Svět by mohl zastavit Bushovy zločiny výprodejem dolaru

Jaké by byly následky případného amerického nebo izraelského útoku na íránské jaderné zdroje?

V roce 2006 na Perdana Global Peace Forum přednesla doktorka Helen Caldicottová fundovanou analýzu následků, jaké by na lidský život měla radiace uvolněna následkem takového útoku.

Dr. Caldicottová popsala katastrofickou smrt způsobenou útokem konvenčními zbraněmi na jaderná zařízení a dlouhodobý nárůst rakovinných úmrtí následkem uvolněné radiace.

Byl-li by útok proveden jadernými zbraněmi, jak doporučují někteří Bushovi zločinecky nenormální neokonzervativní rádci, národy mnoha zemí by trpěly po generace následkem radioaktivních částic ve vzduchu, vodě a v potravinovém řetězci. Smrt by si počítala miliony obětí.

Takový útok zdůvodněny „americkou bezpečností“ a „americkou hegemonií“ by byl nejsurovějším projevem zla, jaký kdy svět zaznamenal, mnohokrát převyšující krutosti a zvěrstva nacistického a komunistického režimu.

Dr. Caldicottová v detailech rozebrala dlouhodobé následky používání současné vojenské munice s ochuzeným uranem na iráckou populaci. Vysvětlila, že slovo „ochuzený“ neznamená ochuzený o radiaci. Popsala, jak každé použití takové munice uvolní do ovzduší mikroskopické radioaktivní částečky, které jsou následně absorbovány v lidských plících. Strašlivé následky na životech civilistů i amerických vojáků po americké invazi se teprve dostaví.

Dr. Caldicottová vyjádřila zklamání nad tím, jak zbytek světa předstírá slepotu a nedokáže se postavit americkým silám a zastavit tyto zločiny proti lidskosti.

Jeden muž tu slepotu nepředstírá. Je jim Vladimír Putin – ruský prezident.

Na 43. setkání bezpečnostních sil v Mnichově 10. února sdělil prezident Putin shromáždění světových vůdců, že Amerika se snaží vytvořit „unipolární svět“ a definoval jej jako „jedno centrum moci, jedno centrum síly a jednoho vládce“.

„Tento cíl,“ řekl Putin, „je cesta do pekel“.

„Spojené státy překročily své hranice ve všech sférách a ustanovily sebe sama nad ostatními státy,“ pravdivě pojmenoval stav věcí Putin.

„Nevidíme žádné omezení moci – naopak, to čeho jsme svědky, je neomezené použití síly,“ deklaroval ruský vůdce.

K zamezení katastrofy je podle Putina nezbytné znovu uvážit celou současnou architekturu globální bezpečnosti.

Ale Putinova slova padala do mnoha hluchých uší. Americký senátor John McCain, největší idiot a nejnebezpečnější „vůdce“ hned po Bushovi a Cheneym, nazval Putinovu zcela legitimní kritiku „konfrontací“.

Nové americké loutky – státy střední a východní Evropy a generální tajemník OSN (dávno žádná záruka pro obranu Evropy, ale vojenská síla na seznamu ochotných pro tažení za americkou říši) podpořily argumenty McCaina prohlášením, že Rusko je ve fundamentálním konfliktu „se základními hodnotami euro-atlantské demokracie“.

Dokonce i korespondent pro bezpečnost a obranu BBC Rob Watson si přihřál svou polívčičku na americké propagandě přirovnáním Putinova projevu k období studené války.

Žádný delegát na bezpečnostní konferenci nenašel odvahu se postavit a říct zřejmý fakt, že to není Rusko, které napadá stát za státem na základě vylhaných důvodů jako Hitler, a rozmisťuje své zbraňové systémy na zahraničním území za účelem dosažení vojenské hegemonie.

Způsob, jakým byla Putinova slova přijata, byl jasným signálem pro Rusko, Čínu a všechny země dosud nepodplacené, nezastrašené či nekoupené do amerického snu po světové hegemonii, že Amerika nemá absolutně žádný zájem na míru. Inteligentní lidé si uvědomili, že americké tvrzení o tom, jak je morální a prosazuje demokratické síly, jsou pouze zástěrkou, za kterou se skrývá politika vojenské agrese.

„Amerika jde z jednoho konfliktu do druhého, aniž by dosáhla v kterémkoliv z nich plně uspokojivého řešení“ ,řek Putin.

