Proroctví o nátlaku

Shrnutí: Článek užívá - jako měřítko pro chápání 11. září jako psychologické válečné operace - přelomové knihy Douglase Rushkoffa Nátlak: Proč posloucháme, co nám řeknou. Ruschkoffovy dobře dokumentované vhledy do technik ovládání psychiky na příkladech prodavačů aut, mediálních poradců, vůdců sekt a CIA specialistů na psychologickou válku, objasňuje, jak bylo 11. září navrženo - jako "Nový Pearl Harbor" pro spuštění války. Jeho pohled též vysvětluje, proč tak velké množství lidí věří oficiiálnímu mýtu o 11. září - navzdory drtivému množství důkazů proti němu. Co je ale patrně nejdůležitější, Ruschkoff předpovídá, že nové komunikační technologie vzbuzují naděje na prudký konec éry všeprostupující nátlakové manipulace. Jeho proroctví příchodu apokalyptického konce nátlakové manipulace vysvětluje, proč byli manipulátoři tak zoufalí, že se za pomoci 11. září pokusili znovu zinfantilizovat veřejnost za účelem udržení starých donucovacích struktur ovládání společnosti. Ruschkoff nás v předpovědi pádu manipulátorů vybavuje náhledem světa po odhalení pravdy o 11. září.

Říkají, že to udělali sebevražední muslimští fanatici. Říkají, že tito muslimští radikálové nenávidí naše svobody. Říkají, že země je plná spících agentů, kteří se mohou kdykoli probudit a zabít nás - jakmile jejich malé červenomodrobílé hodinky na zápěstí "Nenávidím USA" zapípnou.

Říkají, že s tím měl něco společného onen Saddám Husajn - je to muslim, není snad? Říkají, že obsazení Afghánistánu a Iráku bylo tou správnou odezvou, musíme něco dělat, ne? Říkají: "když nejsi s námi, jsi proti nám, jsi-li proti nám, jsi na straně zločinců.“

Říkají, že ti mazaní, zvrhlí, sebevražední únosci porazili americkou obranu, díky lekcím létání a za pomoci nožíků na otevírání krabic. Říkají, že si to objednal vysoký, snědý, pohledný, zlomyslný, pacient s ledvinami a zahnutým nosem, kdesi v jeskyni v Afghánistánu - připomínající zvoníka zlého vizíra z Dysneyova filmu Alladin, s hustým vousem - znamenajícím: "islamista". Říkají, že to celé spunktoval jeden opravdu zlý chlápek jménem KSM. Říkají, že konečně chytli onoho KSM, a že celý ten příběh, sepsaný do oficiální zprávy Komise 11. září, je založen na tom, co KSM během výslechů řekl - takže je to všechno z první ruky.

Říkají, že se to celé stalo, protože naše obranné a zpravodajské systémy nebyly schopny poznat, co se děje - i přes všechna ta naléhavá varování od desítek států a informátorů domácích agentur. Říkají, že za to vlastně nikdo nemůže, takže nikdo nemůže být stíhán, vyhozen, nebo ani snad pokárán. Říkají to tím, že přesně ty lidi, kteří udělali ony ostudně nepravděpodobné chyby povyšují, a dávají těm packalským agenturám o mnoho více peněz, aby se zajistilo, že se příště polepší. Říkají, že každý, kdo to zpochybňuje je konspirační teorista.

Rushkoffův Nátlak je převratným odhalením psychologické manipulace v americkém stylu. Narozdíl od Chomského 'Výroby Souhlasu' poskytuje Rushkoffova kniha detailního průvodce po základech technik nasazovaných dennodenně inzerenty, obchodníky, mluvčími, Hollywoodskými filmaři, prodavači, podvodníky pyramidových her a sektářskými vůdci - těch samých technik, používaných desetiletí a postupně zlepšovanými odborníky CIA a experty na psycholgické vedení války. Tyto techniky byly vyvinuty, aby vyřadily racionalitu a manipulovaly chováním na nevědommých a emocionálních úrovních. Každý, kdo se diví, proč tolik rozumných lidí věřilo oficiální verzi 11.září tak dlouhou dobu, navzdory tak obrovskému množství protidůkazů, by si měl přečíst Nátlak.

