Dopis anonymního amerického vojáka z Iráku: Oznamujeme jen desetinu svých mrtvých

Bagdád 21. dubna 2007: „Před šesti dny jsem byl v ozbrojeném konvoji, který projížděl údajně bezpečnými ulicemi Bagdádu, když tu neexistující raketa, vyrobená právě tady a nikoli v Teheránu, dopadla na auto s 15 americkými vojáky. Museli jsme zastavit, nemohli jsme obrátit, protože za námi byla vozidla, tak jsme zoufale utíkali všemi směry a já přitom viděl ohořelé kusy těl všech 15 vojáků rozmetané po ulici. Nebylo to nic pěkného na pohled, navíc ještě ten pach spáleniny. V našich médiích doma o tom nebylo ani slovo, taky oficiální seznam ztrát uveřejňovaný na netu, nezmínil ani jednoho z nich. Těch patnáct se v žádných zprávách neobjevilo. Kluk v sousední budově dělá zprávy o ztrátách, které je třeba poslat zpět do Států a říká, že zveřejňují jedno jméno z deseti. Byl to velmi špatný měsíc s více než 300 mrtvými!

Tohle místo se stává peklem zaživa, v němž občasní ostřelovači střílejí naše muže uvnitř „skutečně bezpečné“ Zelené zóny, vybuchují bomby v „důkladně střeženém“ objektu irácké vlády či explodují mezi obědvajícími poslanci, kde ve dne v noci bez ustání padají minometné střely vypalované „poraženými povstalci“. To šílené Bushovo „navýšení“ nefunguje, protože jsme museli stáhnout všechny své vojáky ze vzdálených provincií, kde byli nahrazeni místními ztřeštěnci, kteří střílejí po všem, co se hýbe. Povstalci prakticky zničili rozvodné sítě, takže v Bagdádu je elektřina několik hodin denně (v nejlepším případě); zásobování vodou je „narušeno“ tak, že místní lidé pijí fekáliemi znečistěnou vodu z řeky, ale my, kdož „přinášíme Bushovu demokracii zaostalým divochům“, máme své vlastní generátory a svou vlastní vodu, filtrací pečivě zbavenou nečistot a kusů lidských těl, takže můžeme vesele a hrdě ukázat světu, jak se místním lidem vede lépe ve znamení naší brutální tyranie v porovnání s tou Saddámovou. Bylo by třeba sem dostat Bushe a Cheneyho, svléct je donaha a použít jako návnadu a pak bychom určitě viděli spěšný odchod! A slyšeli bychom radostný jásot našich vojáků, kteří by se s místními lidmi předháněli ve sbírání kusů z prezidentova a viceprezidentova těla jako suvenýrů.

Článek vyšel na serveru tbrnews.org. Překlad a úprava - Eva Cironisová.