Opakovaně Putin zdůrazňoval, že Rusko má mírové úmysly a touhu soustředit se na vlastní ekonomiku země, přičemž se snaží vyhnout se novému kolu zbrojních závodů. Ve svém projevu u příležitosti šedesátého výročí vítězství nad nacistickým Německem řekl: „Věřím, že neexistuje alternativa k našemu přátelství a bratrství. Rusko je připraveno vybudovat se svými nejbližšími sousedy a se všemi státy světa takový vztah, který by nejen vycházel z minulosti, ale také vedl do budoucnosti.“

Ve svém projevu o stavu Ruské země v roce 2006 Putin připomenul, že americký vojenský rozpočet je 25 krát vyšší než ruský. Přirovnal Bushův režim k vlku, který sežere cokoliv si umane aniž by poslouchal argumenty druhé strany. Americká propaganda Putina démonizuje, neboť trvá na tom, aby Rusko bylo politicky a ekonomicky nezávislým státem.

Bushův režim zatáhl Spojené státy za hranice mezinárodních zákonů a jedná unilaterálně, lživě opisuje americké vojenské agrese jako „obranné“ a ve jménu míru. Většina světa si uvědomuje pokrytectví a nebezpečí, jaké používá Bushův režim pro zdůvodnění svého bezuzdného používání vojenské síly, ale žádná země s výjimkou dalších nukleárních mocností se nemůže americké agresi postavit. Ty posledně jmenované by sice mohly, ale riskují tím existenci života na Zemi.

Řešením spočívá v nevojenském tahu.

Schopnost Bushova režimu vést války závisí na zahraničním financování. Vojenský režim je financován zadlužováním, jinými slovy stovky miliard dolarů si musí půjčovat. Vzhledem k tomu, že američtí spotřebitelé utrácejí více, než vydělají svou spotřebou, peníze nepřicházejí zevnitř Ameriky.

Amerika je zcela závislá na zahraniční, aby mohla financovat svůj rozpočet a obchodní deficit. Tím, že tento rozpočet zahraniční vlády financují, kolaborují s Bushovým režimem a stávají se spoluviníky jeho vojenských agresí. Největší věřitelé Bushova režimu jsou Čína a Japonsko. Je ironií, že Japonsko, jediná země, která na vlastní kůži zažila jaderný útok Američanů, je nyní bankéřem Bushova režimu, zatímco se tento připravuje na další možný jaderný útok vůči Íránu.

Kdyby zbytek světa přestal prostě kupovat americké obligace a naopak místo toho je začal vyprodávat na zahraničních trzích, dostal by se Bushův režim do finanční krize a nebyl by schopen vést válku. Arogance a přílišné sebevědomí spojované s mýtem „jediné velmocí“ by splaskly jako bublina.

Kolaps dolaru by rovněž ukončil možnost americké vlády korumpovat a podřizovat si jiné země tím, že si kupuje jejich politiky.

Pád amerického dolaru je otázkou času. Kdyby se podařil předtím, než Bushův režim znovu zaútočí, uchránilo by to svět od války a devastace.

Svět má možnost zastavit Bushovy zločiny výprodejem dolaru.

Článek The World Can Halt Bush’s Crimes By Dumping the Dollar vyšel 12.2. na serveru informationclearinghouse.info.

Poznámka vydavatele: Ačkoliv pan Roberts mívá většinou zasvěcené ekonomické a politické komentáře, v tomto závěru s ním nesouhlasím ze dvou důvodů. Za prvé, svět nikdy nezastaví zločince, neudělal to s Hitlerem, se Stalinem a neudělá to ani teď. Vždy podělaně čeká a doufá, že se věci nějak vyvrbí samy. Politikové jsou příliš zbabělí, omezení a zkorumpovaní na to, aby jednali ve jménu svých lidí a pro dobro svých zemí. A pak, vždyť na tom mohou jen vydělat (tedy za předpokladu, že válka nepřeroste v totální válku, v což tajně a naivně doufají). Vždy, když se dva perou, třetí se směje. Mohou dodávat zbraně oběma stranám a skvěle na tom vyrýžovat.

A za druhé, i kdyby to svět opravdu udělal, zbavilo by to sice Bushe dočasně financí, ale neodebralo by mu to možnost stisknout ten proklatý červený knoflík svého jaderného arzenálu. Bush je maniak, šílenec, jakých není mnoho, a zahnaný do kouta, se bude bránit. A pak, nezapomeňme, že ti, kteří Bushe dosadili a řídí (mezinárodní bankéři) jsou přesně ti, kteří si nic jiného, než totální konflikt nepřejí. Jednak jde o tu nešťastnou naftu a jednak redukce světové populace je v jejich plánu. A to nezmiňuji Izrael, který si naivně myslí, že když celý arabský svět bude přeoraný, zvýší to jeho bezpečnost.

Takže je mi líto, pane Robertsi, dnes to nebylo přesvědčivé.