Tajemství ovládání psychiky je jednoduché - tak jednoduché, že ho je Rushkoff schopen rekapitulovat v jedné větě: "Ať už je nátlak užíván kdekoli, fungují tyto základní kroky: dezorientovat, navodit regresi, a pak se stát přenosovou otcovskou figurou" (str.64). Tvrdí obchodníci s auty, vyšetřovatelé CIA, operativci psychologické války, a sektářští vůdci - ti všichni dlouho užívají tuto techniku. Miliony jinak rozumných lidí mohou být pod nátlakem přesvědčeni jednat proti svým vlastním zájmům - ať už vysolit za předražený citrón, zradit kamaráda, či dovolit gangu kriminálníků vyvrátit z kořenů Ústavu a spustit útočné války.

Jak to dělají? Pojďme se podívat na místního prodejce aut.

Prodavač aut zákazníka pečlivě vede být nespokojený s jeho nynějším vozem, a postupně generalizuje onu nespokojenost na jeho současný život - a jakmile vidí zákazník svůj život novýma nespokojenýma očima, začne zažívat dezorientaci. Prodavač pak bere zájemce na testovací jízdu a ve správném okamžiku se ptá: " je toto ten typ vozu, který byste rád měl?" Rushoff nazývá prodavače aut spiklencem:

...A řekne vám to kdokoliv: prodavač vysavačů, prodavač utomobilů - ...zákazník je v 'momentu šílenství'. Mysl se stává prázdnou, tělo paralyzované, oči dostanou skelný výraz, rozšířené zorničky. A byli byste překvapeni, kolik lidí právě v takovém okamžiku nabourá! Zeptejte se jakéhokoliv prodavače aut. Vždycky si z toho děláme legraci. (str. 43)

Prodavačova otázka - jako dobře načasovaná slova dobrého hypnotizéra, spouští náhlé zesílení zákazníkova disociovaného, ovlivnitelného stavu. Rushkoff vysvětluje: "zákazník je již ve vozidle a je požádán představit si, že má pro sebe takový vůz. Je to to samé, jakobych se vás teď zeptal, jestli si dovedete sami sebe představit, že čtete takovýto typ textu. Vaše reálná situace je v tu chvíli překoncipována ve fantaziii. Vytváří to náhlé zmatení, nebo disociaci od stavu, nebo aktivity, ve které jste právě zapojen. "(str. 43). Pokud zákazník odpoví ne, dostane se mu stejného zacházení v dalších vozech, dokud neodpoví ano. Pak je přiveden zpět do obchodu a infantilizován, jeho prodavač se stává jeho přenosovou otcovskou figurou:

Zákazníkovi je řečeno kam jít, jak jít, kde sedět, kde ne. Jeden z výcviků prodavačů učí dát zákazníkovi kávu, ať jí chce, nebo ne:'"Neptejte se ho jestli ji chce - ptejte se ho jen jak ji chce." Takto je zákazník zpracován podřídit se, a jeho obavy a dezorientace v prodejním prostředí způsobí, že uvítá příkazy a v nich obsažené pozvání k návratu do bezpečí stavu dětství." (str.43)

Jakmile byl zákazník infantilizován, začne se jím manipulovat různými triky. Jeden z nejznámějších je trik 'společného nepřítele': Prodavač předstírá spiklenectví se zákazníkem proti onomu hroznému šéfovi obchodu, nebo proti jinému prodavači, který je chamtivý a nečestný. Technika 'společného nepřítele'' je také užívaná vyšetřovateli. 'Hodný' vyšetřovatel je ve shodě s vyšetřovaným proti tomu 'zlému'. Vlády samozřejmě užívají stejnou techniku: Nelegitimně zvolený Bush syn 11. zářím dvakrát zvýšil svou veřejnou podporu a shromáždil ji tak proti 'společnému nepříteli' zločinných muslimských extrémistů.

