Nová tajná zbraň firmy Google

Na břehu Columbia River na hranici mezi státy Oregon a Washington roste nová tajná zbraň vyhledávače Google: Největší počítač (nebo počítačová síť, chcete-li, neboť rozdíly zvolna splývají) světa.

Ovšem jakápak tajnost, když plocha nového počítače pokrývá velikostí dvě fotbalová hřiště a po stranách rostou chladicí věže o výšce čtyřpatrových domů, že? To, co roste, je jen jeden ze zhruba 25 obřích datových center rozšířených po celém světě. Podobné bylo nedávno dokončeno v Číně a v Irsku a staví se v Rusku. Centra jsou propojena světlo vodivými kabely o vysoké kapacitě, neboť v Google vědí, že každá milisekunda, kterou ušetří uživatelé při vyhledávání informací, povede k jejich větší spokojenosti. A větší šanci, že se vrátí. Neboť konkurence existuje a je také stále silnější. Systém pojmenovali Googleplex.

„Google je něco jako Borgové ze seriálu StarTrek,“ řekl na jejich adresu nedávno počítačový expert Milo Medin, který v devadesátých létech minulého století pracoval na projektu SETI@Home pro hledání mimozemské inteligence. „Neznám nikoho, kdo by dokázal tak efektivně a hladce pracovat s informacemi jako oni.“

Jedno z center Googleplex. Tenhle je v San Jose v Kalifornii.

Místo pro stavbu nového centra bylo vybráno pečlivě. Je tam dostatek levné elektřiny z blízkých vodních elektráren a dobré digitální spojení se světem. Stavba je provázena velkými tajnostmi, dokonce i v papírech na městském zastupitelství města The Dalles figuruje projekt pouze pod číslem 02. Slovo Google se nikde v papírech radnice nevyskytuje. Městští úředníci včetně starosty o něm odmítají hovořit, neboť jsou vázaní smlouvou o mlčenlivosti. Městečko The Dalles o 25 tisících obyvatelích je z nové továrny na informace rostoucí za jejími humny částečně nadšeno, částečně vyděšeno. Ceny realit v městečku vzrostly o 40 %. Předpokládá se, že po dokončení vznikne v městečku asi 60 až 200 stálých pracovních příležitostí.

Počet propojených počítačů je obchodním tajemstvím firmy, odborníci odhadují, že v roce 2001, kdy Google míval návštěvnost 70 milionů denně, měla firma v síti propojeno zhruba 8000 počítačů. O dva roky později, v roce 2003, to už bylo sto tisíc počítačů. Dnes už i největší experti ztratili stopu, odhaduje se, že by mohlo jít přibližně o 450 tisíc počítačů. Google investuje do stavby nových center přibližně 1,5 miliardy dolarů ročně.

A zdá se, že má proč. Jeho největší konkurenti, Yahoo a Microsoft stavějí podobná centra a investují ještě více. Konkrétně Microsoft oznámil, že příští rok hodlá do stavby center pro internetový vyhledávač investovat dvě miliardy dolarů. V současné době má Microsoft v síti pro vyhledávání asi 200 tisíc propojených počítačů a do roku 2011 to má být 800 tisíc.

Jenže v Google už dávno pochopili, že nejen vyhledáváním je živ webový fanda. Nedávno vylepšili a rozšířili svůj nový projekt Google Earth, který má v konečné fázi nabídnout něco jako mapu planety s rozlišením 3m. Kombinuje snímky z družice s mapou. Google Earth je lokalizován do němčiny, španělštiny, francouzštiny a italštiny a pracuje se na další lokalizaci. Funguje pod Windows i pod Linuxem. Podle toho, co Google uvádí, si ho stáhlo už 100 milionů lidí.

Zakladatelé a majitelé firmy Google
Larry & Sergey

V tomto místě jsem původně chtěl článek ukončit. Až dosud jsem v něm více méně citoval informace z článku Google’s not-so-very-secret weapon z Herald Tribune. Ale když jsem tak vypisoval všechna ta nej- nej- nej- této firmy, došlo mi, že bychom se možná měli zmínit o dalších souvislostech, které z toho pro nás jako pro neameričany vyplývají.

