Co nám „práskl“ nekrolog aneb Normalizační zázrak!

Zemřela paní senátorka Jaroslava Moserová a spousta lidí, kteří svá životní fiaska svalovali na zločinný komunistický režim, se popadla za hlavu!

Ve studiu a profesní kariéře jim nebránil totáč, nýbrž dle slov nebožky Moserové neschopnost být "průrazní a ctižádostiví" a neochota "dělat bolševikovi ústupky".

Paní Moserová musila být tuze schopná, průrazná a ochotná dělat ústupky, když dosáhla všeho, čeho dosáhla. Ačkoli byla silně buržoazního původu (děd za první republiky generální ředitel Zemské banky, otec významný právník za první republiky) a střední školu absolvovala s maturitou u amerických imperialistů, byla přijata v roce 1949 na lékařskou fakultu, kde byla zázračně ušetřena prověrkového pogromu: dle nového univerzitního zákona bylo povoleno studovat jen elementům politicky spolehlivým, poskytujícím záruky sociálního původu, snaživosti pionýrské a svazácké a názorové poddajnosti, a navíc vybruslit ze spárů neúprosných studentských prověrek kunderovsko-kohoutovsko-pelikánovsko-hájkovské "klukokracie".

Že po Vítězném únoru byly z vysokých škol vyhozeny děti i drobných živnostníčků a kulaků? To nebylo pro jejich původ, to bylo pro jejich nízkou inteligenci! Že z fakult museli odejít nekomunističtí profesoři? Navině nebylo jejich politické přesvědčení, nýbrž to, že už se jim učit nechtělo! Že z fakult vylítli i naši západní letci? Vyletěli proto, aby nevyšli ze cviku a nezapomněli lítat!

Paní Moserová fakultu nejenže zdárně dokončila, ale coby bezpartijní se dostala na exponovanou fakultní lékařskou kliniku, věnovala se výzkumu, jako vedoucí vědecká pracovnice vedla kolektiv, rajzovala po světě, ba v roce 1963 dostala vědecké stipendium do USA... Léčila, zkoumala, byla manželkou, matkou, stála frontu na banány, dámské vložky a toaletní papír, a přitom stihla přeložit 41 detektivek, což by byl slušný výkon i pro překladatele na volné noze. Paní Moserová si nasbírala i vědecké tituly, byla docentkou, kandidátkou věd, pak doktorkou věd...

Nikdo, kdo nebyl v KSČ, nemohl vést kolektiv, nikdo, kdo nebyl v KSČ, si nemohl udělat kandidaturu věd, nikdo, kdo nebyl kamikadze, nemohl odmítnout, byl-li ve vedoucím postavení vyzván svým šéfem, podepsat antichartu...

Vy, co jste nesměli studovat, vy, co jste nesměli ani na dovolenou do Jugoslávie, vy, co jste s doktorátem pásli krávy, roznášeli noviny a neměli na chleba a činži, natož na renaulta, se koukejte soudruhům omluvit!

Chyba nebyla v režimu, ale ve vás! Ve vaší neschopnosti!

Nebo že by z nás v strukturovaném nekrologu paní Jaroslavy Moserové-Davidové dělali naivní hlupáky!

Šalom, paní Moserová, komu a čemu jste vlastně sloužila?