CIA - stejně jako automobilový průmysl - dlouho zdokonalovala nátlakové techniky k vyvolávání poddajnosti. Ať už chce donutit někoho u výslechu všechno vyklopit, či aby národ podporoval válku, techniky jsou v podstatě stejné, jako ty, které užívají prodavači aut: Vytvořit dezorientací disociaci, navodit regresi a pak se stát přenosovou otcovskou figurou.

Při výsleších začíná CIA s dezorientací subjektu:

...Jak minuty, hodiny, nebo dny ubíhají, 'náhled a zvuky vnějšího světa zvolna mizí, (a) jeho význam je nahrazen výslechovou místností, jejími dvěma obyvateli, a dynamickým vztahem mezi nimi (citován výslechový manuál CIA), to je důvod, proč jsou výslechové místnosti obecně zbaveny oken a bez všech odkazů na vnější svět, včetně času a dne v týdnu. Subjekt se stává zcela závislým na vyšetřovateli ve všech vnějších podnětech, a v souladu s tím, ve svém pocitu sebe sama (str. 35).

Poté, co byl u vyšetřovaného rozložen pocit sebe sama, vyšetřovatel zvolí z nabídky technik nějakou, která dokončí to samé, co prodavač aut otázkou: " je toto ten typ vozu, který byste rád měl?" Tyto techniky navodí náhlý stav zásadního zmatení narušením důvěrně známých emočních asociací. Manuál CIA vysvětluje: "Je-li tohoto cíle dosaženo, odpor je silně narušen. Existuje interval snížené pozornosti, který může trvat velmi krátkou dobu, druh psychologického šoku, ochrnutí, které zhroutí svět, jenž je subjektu důvěrně znám, stejně tak jako jeho obraz sebe v onom světě. Zkušení vyšetřovatelé tento efekt rozpoznají, a ví, že to je ten moment, kdy je subjekt mnohem více otevřen sugesci (citováno v Rushkoff, str. 36). V tomto okamžiku vyšetřovatel podnítí vyšetřovaného, aby regredoval do dětského stavu mysli a stává se mu přenosovou rodičovskou figurou.

Toto je velmi dobrý popis toho, co provedli lidem 11. září 2001 a po něm. Ty obrazy letadel, narážejících do odevšaď viditelných významných budov, a ty budovy vybuchující na prach a střepiny, vytvořily stav extrémního zmatku, "druh psychologického šoku, ochrnutí." Bomby které zhroutily k zemi Twin Towers a WTC-7 doslova zhroutily svět, který nám byl důvěrně známý, a také vnitřní obrazy nás v tom světě. Zažívali jsme okamžik disociace - odštěpení, a to je také důvod, proč si všichni stále pamatujeme, kde jsme byli a co jsme dělali, když jsme se o útocích dozvěděli. Jak experti na psychologickou válku, kteří operaci navrhli, velmi dobře věděli, ponechalo nás to výrazně otevřenými sugescím masové hypnózy. Náš starý svět byl anihilován a my byli hotovi být hypnoitizováni, aby nám mohl být vytvořen svět nový. Zoufale jsme potřebovali rodičovskou figuru, aby nám řekla, jaký to šílenství dává smysl.

Vláda, samozřejmě, se stala onou přenosovou rodičovskou figurou. Prezidentství, zavedené Georgem 'otcem vlasti' Washingtonem, je paternalistickou institucíi. Dokonce i nelegitimní Bushův syn se mohl krátce stát idealizovaným národním tatínkem. Věřili jsme, co nám 'oni' řekli o 11.září, s malým nebo žádným úsilím rozlišovat skutečná fakta, neboť jsme byli utlačeni a infantilizováni. Když Susane Sontagová otevřeně vystoupila proti té absurdní infantilizaci amerického lidu po 11. září, byla terčem zlých útoků ze strany oněch pseudožurnalistů se zpravodajským pozadím. Proč? Ne proto, že to, co říkala, nebyla pravda - to viditelně byla. Důvod, proč byla Sontagová trhána na kousky plátkem Národní revue CIA a jeho epigony bylo, že se dostala příliš blízko porozumění, že 11. září bylo operací psychologické války, vedené americkými a spřátelenými zpravodajskými službami, a ne žádný "teroristický útok" vedný anti-americkými nepřáteli. Sontagová pochopila, že americká veřejnost byla podrobena indukované regresi. Když na to poukázala, poukazovala i na psychologické manipulátory v pozadí.

