Strategie posledních tahů

„Každý, kdo kritizuje Izrael, nebo tvrdí, že má tato země nezanedbatelný vliv na politiku Spojených států na Středním východě, bude s velikou pravděpodobností označen jako antisemita. A je to ještě horší. K nálepce antisemitismu stačí, jestliže někdo prostě konstatuje, že tady (v Americe) máme proizraelské lobby. … Označení antisemita je něco, čemu se každý vyhýbá jako může,“ napsal autor. Tohle je silná káva ve státě, kde – abychom parafrázovali Edwarda Saida – poslední tabu (‚teď, když každý může mluvit o černých, homosexuálech a lesbičkách‘), je jakákoliv diskuze o vzájemných vztazích USA a Izraele.

— Robert Fisk, Breaking the Last Taboo, The United States of Israel

Žena, kterou miluji, hovoří o potřebě „strategie posledních tahů hry“ - něco, co by začalo řešit tu smrtelnou slepou uličku, která separuje faleš od reality a poskytuje války za účelem zisku, a pro ty druhé, kteří nejsou součástí velké finančnické hry, má jen utrpení.

Ví lépe než já, že židovská otázka – a manipulativní vliv židů na každičký aspekt lidského úsilí – je výchozím bodem každého případného řešení. Základní židovská otázka zní jednoduše takto: Jak velmi je pro nás, nežidy nebezpečné, jestliže jedna skupina prosazující pouze vlastní zájmy, neboť toto je její deklarovaný cíl, nás plně ovládne. A za předpokladu, že jejich cílem je destrukce a podrobení všech nežidů?

Jak nebezpečné? Jen se rozhlédněte.

V tom prohlédnutí, které nás vedlo ke zkoumání možného „konce hry“, je také uvědomění si, že kalkulovaná převaha jedné skupiny nad ostatními už existuje a lidé v celém světě jsou vydáni na milost a nemilost zvrácenému soucitu skupiny, která má pod kontrolou finance. A položíte-li teď otázku, co je to za skupinu, která ovládá finance, pak patříte mezi ty, kteří mají mezery v historii, což je ostatně většina světové populace.

„Potřeba strategie pro ‚konec hry‘,“ řekla mi, „byla vedena snahou vyhnout se celosvětovému holocaustu židů. Nemyslím teď těm umělým strašákům starých, vymyšlených holocaustu, ale skutečnému holocaustu. Protože jak jednou lidé prohlédnou a zjistí, jak odporná hra se s nimi hraje, a kolik újmy bylo způsobeno jim samotným a lidem, které mají rádi, pak bude mít každý jednotlivý žid, ať je kdekoliv, oprávněnou obavu o svou bezpečnost. Vlna, která se proti nim zvedne, jakmile si lidé uvědomí monstrózní velikost jejich manipulace a zlodějství, bude strašlivá.

A teď mi možná položíte otázku, co udělali židé, že si zaslouží takovou zahořklou nenávist?

Odpověď závisí na tom, kolik si myslíte, že toho víte. Co víte z historie o úmyslně destabilizovaných společnostech (vzpomeňme např. bolševickou revoluci v Rusku, která většinou probíhala v režii židů), co víte o ovládnutí jiných náboženství (vzpomeňme Scofield Bible a Martina Luthera a to už nemluvím o tele-evangelistech, kteří znesvěcují své kazatelny), a konečně uvědomme si, kdo v současnosti ovládá celosvětové sdělovací prostředky.

Nebo si vážně myslíte, že rozumíte tomu, co se děje v Palestině? Židovská media udělala z bílé černou a naopak. Skutečností je, že Palestinci jsou bojovníci za svou svobodu a Židé jsou teroristy. Sám Izrael je „stát“ vzniklý z teroru a udržuje se pouze terorem.

A nejdůležitější je si uvědomit tohle: Díky čtyřicet let trvající intenzivní propagandě o tom, jak Němci zacházeli s židy, vyvolá každé použití slova „holocaust“ u každého naprogramovanou reakci. Americká populace (víte, koho myslím, že? Jsou to ti, kteří teď vnímají mučení jako normální součást demokracie) nyní plně přejala zfalšovaný obraz události druhé světové války, jak ji předkládají židovská média, aniž by někomu vadilo, že tento obraz byl uměle vytvořen v sedmdesátých létech minulého století. Způsob předkládání holocaustu masovými sdělovacími prostředky je tak vtíravý, že mnoho zemí, kde vládnou židé, muselo přijat legislativu stavějící jakoukoliv, i tu nejnepatrnější diskuzi na téma holocaustu mimo zákon, a tím zmrazit každou debatu, udržovat mentální nevědomost a zakrýt podvod.

A přesto většina světových vládců - zvlášť bezpáteřních politiků, kteří pochopili pravidla hry – akceptuje tento stav jako povinnou daň moci. Někdy se tomu také říká prodat svou duši.

Pro podlézavce, kteří mačkají knoflík a svrhávají bomby jsou teď mrtvé děti v Palestině a radioaktivní rodiny v Iráku, přijatelnou daní za byznys. Všichni tito podlézavci jsou vinni podle norimberských a ženevských zákonů. A v čí jménu byly tyto zločiny páchány? To je otázka, kterou by si měli položit všichni lidé ve světě.

