O blogu na ČT24

Cituji: “Petr Skočdopole si do studia pozval mediálního teoretika, pedagoga a také bloggera Milana Šmída, jehož “Louč” se kromě jiných blogů dostala do monitoringu médií, kde figuruje jako informační zdroj. Je to znamení, že se bloggeři stávají rovnocennými partnery klasických novinářů? Druhým hostem pak bude Denisa Kera, rovněž vysokoškolská pedagožka, která přednáší a publikuje o takzvaných nových médiích, především o internetu.”

Odkaz: www.ct24.cz

Pozorně jsem si shlédl a poslechl přiloženou videosekvenci pořadu a chvílemi vlastně jen kroutil hlavou. Naši čeští vysokoškolští pedagogové - specialisté na média, jsou lidmi, kteří své vlastní blogy ruší, důvody jsou prý dva - jakási vyčerpanost a pak hádky s diskutéry na blozích. Zároveň zdůrazňují, že velká (klasická) média se budou muset časem smířit s tím, že část trhu bloggerům přenechají, že se s blogy v podstatě budou muset podělit, ovšem nikoli podstatnou měrou.

Ona ta velká média budou mít už velmi brzy spoustu starostí. Ale pojďme dál. V podstatě bylo téměř vypuštěno téma “blog a literární pokusy,” až na jednu výjimku, luxusní londýnskou prostitutku, jejíž blog se nakonec stal i velmi literárně úspěšným. Čili, ať už pravá podstata blogu, či jeho zájmové oblasti, či osobní experimenty bloggerů, to vše je dle nich jaksi na okraji dění, jelikož hlavním smyslem blogu je masovost - čili návštěvnost a tím pádem úspěch. Potom jej teprve míní uznat za důvěryhodný. Že je blog ve skutečnosti demokratickým fórem pro všechny, jaksi opomenuli.

Asi bude nutné našim mediálním expertům otevřít oči, jelikož klasická média - mecenáši takových studií, odborností a postů, které dva diskutéři v pořadu Petra Skočdopole představují, jim je prostě zavírají.

Oficiální média umírají na nepravdivosti a lži, zatímco jejich zástupci, či dokonce vědečtí pracovníci, osočují bloggery z grafomanství a neobjektivity, jelikož prý na ověření informace “nemají dostatečné prostředky, dostupné technologie a personál.”

Že právě opak je pravdou, jelikož prostředky klasických médií jdou od “někoho” - inzerentů, sponzorů, majitelů listů a zájmových skupin a dostupné technologie mají po ruce jak oni, tak bloggeři: internet, domácí knihovnu a možnost přístupu do té vědecké, možnost přístupu do některých veřejných archivů (do těch neveřejných nemohou většinou ani oficiální novináři), telefon, skype, icq a možnost “někam se dopravit.” Jaképak další technologie, kromě schopnosti, či alespoň snahy psát, asi tak mohou mít diskutéři na mysli? To tedy skutečně nevím.

Jedině snad, že by českým bloggerům vzkázali, že například na vládní, ale i jiné tiskovky, je narozdíl od Bílého domu, nehodlají vpustit nikdy. Jedině s novinářskou akreditací. Lejstro je u nás přece potřebné na vše a až budeme i od spisovatelských elevů požadovat vysoké školy “spisovatelské,” teprve se staneme tupým stádem.

To by byl celkem logický závěr, koneckonců - znám město, kde dělal ještě i mnoho let po roce 89 šéfa syndikátu novinářů bývalý “kovaný soudruh a estébák” a jen tak mezi námi, pěkná svině. To víte, kdo neprojde přes syndikát, nedostane se k čerstvým informacím. Právě tady je ale ten zásadní rozdíl mezi klasickým novinářem, který za každou cenu hledá informaci co nejaktuálnější, co nejžhavější a tedy co nejpřínosnější pro svého chlebodárce a BLOGGEREM.

