Jakou cenu za Saddama?

Tři tisíce amerických vojáků je mrtvých a svět je nyní lepším. Těžko tomu věřit. Sám tomu ve skutečnosti nevěřím, ale musí to být pravda, protože tak to řekl prezident. Tři tisíce mrtvých a svět se stal lepším. A lhostejno, kolik jich ještě bude muset zemřít, je to tak správné, protože to je cena, kterou jsme ochotni zaplatit za chycení, zavření do klece a zabití pětasedmdesátiletého obětního beránka.

Pochopitelně, to je jen malá část platby. Také jsme platili krví dalších lidí, jejich počet brzy dosáhne milion, jen málo z nich bylo lze možno považovat za nepřátele, ale jejich přátelé a rodiny, které přežily, teď jistě našimi nepřáteli jsou.

Ano, Saddam Hussein se stal ještě cennějším, podobně jako mizející nerostné bohatství jeho země. Jak se jeho konec blížil, cena placena krví a poklady exponenciálně rostla. To my jsme mu přisoudili takovou cenu.

Jen pro zajímavost, jakou měl vlastně cenu? Kolik jsme ochotni zaplatit za požitek z držení jednoho starého muže v kleci jako chyceného medvěda, za požitek z udržování ho při životě jen proto, abychom se mohli popásat na jeho rozmrzelosti a nakonec za požitek z jeho zabití, když se ukázalo, že jeho rozmrzelost není lékem pro to, co nás trápí? Hm. Ať už to bylo cokoliv, muselo to stát za to. Řekl to ministr zahraničí.

Důvěryhodnost Ameriky. Žádná země, která má ještě pět po hromadě, už nevěří čemukoliv, co přichází z Washingtonu, a jedině čas ukáže, zda je to začátek dlouhého poklesu Ameriky, nebo zda se Amerika rozpomene na věci, které ji kdysi udělaly velkou a napodobením své minulosti se jí nějak podaří obnovit patinu dobra, která vždy dávala jejím plánům morální právo stát v čele měnícího se světa.

Americká důvěryhodnost byla přidána k ceně za Saddama – nejcennějšího muže v historii světa. Díky bohu nám bylo umožněno chvíli jej vlastnit, i když ne příliš dlouho. Byl drahokamem nekonečné ceny. Stál 3000 vojáků a 600 tisíc civilistů a americkou důvěryhodnost. Ale jistě takovou cenu měl, protože tak to řekl ministr obrany.

Budeme vůbec někdy schopni spočítat, kolik jsme za něj vlastně zaplatili? Myslím, že ne. Stane se to předmětem mnoha budoucích a nikdy nekončících sporů, bodů, kde přátelé souhlasí jedině s tím, že nesouhlasí, ale už teď můžeme s jistotou prohlásit, že za jeho skalp jsme zaplatili morální autoritou. Kdysi jsme bývali ve světě váženi za to, jak uctíváme lidská práva. Nepřemýšleli jsme dlouho a uhasili jsme pochodeň, která ukazovala světu tuto cestu. Prostě jsme to udělali. Pošlapali jsme náš vlastní respekt k lidským právům a k zákonům, a na oltář postavili nové modly únosů a mučení. Bylo to třeba, abychom dostali muže této ceny. Státní žalobce to tak řekl.

Lidská práva, americká důvěryhodnost, 600 tisíc civilistů, tři tisíce vojáků. A ještě jedna drobnost. Ve skutečnosti v porovnání s ostatními věcmi, které jsme zaplatili, jde o nicotnost, ale jen pro úplnost je to také nutno zmínit a přičíst k ceně. Dva biliony dolarů ve formě závazku podobnému mlýnskému kameni na krku každého novorozence budoucích generací Američanů. Sečtěte všechno. Je těžké přesvědčit rozum, jak může být svět lepším místem, ale když mluví prezident, vypínám mozek, věřím své kuráži (v originále I go with my gut. Gut lze přeložit jako kuráž, ale také jako střevo, útroby, charakter, panděro. Těžko říct, co autor myslel, smysl dává více významů – pozn. editora). Vy ne? 3000 mrtvých vojáků a svět je teď lepším místem k životu.

Článek WHAT PRICE SADDAM? vyšel na serveru whatreallyhappened.com 30. prosince.