Americký masakr v bagdádském Sadrově městě

Při jedné z největších razií ve značné části Sadrova města (Madínat as-Sadr) ve východním Bagdádu zabily americké síly podle oznámení z 30.6.2007 asi 28 lidí a zajistily dalších 17. Razii, k níž došlo za svítání, doprovázela exploze násilí, americké tanky a vrtulníky střílely v hustě obydlené dělnické čtvrti a ničily auta a celé domy.

Zatímco velení americké armády líčilo akci jako urputnou bitvu mezi americkými vojáky a ozbrojenci používajícími bomby, granáty a automatické zbraně, obyvatelé, kteří později mluvili se západními novináři, tvrdili, že ani nedošlo k nějaké organizované reakci ze strany Mahdího armády šíitského duchovního Muqtady as-Sadra. V rozporu s tvrzením o prudkosti boje neoznámili Američané žádné ztráty, což činí dojem, že šlo skutečně o akci jednostranného charakteru.

Zprávy o počtu mrtvých a zraněných se rozcházejí. Sadrův zástupce, který s médii mluvil v Nadžafu, tvrdil, že americká bomba zabila čtyři členy jedné rodiny včetně žen, a dalších 16 mladých mužů. „Nedošlo k žádnému střetu mezi Mahdího armádou a okupačními silami,“ řekl. „Odsuzujeme tento útok, který mířil na nevinné lidi v jejich domovech a vyzýváme vládu, aby zahájila vyšetřování s okupačními silami a zjistila, co se opravdu stalo.“

Svědek, který mluvil s reportérem Washington Postu, potvrdil uvedené údaje o mrtvých včetně čtyř členů jedné rodiny, zabitých v jejich domě. Popsal střelbu ve čtvrti bez toho, že by za její původce označil přímo americké vojáky. „Jaký byl smysl toho barbarského činu?“ ptal se. „O co se snažili – o to, aby lidé více nenáviděli Američany, nebo prostě chtěli zabíjet Iráčany?“

Další svědci pro Associated Press uvedli, že američtí vojáci zahájili palbu bez varování, stříleli na domy, jejichž obyvatelé ještě většinou spali. Bašír Ahmad, obyvatel Madínat as-Sadr, vyprávěl: „Kolem 4:00 přijela velká americká kolona s tanky a začala střílet na domy, bombardovat je. Co jsme mohli dělat? Ani jsme to neoplatili. Nekladli jsme odpor.“

Irácký policista Muntadhar Karím, který byl při razii zraněn, řekl reportérovi AP z lůžka v Sadrově hlavní nemocnici: „Bombardování bylo pořád silnější, šrapnel mne zranil do obou nohou a levého ramene.“

Obyvatelka čtvrti při čekání na pohřební průvod několika obětí řekla: „Udeřili na nás, když jsme pokojně spali ve svých postelích. Je to fér?“

Jedenáctiletý Lajth Džásim, jehož šrapnel zranil na rameni, mluvil s reportérem Los Angeles Times: „Když jsem byl zraněn, moji bratři mne nedokázali dostat do nemocnice, protože Američané bez ustání stříleli,“ a tázal se: „Připadám vám snad jako člen Mahdího armády?“

Americký mluvčí podplukovník Christopher Garver zopakoval tvrzení, jaká se opakují po každém vojenském masakru, totiž že američtí vojáci zabili pouze ozbrojené vzbouřence: „Všichni, kdo byli zasaženi střelbou, v té chvíli stříleli na americké vojáky. Všechny budovy a auta, na které vojáci na zemi zaútočili, byly využívány pro nepřátelské cíle.“

Taková obecná tvrzení podceňují duševní schopnosti veřejnosti, protože jak důstojník, tak novináři, kteří zaznamenali jeho tvrzení, si jistě dobře uvědomují, že pro vojáky, kteří zahájí v hustě obydlené oblasti palbu ve chvíli, kdy je tma jako v pytli, je zhola nemožné přesně vědět, na koho a na co střílejí, nemluvě vůbec o tvrzeních, že „všechny“ terče byly vojenské.

