Jako za bolševika...

Během několika posledních bouřlivých měsíců, kdy jsme byli svědky zrušení práva habeas corpus, legalizace mučení a rozšíření prezidentské pravomoci v období stanného práva, zcela ušel naší pozornosti nový návrh radikálních změn předpisů pro zahraniční cesty amerických občanů.

Úřad národní bezpečnosti navrhl již v červenci nové předpisy, které mají podstatně omezit právo občanů Spojených států cestovat do zahraničí. Veřejní přepravci, jako jsou letecké a lodní společnosti a dokonce i operátoři rybářských člunů budou mít povinnost předložit ještě před odletem či odplutím Úřadu národní bezpečnosti seznam všech cestujících a získat od tohoto úřadu povolení pro cestující opustit hranice Spojených států. Tyto nové předpisy nabudou  platnosti 14. ledna 2007.“

Současné metody už tak značně omezují práva na cestování. V roce 1990 byl zaveden „no-fly list“ - seznam pasažérů, kterým v žádném případě není povoleno cestovat letecky. Podle zákona Patriot Act I byla zřízena nová agentura pod jménem Transportation Security Administration (Úřad bezpečnosti dopravy), odpovědna za tento seznam.

Ke konci roku 2001 obsahoval seznam no-fly list údajně jména tisíců osob, kteří mají trvalo zakázáno cestovat jakýmkoliv letadlem.

Existuje ještě další, delší seznam vybraných podezřelých lidí, kteří mohou být kdykoliv před nástupem do letadla vytaženi z řady čekajících a podrobeni důkladným prohlídkám a intenzivnímu výslechu. Mnoho amerických politických aktivistů si stěžovalo, že jejich jména jsou na tomto seznamu. Letecké společnosti mají tyto seznamy k dispozici, současně mají povinnost upozornit příslušné orgány kdykoliv se jméno z tohoto seznamu objeví mezi cestujícími. V prosinci 2005 uklouzlo švédským aerolinkám, že seznam podezřelých obsahuje více jak 80 tisíc jmen.

Současná procedura vyžaduje po veřejných přepravcích předání seznamu cestujících na oddělení celní a pohraniční stráže po odletu nebo odplutí. Nový předpis, o kterém je řeč, bude vyžadovat toto učinit před nastupem cestujícího do letadla nebo lodi. Seznam pasažérů bude porovnán s databázi Úřadu národní bezpečnosti. Povolení vstoupit do letadla nebo lodi a opustit hranice Spojených států budou moci pouze ti, kteří budou úřadem schváleni. Nový postup (mimo jiné) znemožní i hrubý odhad toho, kdo a kolik lidí je na tomto seznamu. Následující odstavec uvádí návrh formulace tohoto zákona:

Na základě rozhodnutí CBP (Custom and Border Patrol – Oddělení celní a pohraniční stráže), se zaměřením na požadovanou úroveň bezpečnosti veřejné letecké přepravy, nebudou mít cestující spadající do kategorie „high-risk“ (vysoce rizikoví) povoleno vycestovat. Seznam cestujících před nastoupením cesty umožní CBP zajištění požadované bezpečnosti. Veřejní přepravci se díky tomuto opatření zbavují povinnosti tyto kontroly nadále provádět. V souvislosti s navrhovaným předpisem mají přepravci možnost zvolit jednu ze dvou variant předání seznamu:

(a)odevzdání vyplněných dokumentů nejpozději do šedesáti minut před odletem/odplutím nebo

(b)přímém předáváním informací (elektronicky) okamžitě při registraci cestujícího na příslušný let. Nejpozději však do patnácti minut před odletem.

Splněním kterékoli z těchto dvou podmínek však neopravňuje přepravce vydat povolení k cestě, pokud by cestující neprošel prověrkou CBP (Oddělení celní a pohraniční stráže).

Zaoceánské lodi musí na základě těchto předpisů odevzdat seznam svých cestujících 60 minut před odplutím. Kdo bude na seznamu? To je utajené. Jaká kritéria rozhodnou, kdo je a kdo není na seznamu? Tohle je rovněž tajemstvím. Nejsi-li na seznamu „povolených“, jak se tedy můžeš odvolat a domáhat se změny, když o tom nevíš?

Nezisková organizace Identity Project vznesla protest u Úřadu národní bezpečnosti a domáhá se zrušení změn předpisů. Odvolávají se při tom na porušování ústavy Spojených států a rovněž tak mezinárodního práva.

Navrhovaná změna by změnila požadavek ex post facto (termín označuje něco uděláno dodatečně, pozn. vydavatele) o informaci pro CBP o tom, kdo je ve kterém letadle nebo lodi, na neústavní systém před-selekce cestujících do zahraničí; CPB není k takové před-selekci oprávněna a nová praxe by odporovala americkým závazkům zakotveným v mezinárodních dohodách o občanských a politických právech. Podle nově navrhovaných pravidel by rozhodnutí CBP někoho nepřepravit, dodané dopravcům, nebylo postaveno na (soudem vydaném) omezení práva cestovat. Namísto toho by takový příkaz byl postaven na nedefinované, tajné administrativní proceduře povolení cestovat („osvědčení o způsobilosti cesty“). Tato procedura by nepodléhala žádným obvyklým legálním pravidlům a postupům, které jsou jinak požadovány zákonem upravujícím právo na První dodatek Ústavy. Navrhovaná změna by transformovala práva policejních a bezpečnostních složek vynutit určitá omezení na základě zákonných rozhodnutí kompetentních orgánů do rukou pohraniční stráže CPB, což by jí (CPB) umožnilo vydávat vlastní rozhodnutí.

Vzpomínám si, když jsem se ještě jako dítě díval na film Sound of Music a s bušícím srdcem sledoval, jak rodina Von Trapp prchá z nacistického Rakouska. Nikdy bych si nedokázal představit, že by mohl přijít den, kdy by lidé hodlající opustit Ameriku byli nuceni podniknout podobný ilegální přechod hranice ve snaze vyhnout se myriadám překážek položených americkou vládou do cesty těch, kteří se rozhodli využít svého nezadatelného lidského práva emigrovat.

Takový den dosud nenastal. Ale nastane 14. ledna 2007.

Článek Homeland Security Tightens Grip on International Travel vyšel na serveru informationclearinghouse.info 4. listopadu. Překlad: Mirda - děkuji.