Omlouvám se, že jsem

Tak už je to tady: budeme se omlouvat. Na konferenci v Dubanu bylo prosazeno, že Evropa se bude omlouvat černochům za otroctví.

Prozatím nebyly přiznány finanční kompenzace, i když by je Afričané rádi viděli. Píšu prozatím, protože je to samozřejmě jen otázka času, kdy začneme černochům platit za to, že my jsme bílí a oni jsou černí. Sice jsme už do Afriky nacpali stovky miliard dolarů (formou finančních injekcí do zkorumpovaných afrických vlád a odpouštění dluhů), ale tyto platby mají oficiálně status ekonomické pomoci, nikoliv kompenzací za otroctví. I k tomu překvalifikování jistě brzy dojde. Pak se dohodne splátkový kalendář, který bude mít tu milou vlastnost, že nebude stanoven konec splátek, a z dobrovolné humanitární pomoci se stane povinnost.

Co na tom, že jde o kolektivní vinu rasy za činy našich předků, koho to zajímá? Co na tom, že Arabové i černoši sami dodnes na mnoha místech otroctví provozují? O tom mluvit není politicky korektní. Ovšem zločinný bílý muž - to je něco jiného. Je to dnes ostatně snadný cíl. Je stále slabší, stále defenzívnější. Už zcela ztratil soudnost i pud sebezáchovy - základní to příkaz přírody. Díky tvrdé práci svých předků dosáhl jistého stupně blahobytu (toho, že nemusí denně bojovat o přežití), změkl, zchoulostivěl a zhloupl - docela jako Římané před dvěma tisíci lety. Zatím má ještě prst na světových financích, ale i to se brzy změní.

Tak tedy vzhůru do omluv, neškodí dát si malé cvičení - budeme to potřebovat. Omlouvám se všem obchodníkům, od kterých jsem kdy něco koupil, že jsem je obtěžoval. Omlouvám se všem obchodníkům, od kterých jsem nikdy nic nekoupil, že jsem je neobtěžoval. Omlouvám se svým učitelům, že jsem ve škole zlobil. Omlouvám se svým kamarádům, že jsem nedostatečně zlobil své učitele. Omlouvám se své ženě, že jsem si ji vzal. Omlouvám se dalším ženám, že jsem si je nevzal.

A co omluvy národům a skupinám, tady se teprve otevírá pole nekonečných možností. Omlouvám se Turkům, že mí předkové proti nim bojovali a nenechali se nabodnout na kůl. Omlouvám se Němcům za husitské války a sudetským zvlášť za vysídlení. Omlouvám se černochům za otroctví. Omlouvám se Cikánům, že nesouhlasím s jejich parazitistickým způsobem života. Omlouvám se Rusům, že je nemám dostatečně rád za osmašedesátý rok. Omlouvám se Číňanům, že mě zneklidňuje jejich početnost (příliš mnoho). Omlouvám se Čechům, že mě zneklidňuje jejich početnost (příliš málo). Omluvám se Mongolům, že mi nechutná jejich kuchyně. Omlouvám se Francouzům, že mně chutná jejich kuchyně. Omlouvám se Židům za holocaust. Omlouvám se Arabům, že neschvaluji jejich náboženství. Omlouvám se teploušům, že mně vadí, jak prosazují svá "práva". Omlouvám se heterosexuálům, že uznávám právo homosexuálů na sebeurčení. Omlouvám se ženám, že jsem muž. Omlouvám se mužům, že nejsem dostatečně muž (nevypadám jako Rambo). Omlouvám se dětem, že jsem je přivedl na svět. Omlouvám se těm, které se nenarodily, protože jsem používal antikoncepci. Omlouvám se přírodě za to, že vůbec jsem.

Stačí to už konečně?