Mezitím se objevily nepotvrzené zprávy o dalším strašlivém masakru spáchaném Američany v provincii Dijála, kde byla 15. června zahájena vojenská operace pod názvem „Hrot šípu“. Irácká islámská strana, sunnitský člen Američany dosazené koaliční vlády, vydala v neděli 1.7. prohlášení, podle něhož bylo v hlavním městě provincie Ba‘qúbě zabito přes 350 lidí a tento čin byl označen jako „kolektivní trest“ na obyvatelstvu, s nímž je vesměs nakládáno jako s povstalci. Prohlášení uvádí: „Čtvrti na západě Ba‘qúby byly od minulého týdne svědky prudkých útoků okupačních sil … Tyto síly ostřelovaly uvedené čtvrti z vrtulníků, zničily přes 150 domů a zabily více než 350 obyvatel, jejichž těla zůstala pod troskami, a kromě toho zajaly desítky dalších.“

Premiér Málikí, šíita, který se dostal do funkce díky podpoře Sadrova hnutí, ve svém prohlášení útok na Madínat as-Sadr odsoudil: „Irácká vláda zcela odmítá americké vojenské operace … prováděné bez předchozího souhlasu iráckého vojenského velení. Každý, kdo poruší rozkazy vojenského velení, bude čelit vyšetřování.“

Málikího vláda se zdá být ještě neschopnější než Američany podporovaný lokajský režim prezidenta Hamída Karzáího v Afghánistánu. Zatímco Karzáí je veřejně zesměšňován jako „starosta Kábulu“, protože se jeho skutečná politická moc omezuje na hlavní město, Málikí nedokáže kontrolovat ani to. Poté, co zablokoval Američany navrhované obsazení Madínat as-Sadr, byl Málikí nucen souhlasit s vpádem do této čtvrti v rámci amerického „navýšení“ o dalších 30 000 vojáků. Jeho protesty proti poslednímu americkému zvěrstvu v jeho vlastním hlavním městě budou odbyty mávnutím rukou..

Zdá se, že vpád do Madínat as-Sadr měl podpořit americkou kampaň proti údajné íránské podpoře iráckých povstalců. Mluvčí americké armády podplukovník Garcer prohlásil, že oněch 17 zajištěných mužů je podezříváno z „těsných vazeb na íránské teroristické sítě.“

Nejvyšší americký velitel v Iráku generálporučík David Petraeus řekl reportérům, že by vbrzku mohl „seznámit tisk“ s rozsahem íránské podpory „tajným buňkám“ členů Mahdího armády. „Existovalo dokonce funkční … řízení poskytované organizacím těchto milic íránskými silami,“ prohlásil při návštěvě jihobagdádské čtvrti, kde silná bomba zabila v konvoji Humvee jednoho amerického vojáka. Tři další tam byli zraněni.

K razii v Madínat as-Sadr došlo na závěr dalšího krvavého měsíce, během něhož podle vládních údajů, považovaných ovšem za podhodnocené, zemřelo přes 1 200 iráckých civilistů. Během června bylo zabito 101 amerických vojáků, za poslední tři měsíce celkem 331, což je nejvyšší čtvrtletní počet od začátku války. Za stejné období bylo zabito 22 britských vojáků, více než za jiná období s výjimkou počátku invaze v březnu 2003. Za šest měsíců od počátku ledna zemřelo v Iráku 574 amerických vojáků, příslušníků námořní pěchoty a letectva, tedy o 62 procent víc než za stejné období roku 2006.

V sobotu byli kromě toho dva američtí vojáci obviněni z úkladné vraždy tří Iráčanů poblíž města Iskandaríja jižně od Bagdádu. Šlo o separátní incidenty, ale podle stejné metody: ve všech třech případech obvinění vojáci podstrčili svým obětem zbraně a při vyšetřování lživě tvrdili, že šlo o povstalce.

Článek US military massacre in Baghdad’s Sadr City vyšel na serveru wsws.org 2.7. Překlad a úprava Eva Cironisová.