Pamatujete, jak zdrogovaný Bush řekl reportérce Sarah MacClendon: „Kdyby lidé skutečně věděli, co děláme, vyvlekli by nás na ulici a pověsili na první lampě“? To je budoucnost, která čeká každého žida, až veřejnost jednoho dne konečně pochopí, jak jí bylo v průběhu věku ublíženo malou skupinkou jedinců ovládajících finance a média. A jak se této skupince podařilo s konečnou platností konvertovat lidskou společnost do omámeného stáda naprogramovaných konzumentů s permanentně umrtveným svědomím.

Ti, kteří cítí potřebu bránit hebrejské kmeny, možná namítnou: Takhle to bylo vždycky. Proč z toho obviňovat židy?

Protože judaismus se svými umělými potomky křesťanstvím a islámem je v centru všech těch historických, pradávných nepokojů. A protože dnes ovládají židovské peníze všechny banky a všechna média celého západního světa. Přinejmenším prostřednictvím hrozby zastavení inzerce, ale principiálně skutečným vlastnictvím.

Odpověď (kterou se každý uvědomělý kmenový člen snaží utajit), by zněla: „ano, tak to bylo vždy.“ A je to právě kvůli historii tohoto kmene; dokonce v dobách ještě před Babylonem se kmen etabloval jako rozvratnický živel ve starobylé Indii, dávno předtím, než vtrhl do západních paláců s bičem ovládání mysli formou náboženství. A dnes to jasně vidíme v radioaktivním prachu z ochuzeného uranu, který roznáší vítr zatímco se Amerika škrtí pro zisky svých židovských vládců.

Studie Walta a Mearsheimera, o které referuje Robert Fisk v úvodu tohoto článku, je nedávným haló vytvořeným za účelem testu jak se veřejné mínění srovná s faktem, že USA jsou řízeny Izraelem. Pochopitelně, že Izrael Ameriku neřídí. Ameriku řídí židovská komunita žijící v zemi a podporující Izrael.

Studie Walta a Mearsheimera v podstatě jen opakuje známá fakta: totiž že žádný kongresman nemůže být zvolen bez židovské podpory. Výsledkem je to, že je nám prezentován jednostranný pohled, formovaný zakoupenými politiky a posilovány médií, které všechny ovládají židé.

Reakce veřejnosti na tyto závěry byla umlčena a de facto nebyla téměř slyšet jak média zpřísnila její šíření s výjimkou některých pochopitelných případů útoků na charaktery hlavně od Alana Dershowitze a dalších židovských řitních alpinistů.

Veřejnost nemůže nikdy pochopit světové události, protože v podstatě veškeré informace o nich jsou šířeny židovskými partyzány počínaje pokřivenými školními učebnicemi přes nebezpečné mýty o tom, co škodí a prospívá zdraví, až k filmům, které degraduji rodinu a prosazují neodpovědné promiskuitní chování a zradu.

Je to dokonce ještě horší. Principiální zpravodajské stanice jsou zastrašovány, aby se vyhýbaly těmto kritickým zprávám, jinak jim hrozí ekonomické ztráty.

A zásadoví historici, kteří se pokusili poukázat na podvod kolem židovského holocaustu, sedí v evropských vězeních za „zneuctění památky mrtvých“. Svoboda projevu je rozdrcena židovským podpatkem.

Co se stane, až lidem dojde, jak židé prostřednictvím vynálezu psychologie ovládají medicínu? Nebo jak byla americká rodina rozleptána a následně zničena židovskými médií a židovským hnutím za práva žen? Co se stane, až si lidé uvědomí, že americký výchovný systém je nyní plně pod kontrolou těch, kteří formují myšlení mladých, poddajných myslí? A tam, kde jedinci nezapadají, ordinují psychofarmaka s fatálními následky?

Jak lze zastavit toto šílenství? Jedině tak, že je pojmenujeme a jasně identifikujeme, kdo je za to odpovědný.

Až to světu dojde (POKUD to někdy světu dojde), pak budou židé zcela jistě potřebovat ochranu. Ochranu před přeživšími obětmi škod, které způsobili svým sobeckým sociálním inženýrstvím.

Ale jakákoliv jiná alternativa „strategie posledních tahů“ je ještě horší.

Znamenala by, že nikdy nepřijdeme na to, kdo ve skutečnosti jsme, a v jakém to světě vlastně žijeme. Znamenala by budoucí nekonečné polo-otroctví bez naděje na svržení toho, co redukuje naše životy.

Znamenala by, že jsme se vzdali poslední možnosti získat pravou, zaslouženou svobodu, protože každá jednotlivá buňka v našem těle byla otrávena zlou mocí, která nyní řídí svět.

Pokud mi nevěříte, tak klidně zůstaňte sedět a naslouchejte výbuchům bomb, dokud nepřijde řada i na vás, abyste plakali.

Článek The end game strategy vyšel na serveru thetruthseeker.co.uk 30. dubna.