny (Microsoft, Yahoo) a je k dispozici od r. 2005 jak pro MVO, tak pro armádu.(4)

Dlouhodobě využitelní

Jak požaduje Ministerstvo zahraničí a Bertelsmannova nadace, měla by EU, která platí za nejdůležitějšího finančníka, vybudovat pro MVO, cíleným uvolněním peněžních prostředků dlouhodobě využitelné kapacity. Při Komisi EÚ musí být nasazení „spojovací důstojníci MVO“, aby v průběhu vojenských operací mohli v každé době využít vědomosti nestátních informátorů. Navíc by měl být zabezpečen sběr dat a hodnocení MVO na základě státních kritérií užitečnosti (mapping and ranking), aby bylo možné zvolit pro jakýkoliv myslitelný intervenční scénář „správných partnerů“.(5)

Doplněk k armádě

Podle hodnocení Pierre Michelettiho, předsedy mezinárodní pomocné organizace „Médecins du Monde“ (Lékaři světa), vede závislost na prostředcích od EÚ mnohé MVO už nyní k tomu  „zapojit se do programů, které je doslova změní na poskytovatele služeb a stanou se doplňky armády.“ Následkem toho budou MVO identifikované s intervenčními jednotkami  zemí původu a odpůrci okupace označení jako legitimní vojenské cíle. V r. 2006 stály tyto okolnosti život 83 humanitárních pomocníků – to je „třikrát tolik, než vojáků usmrcených v průběhu mírových misí OSN“, uvedl Micheletti. Předseda Médecins du Monde naléhavě varoval před trvalým společným vystupováním armády a humanitárních pracovníků, které image MVO „nezvratně a definitivně“ změní: „Když by se přesah […] zájmů a vzhledu v akceptování veřejností usadil, byla by kompletní logika pomoci ‹bez hranic› zpochybněna.“ (6)

Zdroje

1. www.german-foreign-policy.com z  1.7.2007
   European Peacebuilding Liaison Office/Crisis Management
   Initiative/Bertelsmann-Stiftung: Partners in Conflict Prevention and Crisis
   Management. EU and NGO Cooperation. Federal Foreign Office, Berlin
   20./21.6.2007. Conference Background Papers
2. ebd
3. International Conference «Building a Future on Peace and Justice», Nürnberg
   
4. 25.– 27.6.2007; www.peace-justice-conference.info
Crisis Management Initiative: Launching SIRS: The Safety Information
Reporting Service. Conference on Crisis Management and Information
Technology, Saint Paul de Vence 11.– 14.12.2005. Conference Report
5. European Peacebuilding Liaison Office/Crisis Management
   Initiative/Bertelsmann-Stiftung: a.a.O.
6. Pierre Micheletti: Pomocníci bez ochrany; Le monde diplomatique z 8.6.2007

Článek vyšel na serveru www.prop.sk, odkud jej přebírám. Autor, bohužel, není uveden.