Heslo neocons: Učinit jadernou agresi vůči Íránu přijatelnou

Otevřel jsem si takhle při sobotě odpoledne Lidovky. A nestačil zírat. Jako třetí článek odshora (tudíž ne příliš důležitý) mi bylo sděleno, že Bush chystá jaderný útok na Írán. A že sice pár generálů v Pentagonu tím není nadšeno, ale jinak v podstatě o nic zvláštního nejde a není to něco, co by nám vyneslo spaní. Zprávu se chystá uveřejnit magazín New Yorker až 17. dubna. Od něj to převzala agentura AFP a pak další. Původně se snad o tom ani nechtělo psát, ale když už je tu, tak proč se o tom nezmínit dříve, že?

V podobném duchu informovala i Mladá fronta dnes. Obsah a tón článku stejný, jediný rozdíl byl v jeho umístění. V MF jej zařadili jako první.

Klikněte pro zvětšení

V žádném z obou článků nezaznívalo sebemenší znepokojení nebo odsouzení takového plánu, nic, co by vychýlilo křivku emocí u obyčejného čtenáře. Inu, objektivita muší bejt, to se nedá nic dělat. Jen fakta a nic než fakta.

Jistě, zatím je to zpráva typu JPP (jedna paní povídala), nicméně závažnost toho sdělení by neměla nechat nikoho na planetě klidným.

Není pochyb, že se loutkáři poslední agresi v Iráku hodně poučili. Pryč je zoufalé škemrání po souhlasu RB OSN, tlak na důležité politiky, předkládání důkazů. Nic z toho. Namísto toho se to prezentuje jako trošku nepříjemný problém, který bude třeba rychlým řezem vyřešit.

Copak si nikdo neuvědomuje, jak strašný vabank se s námi hraje? O tom, že v USA uvažují o další agresi, a že hodlají použít atom, se hovoří už nějakou dobu, ale pouze na serverech, které nepatří k hlavnímu proudu. Zatím tyto zprávy nepronikly do masmédii. Až teď. Jako na povel. A jak už je zvykem, do všech téměř současně a všechny o tom referují stejným způsobem.

Bagatelizace nebezpečí

Noviny MF se zmiňují o tom, že USA uvažuje o nasazení bomby B61-11. Je to jaderná zbraň eufemisticky označovaná jako taktická malá atomovka navržena na ničení podzemních bunkrů. Problém je v tom, že to žádná „malá bomba“ není. Podle síly nálože může být až 23krát silnější než ta, která byla shozena v roce 1945 na Hirošimu.

Účelem je jedno. Totiž prodat příští agresi vůči suverénnímu a svrchovanému státu veřejnosti tak, aby to přijala. Přičemž tato chystaná agrese daleko překračuje cokoliv, co jsme zatím zažili, a to jak do nasazených prostředků, tak do nebezpečí, které z toho vyplývá pro ostatní svět.

A daří se to. Pokud vím, nebyl zaznamenán sebemenší protest veřejnosti. Žádný politik ani mezinárodní orgán (teď mluvím o OSN) nevaroval USA, že takový čin by měl pro ně dalekosáhlé důsledky. Všichni strkají hlavu do písku a předstírají, že neslyší válečné bubnování, které se už zase ozývá z Washingtonu. Jsme stále lhostejnější, apatičtější, více hluší k problémům světa. Na co čekáme?

Mezinárodní soudní dvůr deklaroval 8. července 1996, že jakékoliv použití jaderné zbraně, nebo jen hrozba použití s výjimkou situace, kdyby šlo o holé přežití národa, by byla proti mezinárodnímu právu.

Zdá se, že se na to zapomnělo.

Bomba B61-11 nebyla nikdy otestována s jadernou hlavici (dva pokusy se konaly, ale hlavice nesla jen konvenční výbušninu) a Američané jsou pochopitelně žhaví to konečně zkusit. O jejím nasazení se hovořilo už v roce 2001, kdy se bombardoval jeskynní komplex Tora-Bora v Afghánistánu. Naštěstí tenkrát ještě k tomu nedošlo. Tentokrát takové štěstí mít nemusíme.

Američané se domnívají, že jakmile zaútočí na Írán, íránský lid povstane a svrhne vládu nenáviděného Mahmúda Ahmadínežáda, načež padnou „osvoboditelům“ kolem krku. Jak dlouho si budou takto lhát do vlastní kapsy?

A jak dlouho bude svět mlčky přihlížet řádění fanatiků, kteří i po přivření obou očí dávno měli být obviněni z vlastizrady a zločinů proti lidskosti?

B61-11

Jsou bomby určené k ničení hlubinných bunkrů a konstruovány tak, aby vybuchly až po zaboření do země. Při pokusech na Aljašce se bomba před výbuchem dokázala zavrtat až do hloubky 6 metrů, přičemž šlo o zmrzlou půdu. Bomba váží 317 kg, je dlouhá 3,6 m a průměr 33 cm. Prezentuje se jako taktická jaderná zbraň nízkého účinku. Do výzbroje armády byly bomby urychleně zavedeny v roce 1996, tedy za Clintona, a měly nahradit čtyři a půl tuny těžké bomby B53.

Jaký účinek mají tyto nové bomby? Síla výbuchu jaderné bomby svržené na Nagasaki odpovídala 22 kilotunám TNT. Síla výbuchu bomby B61-11 může být mezi 500 tunami TNT a 300 – 500 kilotunami TNT. Mnohem méně než B53, která měla sílu 9 megatun TNT. Nejmenší možná jaderná nálož dosahuje 14 procent síly výbuchu bomby v Nagasaki (pro zajímavost – stále ještě 150krát silnější než výbuch v Oklahomě), největší jaderná nálož je 23 krát silnější než bomba v Nagasaki. Dobře je to vidět na grafu. Jinými slovy, B61-11 není žádné neškodné miminko, jak se prezentuje.

Aby se předešlo kritice veřejnosti a aby se uspala pozornost světa, byla bomba B61 model 11 vyvinuta tajně a prezentována jako „drobná modifikace“ stávajícího zbraňového systému. Byly přeskočeny příslušné zkoušky a nemluvilo se o ní ani v mezinárodních smlouvách.

Klikněte pro zvětšení