Velká lednová socialistická revoluce v ČT skončila

naprostým vítězstvím revolučních odborových gard. Po veřejném slyšení sedmi kandidátů na post dočasného generálního ředitele ČT, které proběhlo v přímém přenosu 6.února, byl do jejího čela zvolen nevýrazný Jiří Balvín. Jeho hlavní kvalifikace: nevadí samozvané chásce revolucionářů, která už šest týdnů okupovala ČT a pomocí lživé propagandy (prý šlo o svobodu slova) a za svévolného využití technických prostředků svého zaměstnavatele, masírovala veřejné mínění k prosazování svých vlastních cílů.

O post generálního ředitele se ucházelo sedm kandidátů, mezi nimi i Jana Bobošíková a Věra Valterová. Obě ovšem měly tu smůlu, že byly angažovány pro bývalého ředitele Hodače. A tak, přestože jejich prezentace měly hlavu a patu a působily nejucelenějším dojmem, nemohly obstát. Hlasování proběhlo po dvou a půl hodinách prezentací jednotlivých kandidátů. Bobošíková v něm dosáhla pouze devíti hlasů. Už v prvním kole byl s převahou zvolen Jiří Balvín, který dosáhl 102 hlasů.

Pamatuji si, že jeden z nejčastěji používaných argumentů proti Hodačovi byl ten fakt, že byl zvolen radou

Jiří Balvín

Balvín se ujal vedení v ČT. Jeho prvním krokem bylo, že šel na ruku všem požadavkům stávkujících rebelů, zajistil jim beztrestnost, úplnou amnestii a zřejmě i ten požadovaný plat za dobu stávky (o tom se nepsalo, pouze se zmínilo, že se bude snažit o mimosoudní vyrovnání soudních žalob podaných v důsledku stávky). Rovněž anuloval výpovědi, které vydalo předchozí vedení. Druhým krokem bylo odvolání managementu jmenovaného Hodačem. O místo tak přišly paní Bobošíková i paní Valterová. Ředitel Balvín zatím neví, jak s nimi naložit, obě ženy zatím zůstávají zaměstnány v ČT.

Balvín nyní hodlá provést forenzní audit hospodaření. Smlouva s firmou Price Waterhouse Coopers ovšem byla podepsána ještě Valterovou, takže není jisté, zda ji nové vedení potvrdí nebo ne.

Na Balvínovi je pikantní ještě to, že byl v roce 1997 odvolán Ivo Mathem z funkce šéfproducenta uměleckých pořadů kvůli špatnému hospodaření ve svém úseku. Vhodnějšího člověka si zřejmě vzbouřenci nedokážou představit.

Zřejmě asi nezjistíme skutečné zákulisí vzniku krize v ČT. Četl jsem mnoho komplikovaných rozborů situace, žádný z nich mě nepřesvědčil. V této chvíli už není důležité, která vlna vynesla Hodače na místo generálního ředitele, a ani to, jak dalece byl schopný nebo neschopný. Co je důležité, je skutečnost, že ČT prokázala, že je jakýmsi státem ve státě, místem, kde neplatí běžné právo a zákony. Hrstka zaměstnanců ČT, ovládnuta (možná naočkovanou) antipatií vůči jednomu člověku, dokázala zmanipulovat veřejné mínění ve svůj prospěch, a to zcela beztrestně. Svůj "boj" dovedla do vítězného konce. Jen aby to nakonec nebylo vítězství Pyrrhovo.