Jak smutné

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2006/05/1608-jak-smutne.htm

Trodas

V České společnosti a politice chybí slušnost. To není nic neobvyklého po drastických změnách a židobolševickém režimu, jenž slušnost vybíjel jak to jen šlo. Často i mezi vlastními... Nelze se tudíž divit, že situace nevypadá zrovna ideálně.

Jak stav zvrátit? Inu, vyžadovat slušné jednání a drzouny, neomalené fracky, ex-Stbáky a podobnou verbež usměrňovat de-facto jakýmikoliv prostředky. Spoléhat na legálni prostředky jest v dané situaci projevem nesmírné naivity, neboť tyto prostředky jsou tak nastaveny zmrdy, aby jejich zmrdí jednání kryly. Nemluvě o tom, že zmrdi v tom umí dobře chodit a často se vyjadřují tak, že je to jejich zmrd-zákony nanapadnutelné a přesto všichni dobře víme, co říkají a že to bývají urážky silného kalibru.

Arcizmrd Rath je v tomto ohledu přeborníkem. Ne, že by všechny jeho kroky v úřadu ministra byly špatné, ale nemohu se zbavit dojmu, že to byl on, jenž krizi v zdravotnictví vytvořil a následně ji má "hasit". Co již není jen mým laickým dojmem je, že Rath má vychování řeznického (a to snad ještě židobolševického k tomu) psa. Pokud si dobře pamatuji, tak jeho urážlivé výroky směřovaly i na presidenta Václava Klause, jenž viděl v jeho ministrování jako ministra zdravotnictví a předsednictví lékařské komory jednoznačný střet zájmů a vysloužil si za to hromadu označení, od jízlivých poznámek na úrovni 6-ti letého děcka, kterému berou lízátko po zesměšňující urážlivé výpady o "vrtošivých stařících" jenž nepatří mezi slušné vychování a do politiky rovněž ne. Jak je vidět, židovskému synkovi Stbáckého agenta a konfidenta v jedné osobě to prošlo. Je sice pravda poněkud urážlivý vzhledem ke své osobě, neboť když se ho Jílková optala, jestli nevystupuje jako konfident ČSSD, tak po ni drze chtěl omluvu a když Jílková stroze opáčila, jestli jen on sám může používat silné výrazivo a ostatní nikoliv, tak se zvedl a prchl ze studia jako správný drzý nafoukaný fracek, jenž narazil na odpor a nebylo opět po jeho. Patrně mu slovo konfident zlepšilo paměť a rozsvítilo se v hlave červené světýlko, že tak nějak je přeci označován i jeho otec, což vyvolalo alergickou reakci zhrzeného děcka.

Pokračovat ve výčtu eskapád tohoto individua myslím nemá cenu. Od sametového překabátění jsme tu ještě neměli tak drzého, nevychovaného a úlisně hadovitě zákeřného politika jako je Rath.

Jenže, co se nestalo. Ne všichni politici spolkli urážky z Rathova hrdla se jako vodopád řinoucí a tak když se Rath opakovaně sprostě navezl do Mackovy choti, tak padla kosa na kámen. Macek si logicky a jako správný chlap řekl, že čeho je od toho arogantního fracka moc, toho je přehršel a postaral se pohlavkem Rathovi, jenž ani neregistroval že se o něm mluví a zodpovědnost za své výroky nést odmital, o zkvalitnění a zkorektnění politického života v České republice.

Nemůže být pochyb o tom, že pohlavek před kamerami je výmluvným zadostiučiněním a že v Rathove případě jde skutečně o výchovu. Pokud ho totiž nefackuje sama hanba, tak to musí udělat oslovení sami. Dokud si necháme jako ovce líbit všechny urážky, lži a podvody, tak politická scéna u nás nemá nejmenší naději na zlepšení.

Pokud budou nevychovaní tlučhubové konfrontováni s hajícími-se napadenými, naučí se dávat si ve svých jedovatých proslovech více pozor na jazyk. Nelze to vidět jinak než jako krok k větší slušnosti v naší politice.