Blogger chlebodárce nemá a pokud, nemá chlebodárce s jeho blogem nic společného. A může si dovolit psát o některých tématech s odstupem, omluvit se za chyby (na to v oficiálních médiích často není vůbec žádný prostor) a dokonce má “mnohem víc času” na studium tématu. Naprosto mylně zde byl blog “dominantně interpretován jako osobní deníček, či oborový deník.

Dle mne jsou nejkvalitnější ty blogy, které nemají jen jednoho bloggera a kde si může blogger odpočinout - NENECHAT SE VYČERPAT, ABY NEMUSEL SKONČIT a kde hlavně může měnit žánry, témata a doplňovat své předchozí myšlenky a názory. Uvedu takový drobný, pro každého srozumitelný případ, proč jsem přesvědčen, že blogger, který to opravdu myslí poctivě, může dosáhnout lepších výsledků, než klasická média, tedy lepších ve smyslu OBJEKTIVITY.

V jednom vodáckém campu u Českého Krumlova zemřel vodák, byl ráno nalezen u ohniště s rozbitou hlavou. Okamžitě se v oficiálních internetových denících (lidovky, novinky-což je vlastně komunistické právo, aktualne, idnes, …) objevila zpráva, že byl při bitce ubit k smrti a pachatelé, zřejmě nějací Pražáci, k ránu opustili místo činu a pátrá se po nich. Osobně jsem čtrnáct dní poté hovořil s člověkem z kriminálky, který řeší vraždy a vůbec násilné činy a ten mi řekl: “Jo, je naprosto běžné, že si média vytvoří svou verzi a za její mylnost se už nikdy neomluví. Není ani síla, snad nejsou ani prostředky, jak je k tomu donutit. Ten člověk byl strašlivě ožralej a neustále se tam snažil provokovat a rozpoutat rvačku. Nakonec se zpil natolik, že upadl a pro jeho předchozí chování samozřejmě nikoho nenapadlo se o spícího ožralce zajímat. Hlavně že spí a už je klid. Že už byl v tu dobu mrtvý, se všichni dozvěděli až ráno. Kdo by chtěl budit “hovado,” co provokuje a obtěžuje jiné. Za jeho smrt nikdo nemohl, mohl si za to jen on sám. Média ovšem rozpoutala HON NA VRAHY.”

Pokud by někdo o těchto slovech bloggera pochyboval, věřte, že stačí vytočit číslo kriminálky v daném místě a zeptat se. Nic víc. A říct, že jste blogger na konkrétním blogu a chcete věc uvést na pravou míru. A jsem přesvědčen, že větší oprávněnost k takovému telefonátu, či osobnímu rozhovoru klasický novinář narozdíl od bloggera nemá. Obě strany jsou na tom totiž v takovém případě úplně stejně.

Co je diskutérům na ČT24 ke cti, že blog nezneuctili, ale “tak jaksi” jen lehce shodili, aby jaksi lehce zvýhodnili oficiální média. Koneckonců, jak lze chápat krok Petra Skočdopole, když si místo aktivních bloggerů pozval jen odborníky na média a “končící bloggery” v jedné osobě?

Jako by snad chtěl říci - LIDI NEBLBNĚTE, DÁL NÁS ŽERTE, bloggeři nejsou dostatečně kvalifikovaní a když už, berte blog jako zábavu, či oborovou, praktickou pomůcku.

Osobně si myslím, že je to jinak, oficiální média mají z blogů strach, může tím totiž vzniknout z počátku nemajetná konkurence s minimálními provozními náklady, která časem může zničit jakousi hegemonii těch nejsilnějších. To by bylo, abychom tu demokracii neudrželi po svém, říkají si asi mediální magnáti.

Zde je nutné vzkázat už snad jen jediné: “Dámy a pánové BIGmediálničtí, seru na vás a vaše kámoše!”

Začínající BLOGGER.

PS: Velmi se všem čtenářům tohoto blogu omlouvám za invektivu a vulgarismus v poslední větě. Ale nechtěl jsem si je odpustit.

Převzato z blog.zvedavec.org.