USA jsou unášeny vlnou zbrojní bonanzy

Válka, nestabilita a vysoké ceny ropy vytvořily vynikající podmínky pro dokonalou bouři zisků největších světových výrobců zbraní. Tento rok předpovídají vojenští analytici největší zbrojní bonanzu od roku 1993... což již o něčem vypovídá, neboť na sklonku první války v Zálivu sklidil globální zbrojařský průmysl zisky ve výši 42 miliard dolarů.

A světový největší výrobce a vývozce zbraní, USA, tuto vlnu řídí. Za fiskální rok 2006, do konce září, vychrlila U.S. Defense Security Cooperation Agency (DSCA) údaje o nabídkách prodeji zbraní za 21 miliard dolarů. Ve většině případů je tato agentura povinna informovat Kongres o veškerých potencionálních obchodech se zbraněmi, které převýší 14 milionů dolarů. Během jednoho typového dne – 28.září – DSCA vydala oznámení o kontraktech za 5,5 miliard dolarů. Jižní Korea dostala nabídku na střely Partiot a další zařízení za 1,5 miliardy dolarů, Turecko obdrželo nabídku na 30 stíhaček F-16 a další vojenské vybavení za 2,9 miliardy dolarů, další nabídky pro Jordánsko a Chile.

Přestože nejsou všechny tyto nabídky realizovány, tato oznámení jsou způsobem jako rozpumpovat trh se zbraněmi... a závod na něm. Americké nabídky na prodej zbraní za rok 2006 se zatím zvedly o dvojnásobek v porovnání s jakýmkoli jiným rokem Bushovy administrativy.

Patří sem také pětimiliardový obchod s F-16 pro Pákistán a smlouva za 5,8 miliardy dolarů na kompletní přezbrojení saúdskoarabských ozbrojených sil.

Perfektní bouře

V případě Pákistánu a jiných spojenců ve válce proti terorismu prodeje stoupají, zatímco jsou sankce a embarga za porušování lidských práv a rozšiřování jaderných zbraní rušena. Pro Saúdskou Arábii a další země bohaté na ropu uvolnily vypumpované ceny za ropu (které dosáhly letos vlétě 3 dolary za galon) hotovost potřebnou k nákupu zbraní. A konečně, válka v Iráku, Afghanistánu a dalších koutech světa, kde je válka s terorismem vedena více potichu, umožňuje cizím zbrojařům vidět nejmodernější vojenské systémy přímo v akci. Jak řekl v srpnu jeden americký vládní zdroj deníku The Times of London: „Války jako show pro zákazníky nám dávají vidět náhlý vzestup prodejů, protože ostatní země jsou ohromeny tím, co je dostupné.“

Tato bouře je zlatými žněmi pro zbrojní průmysl. Např. největší světový výrobce zbraní Lockheed Martin má 11 miliard dolarů v nabídkách. Americké zbrojní firmy mohou mít vlastenecké slogany (ten Lockheed Martin zní: „Nikdy nezapomeneme, pro koho pracujeme“), ale prodeje do zahraničí jsou největším plýtváním, neboť zahrnují systémy, jejichž vývoj a zkoušky zaplatil Pentagon. Jsou taky často doprovázeny dalšími lukrativními kontrakty na příslušenství, náhradní díly a případné upgrady,

Peníze v bankách pro Lockheed Martin, Raytheon a další zbrojní korporace často znamenají utrpení pro země, kam dodávky směřují. Přestože USA mají oficiálně jedny z nejpřísnějších zákonů pro obchod se zbraněmi, téměř polovina vyvážených zbraní končí v zemích zmítaných nekončícími konflikty a ovládanými nedemokratickými režimy, které nedodržují lidská práva. Podle výroční zprávy o prodeji konvenčních zbraní do rozvojového světa (Conventional Arms Sales to the Developing World) vydané v listopadu americkou Congressional Research Service, dodaly USA rozvojovým zemím minulý rok zbraně za více než 11 miliard dolarů. Všechny z těchto 25 zemí měly podle zprávy ministerstva zahraničí o lidských právech (State Department's Human Rights Report) problémy s dodržováním lidských práv a deset z nich (patří sem tři z hlavní pětky importérů) byly „nedemokratické“ v tom smyslu, že občané těchto zemí „neměli opravdové právo změnit svou vládu“ pokojnými prostředky.

Tento rok je osmým v řadě, kdy USA vedou na globálním trhu zbrojních dodavatelů. Británie je na druhém místě s 3,1 miliardami dolarů a Rusko je těsně třetí s 2,8 miliardami ve zbrojních kontraktech. Dohromady jsou tito tři vývozci zbraní odpovědní za téměř 70/ zbrojních dodávek po celém světě za poslední rok.

Na konci října začalo OSN pracovat na Úmluvě o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), která je zaměřena na omezení dodávek zbraní pro hlavní porušovatele lidských práv a do oblastí konfliktů. Úmluva bude také apelovat na dodavatele zbraní, aby přiměřeně omezili své dodávky zbraní a nenarušili tak rozvoj chudých národů. USA byly jedinou zemí, která hlasovala proti rezoluci, zatímco se ostatních 24 zemí (včetně mnoha dalších významných zbrojních exportérů) zdrželo.

Další krok má učinit Valné shromáždění OSN, avšak bez aktivního podílu hlavních světových výrobců a exportérů zbraní nebude tento důležitý mandát natolik silný, aby čelil dokonalé bonanze výnosů z války.

Článek USA jsou unášeny vlnou zbrojní bonanzy vyšel 18.11. 2006 na www.informationclearinghouse.info a publikoval jej také Foreign Policy In Focus (FPIF)