Ve skutečnosti spáchali puč ti, kteří odmítli výsledky voleb

Pravdou je, že jediní lidé, kteří podporují Salama Fayyada, jsou evropští a američtí diplomaté, kteří jej za scénou dlouho opěvovali před každým novinářem, který byl ochoten poslouchat.

Podívejme se, jak funguje demokracie v palestinské politice pod poručnictvím americké a mezinárodní komunity ve světě Alenky v říši divu. Po létech sekýrování a poučování o nutnosti svobodných voleb a adopci demokratických norem před rokem a půl Palestinci poslušně upřednostnili Hamas se 44 % hlasů před Fatah, který dostal 41 % hlasů.

Byly to dobré volby, jak svého času řekl pozorovatel Jimmy Carter. Svobodné, čestné a přesně odrážely touhy palestinského lidu, kterým už bylo zle ze zbytečnosti, beznaděje, korupce a gangsterství Fatah. Problémem bylo to, že palestinská volba příliš neladila s přáním Washingtonu a mezinárodní komunity.

A ačkoliv není pochyb, že Hamas, který odmítá existenci Izraele a v minulosti podporoval sebevražedné atentáty, je nebezpečnou organizací, žádný pokus o domluvu s ní se nekonal. Ne způsobem, jakým bylo roky přistupováno k organizaci Fatah, jejíž militantní křídlo má rovněž na svědomí řadu útoků.

Nyní, po měsících finančního embarga vedeného Američany a Evropany vůči vládě Hamas, po financování a další podpoře prezidenta Fatah Mahmouda Abbase, po pomalu drtícím sevření palestinské společnosti, které vedlo k sociálnímu rozpadu, co jsme získali? V podstatě civilní válku v pásmu Gaza, polarizaci palestinské společnosti, vládu která vládne formou výnosů a nařízení, a nového premiéra Salam Fayyada, explicitně posvěceného Spojenými státy.

Neuškodí si připomenout demokratické kredity Fayyada, inteligentního a působivého ekonoma, který je obecně vnímán jako někdo, kdo není pošpiněn korupcí. V kterékoliv jiné situaci by mohl být ideálním mužem na svém místě. Ale ve volbách do palestinského zákonodárného sboru minulý rok, ve kterých vyhrál Hamas, získal Fayyad pouze 2,4 procenta hlasů. Není tedy předně ten typ, který by měl vést společnost balancující na hranici kolapsu. A to není jeho jediný problém. Analytikové palestinské politické scény nehodnotí jeho nedostatek demokratických kreditů jen na základě jeho nepřesvědčivých výsledků v posledních volbách.

Řeknou vám, že ho v podstatě v Palestině nikdo nezná. Že za ním nestojí žádná strana. A že jeho blízký volební kolega, Hanan Ashrawi, je mezi většinou Palestinců nepopulární.

Pravdou je, že jediní lidé, kteří podporují Salama Fayyada, jsou evropští a američtí diplomaté, kteří jej za scénou dlouho opěvovali před každým novinářem, který byl ochoten poslouchat. Konečně tedy dostal včera Bush a další členové jeho kvartetu to, co chtěli. Abbas poslušně napochodoval na americký konzulát v Jeruzalémě navštívit generálního konzula v patách s Mohammedem Dahlanem, mužem, o kterém je široce známo, že je odpovědný za vyvolávání násilí v Gaze. A když se vynořili, bojkot amerických peněz palestinské vládě byl zrušen.

Je těžké nebýt cynikem. Palestinská společnost byla drcena dokud to nezačalo bolet. Potrestána jako celek za zvolení špatné strany. A když se konečně stalo to, co se stát muselo, a zemi postihla erupce násilí minulý týden, Abbas vyprovodil ze dveří Hamas, jak jej k tomu Spojené státy měsíce ponoukaly; potvrdil tím svou rozkolísanost.

Tak kdo vlastně spáchal převrat? Krvavé útoky Hamas na násilnické gangstery Fatah, kteří terorizovali Gazu celý rok? Nebo včerejší Abbasovo protiústavní řešení s podporou Američanů v zádech?

Jedno kdo, nakonec to budou zase jen Palestinci, kteří budu trpět.

Článek Those who denied poll result were the real coup plotters vyšel na serveru Guardian 17.6.