Vojenská Radarová stanice Gabala, Ázerbájdžán

Lidem žijícím ve stínu ruského vojenského radaru Gabala v severním Azerbájdžánu se dějí divné věci: narození postiženého dítěte je zde běžné, děti jsou stále nemocné, zjevně zdraví dospělí umírají ve spánku, páry se stávají neplodnými. Ázerbájdžánský prezident Heidar Aliyev míní prodloužit pronájem stanice Rusům na dalších 10 let, do Moskvy odlétá v úterý. Místní obyvatelé, ekologové a nezávislí vědci jsou přesvědčení, že masivní elektromagnetická radiace ze stanice rozpoutává plíživou ekologickou a zdravotní katastrofu v této oblasti. Gabala je hlavním pilířem Ruského protiraketového obranného systému.

Rovshan Sadugov, vesničan z Amili, říká: „ Měl jsem čtyři děti. Jedno z nich zemřelo a ty ostatní jsou neustále nemocné. Tři z dětí mého bratra zemřely. Dětem vypadaly všechny zuby. Kdykoliv mám dostatek peněz, beru je k lékařům, ale ti s tím nemůžou nic udělat.“

Ve vesnici Zalam obchází 48letý Alovshad Alimamedov ve sněhu neoznačené hroby na místním hřbitově. Na každý hrob dospělého zde připadají čtyři malé, ve kterých jsou pohřbeny děti. On sám zde pochoval čtyři své děti, jedno vedle druhého. Ani jedno se nedožilo pěti let. Obviňuje radarovou stanici. Nedaleko stojící Akif Alimanmedov ukazuje na svého syna Elshana. Vypadá tak na šest let věku. „Podívejte se na něj“, říká chlapcův otec, „neřekli by jste, že mu je 12 let. To způsobil ten radar.“

Studie zjistila, že výskyt narozených postižených dětí se zvýšil čtyřikrát a nemocí nervového systému 7,8 krát oproti období před radarem. Výskyt nemocí ledvin stoupl 8,5 krát a porodnost se snížila z 6,1 procent na 1,7 procent v roce 1992. Distrikt Gabala má nejvyšší výskyt rakoviny mezi mladými lidmi 15-20letými v Ázerbájdžánu. Radar pravděpodobně v nejbližší době nezavřou a tak všichni lidé žijící v jeho blízkosti chtějí odejít. Většina z nich je ale příliš chudá na to, aby se přestěhovala. S nenávistí se dívají na 300 ruských zaměstnanců základny. Nati Khamidov, aktivista z Gabaly říká:“ Oni se za dva roky vrátí domů, ale my jsme tu odsouzeni žít než zemřeme.“

Část textu ze stránky Powerwatch News.