Volba 11. září jako data útoků byla patrně učiněna expertem na psychologickou válku, který chtěl, aby americký lid zažil indukovanou regresi a vložil do vlády dětinskou důvěru. Číslo 911 má drtivé psychologické asociace v myslích každého američana. Od dětství je učí tomuto magickému číslu, na které se volá v případě nebezpečí. Když se nám stane něco hrozného a hrozícího, vše, co je třeba udělat, je vyťukat ona tři tlačítka na nejbližším telefonu a laskavá mateřská figura se k nám přiřítí, aby nám pomohla. S pokračující úpadkem rodiny a její autority a rozšířeném povědomí o zneužívání mezi jejími členy, představuje číslo 911 onu vládu, která se stala naší opravdovou matkou. Ti, co to naplánovali, z tohoto faktu těžili a zabalili onen útok na falešnou vlajku do onoho čísla, které evokuje naše zoufalství, dětinskou potřebu vlády, té matky, která jako o závod přiběhne pomoci nám v nebezpečí. Pokaždé, když jsme slyšeli '911', zahalila nás emoční asociace k laskavé, mateřské vládě, s kterou můžeme počítat, že nás uchrání před katastrofou. Dokud jsme se nenaučili, jak se bránit proti nátlaku, jsou to tyto asociace, ne fakta, které podmiňují jak myslíme.

Jakmile byl náš svět rozbit, naše mysli regredovaly na emoční úroveň podobnou té dětské - a naše důvěra vložena na přenosovou rodičovskou figuru vlády a její otcovskou hlavu - byli jsme připraveni být zavaleni hypnotickými slovy a obrazy.

Hypnotické vštípení myšlenek, názorů a postojů je jednoduché. Klíčem je opakování. Opakování, opakování, opakování. V Alenčině říši divů té takzvané války s terorem, 'to co ti řeknu třikrát, je pravda'.

Znovu a znovu nám říkají, že 11. září je jako Pearl Harbor, přijímáme paradigma a připravujeme se na spravedlivou světovou válku. Říkají nám, že to udělal ten bin Ládin, a my zvnitřňujeme tento názor, bez ohledu na důkazy. Dokola nám opakují, že bin Ládin je nepřítel Ameriky a my přijímáme ten příběh, i přes to, že světově nejprestižnější novináři nám sdělí, že onen bin Ladin strávil první dva týdny července 2001 léčbou v americké nemocnici v Dubaji a setkáními s posádkovým šéfem CIA Larry Mitchellem. Znovu a znovu nám opakují, že onen chlápek na špatném záznamu doznání k 11. září je bin Ládin, i přesto, že nalézáme jen málo podobnosti mezi oním obézním podvodníkem a Usámou bin Ládinem na jiných fotografiích a videích. Stále do kola nám vykládají o oněch 19 sebevražedných únoscích, a my jim věříme, i když zjistíme, že mnozí z těchto údajných únosců jsou stále na živu, že tyto osoby nebyli vůbec muslimové, ale agenti zpravodajských služeb, a že ony školy létání, kde se cvičili, byly ve skutečnosti letišťátka, kudy CIA dovážela drogy. Pořád nám opakují, znovu a znovu, že onen (lehká děvčata nahánějící, ožralý šňupač kokainu) Mohamed Atta strčil jakousi bizzarní parodii na 'poslední vůli islámského teroristy' do kufru a odbavil ho na palubu svého sebevražedného letu -a víte co?! - a ten kufr byl omylem naložen na palubu jiného letadla, takže mohl být rychle nalezen a nabízen nám jako 'důkaz'. Říkají nám, že ostatní 'sebevražední atentátníci' také nechali na letišti auto plné důkazů. Říkají nám, že onen únoscův pas se zázračně snesl z onoho pekla explodujících věží a byl nalezen jako další 'důkaz'. Říkají nám, že fakt, že 'únosci' strávili noc před útoky v motelu přes ulici od hlavních budov NSA, je pouze podivná shoda náhod. Říkají nám, že onen dobrý samaritán zloděj v Hamburgu 'nějak ukradl' kufr s 'důkazy' o 'únoscích', slátaninu dokazující jejich spiknutí, a cítil se nucen dopravit onen kufr Německé policii. (Co nám neříkají, je, že ona německá policie se válí po zemi smíchy nad celou tou nesmyslnou záminkou a veřejně prohlásila, že onen 'lupič' byl agentem zpravodajské služby.) Dokola nám opakují, že Světové Obchodní Centrum se zřítilo díky požárům z leteckého petroleje, navzdory faktu, že žádná výšková budova s ocelovou kostrou se nikdy díky požáru nezřítila, včetně oněch mnohem horších a delších než na 11. září. Stále dokola nám opakují, že Hani Hanjour, který prokazatelně nebyl schopen létat ani s Cessnou, nějak provedl onen senzační manévr s uneseným B757, aby se tak trefil do přízemí prázdného, nově vyztuženého křídla Pentagonu a způsobil minimální škody, místo toho, aby to jednodušše a přímo napálil do střechy, a způsobil tak smrt tisíců lidí.