Podívejme se, čím ještě se Google zabývá.

Dalším ambiciózním projektem této firmy je kancelářský balíček podle vzoru Microsoftu obsahující aplikace pro editování textů (wordprocesor) a tabulkový procesor, ovšem s tím, že finální produkt si nebude uživatel uschovávat na svém disku, ale kdesi v systému Google. Má to mít tu výhodu, že bude tím pádem dostupný kdekoliv na světě, kde je internet. A pro firmu tu výhodu, že tak zřejmě bude mít pod kontrolou některé velmi citlivé informace – navrch těch, které už má nyní.

A to už nemluvím o Google mail, Google video, Google maps, Google News a zřejmě ještě o několika dalších rozjíždějících se projektech této firmy. Všechny mají společné jedno. Říkají lidem: Uložte si své informace u nás. A zadarmo.

Asi před deseti lety jsem viděl science fiction film, kdy vlivem blesku se do chlapcova mozku přenesl obsah celého internetu. Šlo o nehodu, ale chlapec byl najednou nejznalejším člověkem na Zemi, protože měl v hlavě všechno vědění, které lidé uložili na své webové stránky. Pochopitelně nesmysl, ale nedělá teď Google něco podobného?

Abych pravdu řekl, nemám z toho dobrý pocit. V počítačových centrech firmy Google totiž opravdu JE kopie celého světového internetu. Dokonce včetně historie. Jak často a jak detailně robot Google skenuje celý internet, se přesně neví, ale dělá to zatraceně dobře. Jen si představte, že jejich systém musí rozlézt každičkou webovou stránku, extrahovat z ní každé slovo v libovolném jazyce a libovolné abecedě a to slovo indexovat a zařadit někam. A to vše s rychlostí světla.

Nemám z toho dobrý pocit dvojnásobně, když uvážím, že firma sídli ve Spojených státech, přičemž vláda té země se svým hladem po informacích netají ani sekundu.

A nemám z toho dobrý pocit trojnásobně, neboť i další obří konkurenční vyhledávací firmy, tj. Microsoft i Yahoo, rovněž sídlí ve Spojených státech. Pokud vím, žádná významnější větší vyhledávací firma mimo oblast USA neexistuje.

Co by se stalo, kdyby jednoho dne všechny vyhledávače přestaly pracovat? Dovedete si představit ten chaos na internetu? A co by se stalo, kdyby všechny americké vyhledávače trvale upravovaly nalezené výsledky určitým způsobem, například kdyby ignorovaly některé informace? (To se ostatně děje už dávno, byť zatím jenom, doufejme, okrajově.)

A co by se stalo, kdyby všechny tyhle obří vyhledávače uzavřely s vládou Spojených států exkluzivní tajnou smlouvu, podle které by jí nabídly všechna svá data k prosévání a lovení?

A co by se stalo, kdyby např. Google využil svou obrovskou výpočetní kapacitu k lámání šifer, které se až dosud považovaly za neproniknutelné? Vždy, když se hovoří o počtu let, které potřebují nejrychlejší počítače světa na lámání šifer, uvažuje se o konečném, nevelkém počtu těchto počítačů. Ale dovede si někdo představit, jakou výpočetní kapacitu asi má síť se 450 tisíci počítači?

Internet vynalezli v Americe a ačkoliv je dnes rozšířen do celého světa a spousty firem na něm životně závisí, pravdou je, že jeho životně důležité orgány jsou umístěny v jednom jediném, problematickém státě. A když hovořím o životně důležitých orgánech, nemám na mysli jenom vyhledávače, ale i tzv. root nameservery. Je jich 13, z toho snad až na dva jsou všechny vlastněny americkými firmami (byť jejich fyzické umístění je mimo USA).

Amerika se svou současnou vládou a svým prstem na tepně informací je něco jako časovaná bomba. Měli bychom nad tím možná začít přemýšlet. Je pro mě dost nepochopitelné, že ani Evropskou unii, ani asijské velmoci tento fakt příliš nezneklidňuje.