Venezuela bez černobílých brýlí

V minulých dnech se často v médiích zmiňovaly události kolem venezuelské nezávislé televizní stanice RCTV. Venezuela je vůbec nyní ostře sledovaná země, kde zlý Hugo Chávez vyhání zahraniční firmy, zestátňuje majetek a jezdí za svým duchovním otcem Fidelem na Kubu. A teď ještě ke všemu zastavil vysílání oblíbené televize. Není ale všechno pouze černobílé, jak je nám předkládáno.

Kauza kolem televize RCTV je vcelku jednoduchá. Televizní stanici vypršela licence a ta nebyla obnovena. Je to podobné, jako kdyby u nás skončila licence Nově a nedošlo k jejímu prodloužení. Chápu, že stoupenci stupidních latinskoamerických telenovel a bezduchých estrád by byli zklamáni, nicméně to není důvod, aby protesty, při nichž dochází k ničení veřejného majetku, vnucovali svůj (ne)vkus ostatním občanům. Je plně v kompetenci každého státu, aby určil, komu licenci dá a komu ne. Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale je to jediné správné řešení.

Obdobné je to se „zestátněním“ ropného průmyslu. Chávezova vláda dala zahraničním firmám docela férovou nabídku. Odkoupíme od vás část podílu, aby stát získal majoritu, ale budete moci dál zůstat ve společných podnicích. A pokud s tím nesouhlasíte, musíte ukončit podnikání v naší zemi, ale náhrady obdržíte podle tržních cen. Je logické, že většina firem si zvolila první variantu, neboť i tak jsou jejich zisky astronomické. Nelze tedy mluvit o zestátnění podobného typu, jaké zažila naše země po únoru 1948.

Stát by měl mít rozhodovací pravomoci ve strategických oblastech, jako je energie, plyn, voda a ropa. V případě Venezuely (a nejen zde) odložme černobílé brýle, které se nám snaží nasadit sdělovací prostředky a používejme selský rozum.