Ještě mnohem důležitější, než ono opakování těch směšných tvrzení, bylo bombardování veřejnosti slovy a frázemi navrženými k vyřazení racionálního myšlení: teror, terorismus, válka s terorem, nenávist k našim svobodám, nenávist k našim hodnotám, patriot, patriotický, Patriot Act, zločinci, extrémisti, bezpečnost, antrax, vlast, biologické zbraně, islamo-fašisté, špinavé bomby, zbraně hromadného ničení. Tyto emocionálně nabité termíny bez ustání bušily do našich mozků, posilující nevědomé emocionální dispozice, které ovládají naši mysl. Doslova nás nutí k určitým myšlenkám a činí nás doslova neschopnými byť i jen bavit ostatní. Přesně tak jako ona nátlaková otázka prodavače aut. "Jak chcete vaši kávu" doslova donutí 90% lidí, kteří ji nepijí, aby poslušně přijali šálek, i útoky expertů na psychologické vedení války na dezorientaci, regresi a přenos doslova donutí 90% americké veřejnosti zabývat se zjevně absurdními myšlenkami, přijmout tyto myšlenky jako model reality a ulpět na těchto sama o sobě zřejmě nesmyslných obsazích navzdory faktickým důkazům.

Otázkou zůstává, kdo jsou 'oni'? Odpověď je zřejmá - stačí si přečíst manifesto 'Přestavba Americké Obrany' od think-tanku 'Projekt pro nové americké století', vydané v září 2000, které otevřeně volá po 'Novém Pearl Harboru.' (PNAC)

'Nový Pearl Harbor' 11. září nám byl přinesen neokonzervativci, kteří věří, že všechny lidské bytosti, kromě nich, jsou ovládány iracionálními emocemi a neschopnými myšlení založeného na důkazních faktech. Neokonzervativci jsou sionističtí extrémisté a stoupenci kultu šíleného guru-filosofa Leo Strausse, jehož pohled na svět může být shrnut do věty: 'nemůžeš-li porazit Hitlera, přidej se k němu.' Viditelně věřili, že masivní dávka nátlaku ve formě 11. září může Američany motivovat k expanzi jejich imperiální dominace na planetě obecně, a jejich cohezi k agresivnímu, expanzivnímu Izraeli především.

Kupodivu bylo 11. září jakoby navrženo pomocí marketingové techniky takzvaných focus skupin:

...Je jen potřeba, aby trik fungoval dostatečně dlouhou dobu, aby se vyhrála válka (nebo 'se jí zabránilo'). I když 'pravda' někdy později vyjde na povrch, přinejmenším primárního cíle bylo už dosaženo...když americké korporátní a vládní zájmy implementovaly tyto techniky k použití proti americké veřejnosti, byo to třeba dělat pod pláštíkem neškodného projevu: focus skupina: Okolo deseti 'průměrných' členů cílové skupiny je přivedeno do místnosti a jsou požádáni, aby diskutovali, zatímco skupina výzkumníků, klientů a kamera zaznamenává jejich reakce zpoza polopropustného zrcadla. Jeden výzkumník zůstává v místnosti s pokusnými osobami a pokládá jim otázky, které je postupně tlačí do nových směrů...