Co je na tom smutného?

Množství lidí, jenž jsou tak nakaženi všeobjímající politickou korektností, že výchovný pohlavek kritizují se vší vehemencí. Zapomínají snad na věci, jenž pohlavku předcházely? Nebo cítí vůči Mackovi osobní zášť? Anebo Mackovi závidí, že dokázal Rathovi jednu vlepit, poněvadž to by oni strašně rádi, ale jaksi na to nemají odvahu?

Nebudou to ti samí lidé, jenž jindy nadávají na to, jací jsou politici grázli? A najednou, při pouhém pohlavku, skákají jak to zákon politické korektnosti káže? I když jinak na politiky nadávají, jací jsou to nemoralní grázlové, tak najednou je špatný ten, který se nemorálnosti postaví čelem?

Nemohu si pomoci, ale přijde mi, že se musí jednat o nějakou početnou skupinu naivních občanů. Naivků, jenž věří, že se zčista jasna stane zázrak a politici se začnou chovat slušněji, korektněji a budou napadat své programy a ideje, jak řídit stát a nebudou místo toho používat různé podpásové výpady. Samozřejmně že se nic takového nikdy nestane. Politici a lidé obecně se budou chovat lépe jen když je k tomu něco donuti. U lidi je to policie a exkomunikace excesistů ze zbytku společnosti, u politiků je to jen tlak občanu na odstoupení těch, jenž jejich zájmy poškozují a kromě sprostých výpadu na jejich konkurenty za nimi nic není.

Pokud jakýkoliv politik můze očekávat za podobné sprosté a lživé výpady facku ci pohlavek od křivě napadeného, zcela určite to přispěje k vyšší kvalitě politického života u nás.

Smutné je, kolik negativních reakcí vyvolává obyčejný pohlavek pri stavu naší politické sceny. Obávám se, že pro významné zkvalitnění by bylo třeba mnohem radikálnějších zásahů do zivotů grázlů, ohánějících se imunitou, nedotknutelností a na druhou stranu arogantně plivajících na všechny strany urážky a křivá obvinění.

Otázkou je, jestli si pro většinový odpor k přímým řešením palčivých problémů nezasloužíme vládu, jakou máme.

Vyjádření účastníků samotných:

Miroslav Macek:

"Nevadí mi, že mne David Rath hodnotí jako etickomorální nulu, na svůj názor má právo. Nevadí mi, že lže o Knižním velkoobchodu, neboť ten vyšetřovala policie na přání Rychetského, Zemana a Špidly léta a léta a sesbírala téměř dvaapůl metru dokumentů, aby nakonec zjistila, že jsem nic nezákonného neprovedl, neboť v politice to tak chodí. Nevadí mi, že lže o jakési mé roli v případu neexistujícího "švýcarského konta" ODS, byť jistě ví, že jsem v době, kdy mělo údajně vzniknout, byl léta jen řadovým členem ODS na Moravě, to je opět v politice běžné. Nevadí mi, že se velmi přehnaně zmiňuje o večírcích a mých přítelkyních, závist je také běžná věc. Ale co si v žádném případě neměl dovolit, je otření se o můj vztah k mé ženě - jednak není milionářka a jednak jsem si ji rozhodně nevzal pro peníze, ale z lásky. A protože jsem, byť si to David Rath nemyslí, osoba morálně velmi integrovaná, vyřeším tuto jeho invektivu tak, jak se mezi chlapy řešívá. Doufám jen, že ho potkám co nejdříve."

David Rath:

"Jsem ministr vlády, tedy ústavní činitel, nevím, zda se dokonce nejednalo o napadení veřejného činitele. Pokud mi právníci řeknou, že je to napadení ústavního činitele, tak bych to samozřejmě řešil přes orgány policie."

Aneb "Víte vy vůbec, kdo já jsem?!"

Zdroje

Převzato z trodas.wz.cz.

Článek byl publikován 21.5.2006


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.