Dva roky po americkém útoku se Fallúdža vrací do rukou povstalců

Autory následujícího článku rozhodně nelze považovat za příznivce iráckého odboje. Přesto v něm nechtě poskytli zajímavé informace o poměrech v iráckých loutkových silách.

Když povstalci před několika dny ukryli před jeho domem bombu, aby ji použili proti americkým nebo iráckým vojákům, měl prodejce aut Madžíd ar-Rawí jedinou volbu: vystěhovat se. „Když to oznámím Američanům, budu zabit muži, kteří ji sem dali, a když ne, moje rodina bude zabita buď explozí nebo Američany,“ řekl. „Není způsob, jak žít, je to způsob, jak život nenávidět.“

Dva roky poté, co američtí vojáci zahájili zničující pozemní útok na Fallúdžu, který alespoň dočasně vyčistil srdce iráckého povstání, se město opět stalo místem násilí.

V posledních měsících se povstalci znovu infiltrovali do města, a to navzdory kontrolám, které omezují přístup do města pouze přes šest kontrolních stanovišť. Obyvatelé se museli podřídit mimořádnému systému identifikace včetně otisku prstů, skenování sítnice a kódovaných identifikačních karet.

Povstalci v rámci zastrašovací kampaně zabili dva členy městské rady a nejméně 30 policejních důstojníků. Kampaň byla tak účinná, že všechny policejní hlídky byly zrušeny, protože důstojníci se báli chodit po ulicích.

Počet střeleckých a bombových útoků i bomb nalezených a zneškodněných se od poslední zimy zdvojnásobil, podle tvrzení amerických důstojníků na 4-5 denně. Za poslední týdny došlo k půl tuctu explozí aut naložených výbušninou.

Obyvatelé i policie si stěžují: „Bush nám nedal demokracii, dal nám jen nové způsoby zabíjení. Myslím, že budoucnost neexistuje. Podle mne je jediná budoucnost v odchodu ze země,“ říká Rawí. „Můžeme vyhrát válku, ale zatím al-Qá‘ida získala Fallúdžu,“ řekl policejní důstojník, který nechtěl být z bezpečnostních důvodů jmenován. „Donutili policii, aby přestala s hlídkami na ulicích, a to je vítězství.“

Protože povstalci útočí na jejich domy, žijí mnozí důstojníci na policejních stanicích. Jiní prostě službu opustili. „Na co mám čekat, že by mne mohlo ve službě udržet?“ řekl kapitán Muhammad Humádí, který od policie odešel v srpnu poté, co byl jeden z jeho velitelů podřezán. „Nic se nezlepšuje. Mám děti a moje oběť by ničemu nepomohla.“

Do srpna byla Fallúdža relativně klidná, alespoň podle iráckého standardu. Ale pak americké síly zvýšily operace proti povstalcům v nedalekém Ramádí a odeslaly část vojáků do Bagdádu ve snaze vymýtit tamní násilí. Někteří důstojníci soudí, že tím přilákali povstalce do Fallúdže.

Od poloviny srpna povstalci znovu hrozí a vraždy policejních důstojníků byly tak zlé, že polovina policejních sil zůstala několik dní doma. Mnozí dali výpověď nebo se přestěhovali na stanice.

Američtí a iráčtí vojáci nemají zdaleka tolik sil, kolik by potřebovali, řekl podplukovník James Teeples, poradce jednotky irácké armády ve městě: „Nemáme dostatek sil na to, abychom měli dohled nad celým městem.“

Dalším faktorem, přispívajícím k nestabilitě, je to, že Fallúdža je téměř celá sunnitská, stejně jako její policejní síly. Ale armádu ovládají šíité, kteří nevěří policejním silám a myslí si, že jsou infiltrovány povstalci.

Mnozí obyvatelé s povstalci sympatizují. Minulý týden řada žen, čekajících na prohlídku, pozorovala, jak ostřelovač zabil amerického vojáka. „Přeju si, abych ho mohla taky zabít,“ pronesla jedna z nich k ostatním.

Američtí velitelé zůstávají optimističtí. Podplukovník Jay Bargeron, velitel pluku námořní pěchoty, který působí ve Fallúdže a okolí, např. poznamenal, že se přihlásili Iráčané, aby nahradili zabité členy městské rady, a téměř na každé ulici je patrná obnova domů zničených v listopadu 2004.

Policejní důstojníci mají před sebou přesto po rezignaci policejního velitele, vraždě jeho zástupce a hrozbě zabití ostatních důstojníků chmurné vyhlídky. Jeden z nich řekl: „Budoucnost je mlhavá, já věřím, že válka, kterou vedeme, je taková, že nikdo neví, jaký bude mít konec.“

Článek Two years after U.S. assault on it, Fallujah returns to insurgent hands vyšel 8. listopadu na ruském serveru iraqwar.mirror-worl.ru. Přeložila a upravila Eva Cironisová.