Souložící vrabci

Věnuji poslední dobou zvýšenou pozornost tomu, co se děje za mými zády na zahradě, když si ptáci myslí, že se nekoukám. A mohu prohlásit, že se tam za bílého dne odehrávají pěkné nepřístojnosti. Dnes se mi podařil obzvlášť hezký úlovek. Už jste viděli, jak šukají vrabci?

Jde o pár, který se v minulých dnech usídlil v krajní budce – jedné z pěti umístěné na garáži. Původně jsem si myslel, že budka už zůstane neobsazena, otvor se zdál být pro vrabce příliš malý a pro ptáčky menší tělesné konstrukce zase domeček zřejmě nebyl příliš atraktivní. Vrabčí rodiny ohlížely tu krajní budku nejméně třikrát. Nevím, zda šlo o různé dvojičky nebo stále stejnou. I když se pokaždé do budky celkem bez problémů dostali, přeci jen nějak ne a ne se rozhodnout. Včera a dnes zřejmě konečně padlo rozhodnutí, že to tedy zkusí. Dopoledne nosila samička do budky trávu a seno a vůbec všechno, co kde našla – včetně kousku silonového sáčku, který jsem jí ale stačil vzít. Mezitím jí sameček obdělal. To jsou následující fotografie.

A odpoledne pak jsem byl svědkem ještě jednoho aktu. Tentokrát se mi podařilo zachytit je zezadu.

A aby tento článeček nebyl jen o šukání vrabců, tak hlásím, že jsem do kamery dnes ulovil i nádherný exemplář Trupiala baltimorského (Icerus galbula), anglicky Baltimore Oriole.

A také jednu samičku Vlhovce červenokřídleho (Agelaius phoeniceus)

Suma sumárum, od té doby, co jsem na garáž přilepil pět ptačích budek a pod smrček umístil koupátko, je na mé zahradě živo.