Registrované partnerství schváleno...

Datum 15.3.2006 by se mělo označit jako den státního smutku. Registrované partnerství bylo schváleno. Oficiálně se tak posvětily svazky mezi dvěma ženami nebo dvěma muži. Svazky gayů a lesbiček.

"Je to chvályhodné rozhodnutí, které umožní stabilizaci rodin leseb a gayů", řekla mluvčí Gay a lesbické ligy Tereza Kodíčková.

A mně se chce zvracet. Je mi zle. Odporně zle. Už od malička jsme se učili, že základem státu je rodina. Fungující rodina muže a ženy, která má děti. Jestliže rodina ztratí svou funkci, nebo bude narušena, co potom zůstane ze státu? Do jaké společnosti směřujeme? Do společnosti gayů a lesbiček?

Překvapilo mě, že se gayové a lesbičky organizují do jakési ligy. Proč, proboha? Když uvidím dva chlapy, jak jdu ruku v ruce někam, nebo ženské, tak nad tím mávnu rukou, je mi to jedno. A většině společnosti taky. Ale v okamžiku, kdy se začnou organizovat a mít vliv, politický a společenský, v tomto okamžiku je to hrozba. Pro mě, pro vás a pro naše děti.

Odborníci říkají, že mnoho z nás je teplých, a ani o tom nevíme. Údajně tyto latentní vlastnosti čekají na nějaký impuls, aby se probudily. Já se přiznám, že zatím teplý nejsem. Ale docela se bojím, aby se ten impuls ve mně neprobudil a já si zítra ráno neuvědomil jednu věc, že se mi nelíbí ženské, ale líbí se mi chlapi. Toho se bojím. A když budu často vídat chlapa s chlapem a v televizi tu jejich organizaci a číst si v novinách, jak je dobré uzavírat registrované partnerství..., když toto všechno budu vidět často, potom je možné, že se jednoho dne probudím jako teplý. Jako buzík a budu na to dokonce ještě hrdý. Začnu se organizovat v lize Gayů a budu vás všechny přesvědčovat, jak je dobré pro naše děti a pro všechny uzavírat svazky mezi muži a svazky mezi ženami.

Sakryš, když o tom tak píšu... Ten chlap dneska ráno v tom obchodě..., no docela mu to slušelo...