Detektor lži, ICQ a velký brácha

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2006/06/1643-detektor-lzi-icq-a-velky-bracha.htm

Kateřina Trávníčková

Technologie jde stále kupředu mílovými kroky. Zejména ta informační. Vyprávěl mi kdysi můj známý, chlápek ve věku, kdy by klidně mohl být můj táta, jak kdysi snil s kamarády o něčem jako jsou "komunikátory" - být tak v každém okamžiku ve spojení se svými blízkými. Dnes to tu máme, a už nás to ani nijak zvlášť neokouzluje. Máme mobilní telefony. Je pravdou, že za tuto možnost platíme, ale lze s klidem říci, že tento sen nejednoho "scifisty" se splnil.

A šup do mobilu spoustu dalších hovadinek. Už SMS byla taková první vychytávka. (BTW - víte, kolik SMSek se vejde na jedno CD, neřkuli DVD?) Pak přišly vyzváněcí melodie, vibrace, rozvoj podpory MIDI formátu, periferie, barevné displaye, možnost připojení foťáku, podpora WAV a MP3, integrované foťáky v čím dál větší kvalitě a spousta dalších drobnůstek pro uživatele milých, které tady ani nevyjmenuju. Málokdo si uvědomuje tu méně milou věc, že pokud užívá mobil, je snadno lokalizovatelný, s tím větší přesností, čím hustější je pokrytí daného území "bétéeskami". (Až půjdete po městě, rozhlédněte se, kolik jich máte ve svém zorném poli. Nebo si zkuste spočítat, kolik se jich nachází v okolí vašeho bydliště.) Za tento "komfort" být stále v dosahu, platíme jistou daň ve formě ztráty určitého soukromí. Určitě není bez zajímavosti, že většinou platí pravidlo, čím modernější a vychytanější mobil, tím horší signál. Ale to není to, o čem chci psát. Mobil jde totiž taky vypnout.

Zaujala mě TV reklama. Prý na detektor lži. Jelikož co se IT týče, definovala bych se jako mírně pokročilou lamu, nemám ani páru o tom, na jakém principu to má pracovat. (Snad nějaký rozbor hlasu, detekce "podezřelých" záchvěvů v něm :? ) Ale mělo by mě zřejmě blažit vědomí, že si mohu stáhnout "cosi", co mi během hovoru zatepla [ilustracce k článku]bonzne, zda mi člověk na opačném konci pomyslného drátu lže, či nikoli. Takže jestli voláte svému drahému, proč se zdržel, a on vám tvrdí z budoáru své momentální milenky, že se mu protáhla porada v práci, vy sice nebudete vědět přesně, kde zrovna je, ale můžete vcelku s určitostí usoudit, že rozhodně není tam, kde tvrdí, že je. A myslím si, že to je špatně. Domnívám se, že lépe se žije v domnění, že vám vaši blízcí nelžou. Říká se "důvěřuj, ale prověřuj", myslím si však, že do oblasti mezilidských vztahů toto pravidlo nepatří. Zde bych to pozměnila na "musíš věřit, jestli se nechceš zbláznit". Ale určitě se mezi námi najde spousta lidí, kteří si to vyzkouší. Obvolají své známé. Budou jim klást otázky, spoustu otázek. Otázky, které by je předtím nikdy nenapadly. Zahrají si na detektiva. Budou mít osobní statistiku lhářů.

A pak si stáhnou ještě vychytávku do svojí "kytky" alias ICQ. Nedávno jsem na to narazila když jsem si chtěla stáhnout poslední verzi. Jde prý o SW, který vám práskne všechny lidi setrvávající v režimu nenápadném, tj. tvářící se, že jsou offline, přičemž offline nejsou. Nestáhla jsem si ji. Existuje totiž ještě jedna věc - seznam viditelných. Vím, že mí blízcí, pokud chtějí, abych věděla, že jsou online, mají mě v tomto seznamu. Jen nechtějí, aby jim na monitoru neustále vyskakovala okna od chronických vykecávačů se o hovně. A já to chápu. Protože párkrát mi jeden takový blbec "kvoknul" při ukládání pracně spachtěného souboru a já jsem pak marně pátrala, proč se mi onen soubor při otevření po nějaké době sám bez zjevné příčiny zavře. Ovšem až po pár dlouhých minutách zmrznutí celého systému. Dnes už vím, že když se mi ozve ono "pa-pá" v určité fázi ukládání, některá data se neuloží správně a některá opakovaně. Tak se mi třeba stalo, že v jednom MIDI souboru jsem měla v jedné stopě na jednom tiku asi dvěstědvacetkrát zadaný jeden a tentýž kontroler. No koho by to nenasralo, že. V neviditelném režimu se tedy nacházím téměř neustále. A mám asi pět lidí ve "viditelných". I když vím, že mám v seznamu určitě pár šťastných majitelů onoho zmiňovaného šmírovacího SW. Vím, že někteří z nich to pochopí a vím o jednom, který ho má na sto procent a odmítá to chápat. A vůbec mi to neva. Ať se vzteká. Zajímá mě, jak dlouho ho to bude bavit.

Já opravdu nechci vědět, kdo z přáte mi lže. Nechci vědět, kdo z nich zrovna teď nechce, abych s ním komunikovala. Rozčiluje mě ta blbůstka na Skype, která vám řekne "Josef Chroustal - offline (naposledy spatřen: 15.6.2006 19:04:13)" - dohajzlu to bylo před pěti minutama, celou dobu jsem online a on ani nepozdraví, už mě nemá rád...

Jestli chcete, šmírujte se. Podívejte se, kdo všechno s vámi nechce mluvit. Otestujte si ho na detektoru lži. Naučte se tím, jak klást správně otázky. A zaveďte si "bonzblok". Bude se vám to hodit. Jednou. Až pokročíme. Až budeme podávat reporty o svých blízkých Velkému Bratrovi.

Článek byl publikován 20.6.2006


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.