Šlechtění plodin se modernizuje

Geneticky modifikované potraviny nebyly spotřebiteli přijaty s nadšením, zvlášť v Evropě a v Asii. Například jen minulý týden zastavilo Japonsko dovoz dlouhozrné rýže z Ameriky poté, co v ní odborníci našli stopy geneticky modifikované plodiny, která se omylem přifařila k té nemodifikované.

Ve snaze konečně obejít tento problém začaly biotechnické firmy pracovat novým způsobem. Používají nejmodernější technologii a poznatky genetického inženýrství k selekci, nikoliv k výrobě nových plodin.

„GM potraviny jsou v Evropě povoleny, ale neprodávají se“, říká služebně starší vědec Doug Gurian-Sherman z Centra pro bezpečné potraviny. „Firmy tvrdí, že by je nikdo nekupoval.“

Některé největší agrokulturální biotechnické firmy, včetně Monsanta a DuPont, se nyní pokoušejí pracovat metodou MAS (market-assisted selection), čímž doufají zmírnit negativní kontroverzi kolem GM potravin.

Vědci říkají, že jde o efektivní a relativně nekontroverzní způsob, jak vytvořit požadované vlastnosti v ovoci a zelenině, ať jde o mimořádnou odolnost vůči nemocem a pesticidům nebo o vylepšenou chuť, strukturu, barvu a trvanlivost.

MAS spočívá v analýze rostliny na genetické značky spojené s požadovanou vlastností, a následném klasickém křížení, při kterém bude do nové plodiny vpraven požadovaný gen přirozenou cestou. Značky slouží k rychlému vyhledání setby obsahující požadované geny.

Například některé druhy planých jablek mají nádherně červeně zbarvenou slupku. Pokud by vědci chtěli přenést tuto vlastnost do nového jablka metodou MAS, vyhledali by nejprve v genofondu domácího jablka geny odpovědné za barvu slupky. Pak by v chromozomu planého jablka obsahujícího gen pro krásnou slupku hledali unikátní a snadno rozpoznatelný segment. Tento segment by se stal něčím jako značkou. Následně by zkřížili obě jabloně klasickou metodou. Při výběru semen s požadovanou vlastností by nemuseli čekat roky, až jabloň doroste, ale vybírali by na základě jejich genetického rozboru, prostě by vybrali semena obsahující dříve vytipovanou značku.

Tato technika umožňuje vědcům vybrat v laboratoři hybridy s požadovanou vlastností aniž by museli čekat, až plodina doroste. Z jednotlivých sazeniček se odeberou vzorky DNA a pomocí např. želové elektroforézy vyberou ty sazeničky obsahující značku pro červenou slupku ve svém genetickém kódu. Firmy sestavují databáze genetických značek. Některé firmy tyto databáze zveřejňují a nabízejí volně k použití, jiné je považují za obchodní tajemství a zavírají je do trezorů.

Většina ovoce a zeleniny mají ve své plané nevyšlechtěné podobě mnohem větší rozmanitost, než to, co vidíme v obchodech. Mnohé v sobě skrývají stopy cenných vlastností, jako jsou odolnost proti pesticidům nebo skvělou chuť. Tyto vlastnosti by bylo možno novou metodou zachytit a přenést do šlechtěných druhů.

Vědci v semenářské firmě Seminis, kterou v roce 2005 zabrala Monsanto, zjistili, že některé druhy divokých rajčat jsou přirozeně odolné proti viru způsobujícím žluté, pokroucené listy. Touto nemocí někdy trpí domácí, šlechtěná rajčata. Identifikovali gen odolnosti v divoké rostlině a metodou MAS jej přirozenou cestou přenesli do domácí odrůdy.

„Značky nám umožnily znovuobjevit stopu zastrčenou tisíce let v divokých druzích,“ řekl mluvčí Seminis Gary Koppenjan.

Novozélandská firma HotResearch používá křížení napříč druhy a genetické značkování k výrobě jablka odolného vůči nemocem. Pracuje rovněž na odrůdách s vylepšenou chutí a strukturou.

„Jde vlastně o celkové vyhodnocení prostředí obklopujícího GM setbu,“ řekl zástupce prezidenta Horta, Gavin Ross.

Hort se nevzdal mezidruhového křížení, říká Ross. Stejně jako se ho nevzdali firmy Monsanto a DuPont. Ale někteří vědci říkají, že MAS je stejně efektivní jako genetické inženýrství, ale bez protestů farmářů skupin proti GM.

„Nepotřebujeme genetické inženýrství,“ řekl Thomas Gradziel, profesor genetiky na univerzitě v Kalifornii, který do mandlovníků přidal geny z broskví (obě plodiny jsou druhově příbuzné), přičemž k tomu využil MAS a nikoliv genetické inženýrství.

„Můžeme najít stopy vlastností, které potřebujeme, skoro ve všem. A klasická metoda křížení je odzkoušená,“ řekl.

Ale ne všichni věří, že MAS je řešení, které má přijetí GM produktů usnadnit.

„Všechny tyto praktiky jsou velmi omezující,“ řekl Miguel Altieri, profesor agro-ekologie na univerzitě v Berkeley v Kalifornii. „Nejdou ke kořenům problémů“.

Ať už používají jakékoliv metody, všechny firmy a vědci se snaží o výrobu plodin, kterým se bude dařit v moderním agrokulturním systému. Ale řešení je podle profesora Altieriho v opuštění monokultur, tedy pěstování jediné plodiny na řadě polí.

Jde-li o snahu vyvinout odrůdy s vyšším výnosem nebo odolné pesticidům, klade Altieri rovnítko mezi metodu MAS a metodu GM.

Altieri spolupracuje s malými farmáři v mnoha rozvojových zemích a domnívá se, že západní farmáři by se od nich mohli leccos přiučit. Mnoho těchto malých farmářů praktikuje způsoby setby a kultivace, jak je prováděli jejich prapředci před tisíci roky: Totiž vysazování různých druhů na jedno pole.

Diversita umožňuje přirozeným nepřátelům obvyklých škůdců přežívat. Farmáři rovněž praktikují rotování plodin v průběhu roku, což přeruší životní cyklus škůdců.

„Ať už používáte GM nebo MAS, zaplatíte za to vždycky vysokou cenu,“ řekl Altieri.

Doplnění editora

Navzdory posledním odstavcům, které se snaží zachovat objektivitu článku tím, že uvádějí alternativní názor, domnívám se, že celé to haló kolem MAS je jen další pokus maskovat spotřebiteli odmítané "vylepšování", zdůvodnit je a dodat firmám jako Monsanto a DuPont jakousi přátelštější tvář.

Článek Selective Breeding Gets Modern byl uveřejněn 25. srpna na serveru wired.com