Bob Deutsch, antropolog (a legendární psy-op guru focus skupin), který pracoval pro ministerstvo obrany...vedl focus skupiny odhalující iracionální názory Američanů na Japonsko. Chcete ve svém obecenstvu vzbudit to, co nazývám 'sentimentální křeč', vysvětloval. 'Jejich emocionální logika - je nelogická'. Řekl nám jak ve focus skupinách s americkými občany poznal, že většina lidí stále spojuje Japonce s Pearl Harborem. Lidé například říkají, 'Japonsko nás stálo životy v r. 1941, a stálo nás živobytí v r. 1991.' Protože Japonsko narušilo Americkou sebe-mytologi jakožto neporazitelného národa, Japonsku to nikdy nebude Američany zapomenuto v iracionálních sentimentech. (s.140)

Autoři 11. září potřebovali děsivě spektakulární vražedný útok na americkou 'vlast' za účelem vyvolání tohoto Pearl Harbor efektu. Pořebovali narušit americkou sebe-mytologii jakožto neporazitelného národa, aby Arabům a Muslimům 'nikdy nebylo odpuštěno v iracionálních Amerických sentimentech'. Nešlo jim o vyvolání jen jedné krátké války v Afghánistánu, nebo druhé v Iráku. Šlo jim o válku 'která neskončí za našich životů' - pokračující válku, která by odstranila americké ústavní svobody, masivně zvedla výdaje na zbrojení a legitimizovala útoky proti národům Středního Východu na desetiletí dopředu ve prospěch Izraelského expanzionismu a petrodolarové hegemonii, na které to všechno závisí.

Zkrátka, 11. září bylo apokalypsou nátlaku. Byla to psychologická válečná operace, proti které vypadá požár Reichstagu na děti hrající si se sirkami.

Avšak hra s ohněm může skončit popáleninami. Tato apokalypsa nátlaku může skončit apokalypsou pro své autory a pro nátlak sám. Neokonzervativci byli odhaleni a zlořečni jako patologičtí lháři, a jen slabá vrstva zdrženlivosti drží hlavní média od odhalení psychologické válečné operace 11. září a spuštění největšího skandálu ve světové historii a ústavní krizi překračující cokoli v americké zkušenosti. Jak se budou lidé probouzet do pravdy o 11. září, vytvoří si psychologické brnění, které je začne činit nepřístupnými jakékoli formě nátlaku. Odstrašen naprostou hrůzou tak vražedného nátlaku posílí se jejich psychologický imunitní systém. Je možné, že žádný skeptik vzhledem k 11. září si už nekoupí ani předražený citrón, ani si nenechá nalít kafe od prodavače aut. Člověk, který pozná pravdu o 11. září už nebude tolik podléhat podkuřování reklamy, politických vědátorů, vůdců sekt, politiků, nebo komentátorů Fox News. Bude cítit nátlak na hony a řekne oněm donucovačům, do kterého otvoru si mají svůj nátlak natlačit.

Jednoduchou pravdou je, že nátlak přestává fungovat a budoucí historikové možná uvidí 11. září jako jeho konečné zhroucení. V polovině 90. let PR guru Howard Rubenstein viděl, že internet učinil nátlakové manipulace, když jde o havárie, zastaralé a začal svým klientům radit, že nemají na vybranou, než nechat ošklivou pravdu vyjít na povrch. Potřebujete něco zakamuflovat? Nejlepší je to nedělat. Jistě, lidé přijdou a říkají: 'Založme komisi a budeme to nazývat tak a tak a najmeme někoho, aby to usměrnil'... A můj postoj je: 'Co je známo, to je známo. Jednoduché. Co je známo, se zveřejní. Takže je příliš riskantní dávat dohromady komisi fíkového listu a doufat, že nikdo nepřijde a nebude se pod ten list koukat.' (s. 160) Naneštěstí se Bushova administrativa Rubensteinovy rady nedržela, když zakládala Komisi 11. září.

