Ztraceno v překladu

Britské noviny "The Guardian" ze dne 14. 6. 2006: -- Můj nedávný komentář o tom, jak byl íránský prezident chybně citován, když údajně požadoval, aby byl Izrael "vymazán z mapy", způsobil malou vítanou bouřku. Tohoto slovního spojení se zmocnili západní a izraelští jestřábi, aby jako vždy zdvojnásobili podezření na záměry íránské vlády, takže je důležité, abychom se dozvěděli skutečnou pravdu o tom, co prohlásil.

Použil jsem svůj překlad z webové stránky neúnavného profesora Juana Coleho, na níž byl po několik týdnů uveřejněn - "režim okupující Jeruzalém se musí vytratit ze stránky času".

Ale zdá se to být hlavně zásluhou novin "the Guardian", že the New York Times, jedny z prvních novin, které chybně uvedly výrok Mahmúda Ahmadínedžáda, vydaly v neděli defenzivní zprávu, pokoušející se napravit překlad svého reportéra o "vymazání z mapy". (Mimochodem, pro ty, kteří ovládají jazyk Farsi, je dostupná verze zde.)

Mezi ty, kteří se připojili k zástupu překladu "vymazat z mapy" patří i David Aaronovitch, fejetonista z novin the Times (Londýn), který včera napadl moji analýzu. Nebudu s ním ztrácet čas, neboť jeho znalosti jazyka Farsi jsou velmi malé, a stejně tak je to i s jeho znalostmi latiny. Chudák si myslí, že množné číslo od casus belli je casi belli, přičemž si není vědom toho, že casus je čtvrtá deklinace s množným číslem casus (dlouhé u).

Ethan Broner a Nazila Fathi z The New York Times, kteří patří k teheránskému týmu, tvoří závážnější případ. Konzultovali několik zdrojů v Teheránu. Broner píše: "Sohrab Mahdavi, jeden z předních íránských překladatelů, a Siamak Namazi, generální ředitel teheránské konzultační firmy, který ovládá dva jazyky, tvrdí, že výrazy "vymazat" nebo "smazat" jsou přesnější než ‚vytratit se', protože perské sloveso je aktivní a tranzitivní."

The New York Times pokračuje: "Vydání s druhým překladem se týká slova ‚mapa'. Chomejního slova byla abstraktní: ‚Sahneh roozgar'. Sahneh znamená scéna nebo období a roozgar znamená čas. Výraz byl hojně interpretován jako ‚mapa' a po léta nikdo nic nenamítal. V říjnu, když pan Ahmadínedžád citoval Chomejního, tak ho vlastně citoval chybně, neříkaje ‚Sahneh roozgar', ale ‚Safheh roozgar', což znamená stránky času nebo historie. Nikdo si té změny nepovšiml a tiskové agentury použili opět termín ‚mapa'".

To je z mého hlediska rozhodující článek a jsem rád, že NYT akceptuje fakt, že Ahmadínedžád nepoužil slovo "mapa". (V encyklopedii Wikipedia se pod heslem o kontroverzních sporech mylně píše o NYT a nepravdivě se tam uvádí, že Ethan Bronner "usoudil, že Ahmadínedžád ve skutečnosti řekl, že Izrael má být vymazán z mapy.")

Pokud íránský prezident udělal chybu a použil "safheh" namísto "sahneh", má to jen nepatrný význam. Anglický rodilý mluvčí by stejně tak mohl zaměnit "období historie" za "stránku historie". Významné je, že se oba výrazy vztahují spíše k času, než k místu. Jak jsem již uveřejnil v původní zprávě, íránský prezident vyjadřoval nejasné přání ohledně budoucnosti. Nevyhrožoval válkou kvůli tomu, aby Izrael odstranil kontrolu nad Jeruzalémem.

Další dva známé překladatelské zdroje potvrzují, že Ahmadínedžád hovořil o čase a ne o místě. Ve verzi proslovu z 26. října 2005, uveřejněné Institutem pro výzkum médií na Středním východě a založené na textu v jazyce Farsi, vydaného oficiální íránskou studentskou tiskovou agenturou, se říká: "Tento režim, který okupuje Qods /Jeruzalém/, musí být eliminován ze stránek historie." (NB: nikoli "vymazán". Chápu, že někdo z vás může namítnout, že výraz "eliminovaný" je téměř stejný, že je možná hrozivější než "vymazat". Ačkoli tady jde spíše o trefnější odpověd, kdy se pokoušíte najít poutavá a snadno zapamatovatelná slova s nimiž podnítíte zlobu proti Íránu.) MEMRI (tj. Institut pro výzkum médií na Středním východě, pozn. překl.) (jejich přepis proslovu je dostupný zde) je řízen původním izraelským úředníkem vojenské zpravodajské služby, který už byl v minulosti napaden pro údajné zkreslení a pokroucení citací (z jazyků Farsi a z arabských jazyků) ve prospěch izraelské zahraniční politiky. Při této příležitosti podporovali umírněný pohled na to, co Ahmadínedžád prohlásil.

