Neokonzervativec Tancredo znovu volá po bombardování Mekky a Medíny

Americký neokonzervativec Tom Tancredo znovu navrhl bombardování Mekky a Medíny jako „nejlepší myslitelný způsob, jak zabránit nukleárnímu teroristickému útoku na Spojené státy“. Washingtonská skupina islámských právníků a advokátů označila jeho hrozbu za „nedůstojnou kohokoli, kdo ve Spojených státech usiluje o veřejný úřad“.

List Denver Post citoval Tancredovy výroky v restauraci Family Table v Osceole ve státě Iowa: „Kdyby to bylo na mně, začneme vysvětlovat, že po takovém útoku na naši vlast by následoval útok na svatá místa v Mekce a Medíně. Protože to je jediná věc, která by podle mne mohla každému zabránit v tom, co by jinak mohli udělat.“

Tancredo by nám rád namluvil, že al-Qá‘ida vlastní nukleární zbraně a má nutkání je použít, a proto bychom měli být připraveni bombardovat a zničit náboženské cíle a zabít tisíce lidí, vesměs úplně nevinných, kteří se nedopustili žádného zločinu proti Tancredovi ani proti Spojeným státům. Al-Qá‘ida, legenda hrůzostrašných historek vykládaných u táboráku, samozřejmě žádné nukleární zbraně nemá a není schopna nukleárního či jiného podobného teroristického útoku.

Podle téhle Tancredovy vyšinuté logiky by ovšem Iráčané měli právo bombardovat Los Angeles, Philadelphii či Severní Dakotu, protože Spojené státy proti nim v podstatě nukleární zbraně použily.

(...)

Tancredova nenávistná řeč je samozřejmě součástí probíhající „války civilizací“, ačkoli o ní demokraté a liberálové, jako obvykle, nemají ani páru. „My nejsme ve válce s islámem,“ píše Bruce Feiler, nejprodávanější autor listu New York Times. Dokonce i George Bush opakovaně zdůraznil, že bojuje s islamistickými extrémisty. Proto tu vyvstal zásadní problém. Každý prezidentský kandidát by měl být v příštích dnech dotázán, zda souhlasí s Tomem Tancredem: „Měli bychom uvažovat o bombardování muslimských svatých míst jako odpovědi na teroristické islámské útoky proti nám?“

Právě naopak. To my jsme ve válce s islámem, či spíše neokonzervativci jsou ve „válce“ s islámem, ačkoli „válka“ je sotva vhodné slovo, protože podle naučného slovníku znamená „stav otevřeného, ozbrojeného, často prodlouženého konfliktu probíhajícího mezi národy, státy nebo stranami“. Islám a islámské národy nejsou ve válce s Tancredem a jeho hereckou společností neokonzervativních psychopatů, i když neokonzervativci jsou „ve válce“ s islámem, nebo přesněji: neokonzervativci zabíjejí spoustu muslimů, ať už přímo v Iráku nebo nepřímo kdekoli jinde, což se podobá spíš zabíjení ryb v sudu než konvenční válce.

Pokud chceme tohle vražedné šílenství zarazit, musí se k nám liberálové připojit. Nestojí před námi boj s „islámskými teroristy“, vyrobený a rozpoutaný CIA a řadou dalších zpravodajských služeb, ale s našimi psychotickými vládci a jejich najatými zabíječi, rozhodnutými připravit půdu pro vznik celosvětové otrocké plantáže.

Prozatím můžeme očekávat další krvelačná prohlášení, zvláště teď, kdy se sám Barack Obama nabídl za řečnický odrazový můstek, když prohlásil, že je nutno vpadnout do Pákistánu. Clintonová na druhou stranu podle listu Washington Post „nevyloučila použití nukleárních zbraní proti Usámovi bin Ládinovi či jiným teroristům v Afghánistánu nebo Pákistánu“. Tohle všechno je korporativními médii přirozeně považováno za normální politickou debatu, nikoli za ducha zločinného šílenství. Takovéto návrhy by byly ještě nedávno považovány za nepřijatelné, ale nyní tvoří hlavní odpověď na uměle vyrobené problémy.

Thomas Gerard Tancredo (nar. 1945) je americký politik, člen Republikánské strany, od r. 1999 člen sněmovny reprezentantů. Konvertoval k Evangelikální presbyteriánské církvi, patří ke krajním konzervativcům, je odpůrcem ilegální imigrace, Darwinovy evoluce a potratů. Už v roce 2005 požadoval jako odpověď na případný nukleární útok al-Qá‘idy na USA zničit Mekku. V roce 2007 se pokusil o kandidaturu do prezidentských voleb v r. 2008, ale nedosáhl potřebné podpory.

T. Tancredo ve Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Tancredo

Zdroj: http://kurtnimmo.com/?p=944. Překlad a úprava: Eva Cironisová