Slovo apokalypsa označuje konec světa v pohromě. Ale jeho původní řecký význam je 'odhalení', 'proroctví'. Odhalením pravdy o 11. září a mechanismů nátlaku, kterých bylo užito, můžeme předejít apokalyptické budoucnosti nekonečné války, k jejímuž spuštění bylo užito 'Nového Pearl Harboru'. Méně zřejmé je, že můžeme odkrýt a zdiskreditovat mechanismy nátlaku, kterých vlády a korporace užívají k naší dehumanizaci. Je čas, aby se mediální specialisté, kteří se v nátlaku vyznají, jako Ruschkoff a Rubenstein, připojili k hnutí za pravdu o 11. září a pomohli nám přijít na to, jak pravdu o 11. září sdělovat, obrátit apokalypsu nátlaku 11. září proti jejím pachatelům a zajistit, aby v naší společné budoucnosti byly komunikační technologie užity k užitku lidí, nikoliv k jejich zotročení.

Kevin Barrett je koordinátorem hnutí Aliance Muslimů, Židů a Křesťanů za pravdu 11. září.

Literatura:

• Douglas Rushkoff, Coercion: Why We Listen to What 'They' Say (NY: Penguin, 1999) / České vydání: Rushkoff, Douglas: Manipulativní nátlak : proč tak snadno poslechneme druhé?, Konfrontace, Hr. Králové 2002
• Článek Apocalypse of Coercion: Why We Listen to What “They” Say About 9/11 vyšel v časopise Global Outlook vol.11

Článek vyšel na slovenském serveru autora překladu, Dr. Zemana, odkud jej přebírám.

Článek má zajímavou historii. Dr. Zeman o ní píše toto:

Původně existoval plán, promítnout světovým psychologům na X. Mezinárodním Kongresu psychologie, co byl teď v Praze, nový Curtisův film The Trap: whatever happened to our dreams of freedom a k tomu jim distribuovat Barrettův článek jako Kongres flyer i s malým anonymním dotazníkem, zda považují "Rushkoff-Barrettův" model za plausibilní. Kongresová komise (kupodivu, a díky mým apelům na doporučení jedněch z největších veličin české psychologie) schválila promítání The Trap na kongresu, čekalo se jen formálně na oneshot screening rights pro edukativní účely od BBC a práva k překladu titulků. Jak já, tak jedna šikovná dívka z Kongresové komise jsme pak bombardovali BBC a Adama Curtise, ale nikdy se nám nedostalo žádné kladné odpovědi. BBC i Adam Curtis se tedy nakonec "nevysvětlitelně" rozhodli práva neudělit a to i přes to, že samozřejmě o plánovaném spojení s Barrettovým článkem nic nevěděli. Tím pádem padnul i pretext jak vůbec dostat Barretta na Kongres.

Má teorie je taková, že ačkoli se Curtisův film 11. zářím zabývá narozdíl od Power of Nightmares naprosto okrajově, s jeho uvedením v samotné BBC (nakonec ho v průběhu března dávali na BBC2 v pozdních hodinách) proběhl jeden z největších bojů v její historii, dokonce to skoro půl roku vypadalo, že půjde do trezoru. Tudíž ačkoli to BBC financovala a Adam Curtis je jeden z nejslavnějších britských dokumentaristů, nějak se jim nechce film oficiálně šířit dál. Nicméně ho lze samozřejmě stáhnout na stovkách míst na internetu včetně high quality a včetně youtube a google video.

Když nevyšel plán s Kongresem, byl článek nabídnut Psychologii Dnes, jejíž bývalý šéfredaktor kdysi u nás mj. popularizoval překlad oné Rushkoffovy knihy, kolem které se článek točí. Stále není jasné, jestli článek přijmou, nebo ne. Na poslední email jsem odpověď zatím nedostal. Včera jsem překlad vyvěsil na svém blogu na Slovensku, protože už mi došla trpělivost, a současně vám ho posílám také.