Konečně se dostáváme k monitorovací službě BBC, jež každý den zveřejňuje stovky velmi respektovaných anglických překladů rozhlasových vysílání z celého světa pro své předplatitele - především vládám, zpravodajským službám, výzkumným týmům a jiným odborníkům. Tento týden jsem je oslovil ohledně této kontroverze. Mluvčí marketingového oddělení monitorovací služby, který nechtěl být jmenován, mi sdělil, že jejich původní verze Ahmadínedžádova výrazu zněla "eliminován z mapy světa".

Výsledkem mého zkoumání a vyvolání kontroverze bylo, že se obrátili na rodilé mluvčí jazyka Farsi, kteří přeložili projev z nahrávky, zpřístupněné 29. října 2005 íránskou televizní stanicí. Mluvčí mi o části výrazu "z mapy" řekl toto: "Znovu to zkontrolovali. Je to výraz, který se obtížně překládá. Jsou v časové tísni, kdy musí překlad rychle vyprodukovat a vyhledávat správná slova. Kdyby na to měli více času, tak by řekli, že překlad má znít "eliminován ze stran historie". Otázal jsem se, zda BBC zveřejní opravu, a také jsem se zmínil o tom, jak se toto téma stalo kontroverzní. "Bylo by to velmi dlouho po té původní verzi," odpověděl mi. Interpretuji si to jako "pravděpodobně ne", ale ještě uvidíme.

Nakonec jsem oslovil Iradja Bagherzadeho, zakladatele a prezidenta renomovaného nakladatelství IB Tauris, který se narodil v Íránu. Velmi dlouho uvažoval o slově "roozgar". "Historie" nebylo podle něj to správné slovo, ale nemohl se rozhodnout mezi několika lepšími alternativami, jako "v tento den a dobu", "tato doba", "naše doba", "čas".

Tak tady to máme. Začali jsme s Juanem Colem, dále jsme zmiňovali odborníky v the New York Times, MEMRI a nakonec monitorovací službu BBC. Konsenzus je, že Ahmadínedžád nemluvil o žádných mapách. Vyslovil, tak jak jsem na tom trval v mé původní verzi, jen nejasné přání do budoucnosti.

A slovo na závěr. Skutečnost, že porovnal své přání - eliminaci "režimu okupujícího Jeruzalém" - s pádem šáhova režimu v Íránu, nám dává jasně najevo, že hovořil o změně režimu, ne o konci Izraele. Již jako školák, kdy byl v 70. letech oponentem šáha, se také zajisté nepřikláněl k odstranění Íránu ze strany času. Chtěl pouze to, aby byl šáh pryč.

To stejné platí o Izraeli. Íránský prezident je nepopiratelně oponentem sionismu nebo, pokud chcete, sionistického režimu, stejně jako mnoho izraelských občanů, Židů i Arabů. Anti-sionistické a ne-sionistické tradice v Izraeli nejsou zanedbatelné. Takže bychom kvůli tomu neměli Ahmadínedžáda démonizovat.

Záleží na tomto slovíčkaření? Jistě, samozřejmě. V době, kdy Ahmadínedžád pronesl svůj projev, žádal tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron, aby byl Írán vyloučen ze Spojených národů. Další zahraniční lídři citovali výraz s mapou. Spojené státy americké vyvíjejí nátlak na své spojence, aby byli na Írán přísní. Dovolte mi, abych poslední slovo předal Juanu Colemu, o němž jsem se zmiňoval na začátku. "Jsem si zcela vědom toho, že Ahmadínedžád je vůči Izraeli nepřátelský. Otázkou zůstává, zda by jeho záměry a schopnosti vedly k vojenskému útoku a zda je tedy stanoven preventivní válečný konflikt. Říkám, že ne, a nudná jazykověda je součástí důvodu pro ono zmiňované ne."

Článek Lost in translation vyšel 14.6.2006 na serveru informationclearinghouse.info, překlad zajistil osud.cz, kde článek vyšel o několik dnů později, a odkud jej přebírám. Článek je sice staršího data, ale chci, abychom konečně vnesli trochu světla do té tisíckrát opakované lži sionistů o tom, že Ahmadínedžád chtěl vymazat Izrael z mapy světa.