Negroponte jako cestovní ředitel

Bushův výlet do Latinské Ameriky je kalkulovaný výlet k vytvoření protiváhy rostoucímu vlivu Huga Cháveze v oblasti a k oddělení „špatných levičáků“ od „dobrých levičáků“, konkrétně Uruguaye v jistém ohledu i Brazílie. Doufá, že se mu podaří je přidat do tenčícího se bloku proamerických národů, včetně Kolumbie, Guatemaly a Mexika, které navštíví.

Od samotného počátku vyvolává cesta široký odpor. Bude uvítán demonstranty v Montevideu v Uruguay, kteří nesouhlasí se zvláštními obchodními dohodami vyjednanými s vládou Tabare Vasqueze. Demonstraci proti Bushovy aktivně organizují dokonce sami členové Vasquezovy strany Široká fronta.

Podél hranic Argentiny, kterou Bush nenavštíví, jsou během jeho návštěvy sousední Uruguaye plánovány masové demonstrace. A aby to udělal ještě horší, Huga Chavez se jich také zúčastní. Argentinský prezident Nestor Kirchner se jich sice nezúčastní, ale nižší vládní činitelé ano. Všechno je výsledkem série komerčních a ekonomických dohod, které Kirchner právě podepsal s Chavezem během své návštěvy Caracasu a které jsou alternativou institucím dominovaným USA jako je Inter-American Development Bank.

V Kolumbii a Guatemale se Bush pokusí podpořit vlády otřesené nedávnými politickými skandály. A v Mexiku je jeho výlet zaměřen na pomoc Felipe Calderonovi, jednomu z posledních prezidentů v Latinské Americe, který podporuje ortodoxní neoliberální politiku volného obchodu prosazovanou Washingtonem. Jeho těsné volební vítězství minulý rok je obecně považováno za podvodné.

V předvečer zahájení Bushova výletu Bílý dům deklaroval, že chce „prosazovat mír a prosperitu“ a že bude rozděleno 75 milionů dolarů pro latinsko americké studenty, aby studovali v USA a dalších 385 milionů dolarů na podporu bydlení. Tyto symbolické programy neudělají nic pro ulehčení chudoby a rostoucích příjmových rozdílů v Latinské Americe.

Nový vítr v americké politice přišel ve dnech předcházejících Bushův výlet. Panama oznámila, že nepodepíše dohodu o volném obchodu s Wahingtonem, která byla již vyjednána. A nová vláda Daniela Ortegy v Nikarague právě ustavila s Venezuelou zvláštní komisi, která bude dohlížet na implementací 15 ekonomických dohod, především v oblasti energetiky, zemědělství, vzdělávání a zdravotnictví. Zvláštní iniciativa zaměřená na zmenšení hladu dostane 54 milionů dolarů a 21 milionů půjde na vzdělávání a výstavbu škol. Jsou také plánovány investice na modernizaci elektráren v Nikarague, výstavbu ropné rafinerie a modernizaci hlavního mezinárodního přístavu v Nikarague Puerto Cabezas.

Zdá se, že se v Jižní Americe formuje radikální osa národních zájmů na prosazení hlubokých sociálních reforem doma a odporu vůči americkým intervencím v regionu, která se sestává z Venezuely, Bolívie a nedávno zvolené nové vlády v Ekvádoru vedené Rafaelem Correa. Rafael Correa odmítl jakékoli dohody o volném obchodu s USA a ohlásil, že uzavírá americkou základnu na jihoamerickém pacifickém pobřeží v Manta. Ta se pod záminkou zřízení monitorovacího centra nad drogovými cestami v Amazonii a nad oceánem stala hlavním operačním centrem americké zpravodajské služby shromažďující a koordinující protipovstalecké úsilí proti levicovým gerilám v sousední Kolumbii. Více než 475 členů amerického vojenského personálu se průběžně pohybovalo mezi základnou v Manta a americkým Southern Command Headquarters na Floridě.

Ekvádorský ministr zahraničních věcí Maria Fernanda Espinoza řekl během oznámení, že základna bude oficiálně uzavřena v roce 2009, toto: „Ekvádor je suverénní země. Nepotřebujeme na naší půdě zahraniční vojáky.“

Všechny tři země vztyčují prapor socialismu. Ve Venezuele má Hugo Chavez záměr vést zemi k „novému socialismu pro 21.století“. V Bolívii je vládnoucí strana Evo Moralese nazvána Hnutí k socialismu, tedy „strana nového typu“ v porovnání s obecně známými socialistickými hnutími. V Ekvádoru vyzval Rafael Correa v lednu při svém inauguračním projevu k otevření se „novému socialismu 21.století“ a deklaroval, že Ekvádor musí ukončit „perverzní systém, který zničil naši demokracii, naši ekonomiku a naši společnost“.

Až se Bush vrátí a zjistí, že jeho výlet udělal velmi málo pro to, aby změnil rostoucí levicový trend v Latinské Americe, převezme zde americkou politiku železná pěst John Negroponte, tajemník ministryně zahraničí USA Riceové. Jako velvyslanec v Hondurasu pomáhal Negroponte v 80.letech vyvolat válku contras v Nikarague, kteří zavraždili tisíce nevinných civilistů v Hondurasu i v Nikarague, a je známý svou vírou, že by proti Chavezovi a hrozící bouři v Latinské Americe měla být přijata agresivnější opatření. Na svou novou funkci přišel z postu národního ředitele tajných služeb USA, a ještě předtím vykonával post velvyslance v Bagdádu. S vědomím, že Condoleezza Rice má v Latinské Americe malé zkušenosti, bude to Negroponte, kdo nastaví v regionu americkou politiku a převálcuje pár zbývajících umírněnců na ministerstvu zahraničí.

S Negropontem můžeme očekávat významný vzrůst tajných operací, zaměřených nejen na Chaveze ve Venezuele, ale také na jiné vlády a populární hnutí v regionu, které vedou útok vůči historické dominanci USA v Latinské Americe a jsou odhodlány vybudovat více spravedlivou společnost.

Článek Negroponte as Tour Director vyšel na serveru counterpunch.org 8.3. 2007