Baltické moře aneb evropská stoka
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2006/03/1535-balticke-more-aneb-evropska-stoka.htm
Richard Král
Znečištění Baltického moře, které se poprvé začalo vážněji projevovat počátkem šedesátých let, neutěšeně vzrůstá. Vzhledem k pomalému samočištění se z něj postupně stává sterilní mrtvé moře.
Baltické moře je stabilizováno míšením několika vodních zdrojů. Z pevninské Evropy do něj přitéká řada sladkovodních toků, o jejichž čistotě lze úspěšně pochybovat, a tato voda se mísí se slanou mořskou vodou pronikající ze Severního moře přes Dánské úžiny.
Největší podíl na nynějším stavu má bezpochyby Sovětský svaz, resp. země bývalého východního bloku. Neexistence ekologických norem umožňovala průmyslovým továrnám nerušeně a pohodlně vypouštět odpad přímo do moře, popř. do vodních toků do něj ústících.
Poloha Baltu mu poskytuje bohužel ideální podmínky pro znečišťování a zamořování. V přímořských oblastech žije přes 85 milionů lidí ve 14 zemích (přímo s mořem sousedí 9 zemí), z nichž je většina vysoce industrializovaných nebo provozuje intenzivní chemicky stimulované zemědělství. Z Baltu se tak stává jedna velká odpadní nádrž. Velkou nevýhodou je potom jeho pomalé a vzhledem k úzkému spojení s otevřeným mořem obtížné přirozené čištění. Odborníci odhadují, že při úplném zastavení dalšího znečišťování by trvalo asi 35 let, než by se moře opět uzdravilo.
Velký vzrůst planktonu na hladině vede k nedostatku kyslíku v moři a tím k ještě větší sterilizaci mořského dna. Planktonu se daří i díky množství umělých hnojiv, která jsou do Baltu každoročně splavována. Výtěžnost rybolovu klesá a vylovené ryby jsou již poznamenány polojedovatým prostředím, ve kterém žijí.
Významnou zátěží Baltu je mimořádně intenzivní lodní doprava. Dánskými úžinami proplouvá ročně asi 160 000 lodí. Řada z nich je ve špatném technickém stavu, má poloprofesionální posádku nebo je přetížena.
Vzorovou ekologickou katastrofou, která postihla v květnu 2003 Baltické moře, bylo potopení čínské nákladní lodi Fu Shan Hai o výtlaku 70 000 tun u dánského ostrova Bornholm. Všech 27 čínských námořníků se podařilo zachránit, moře už nezachránil nikdo. Kromě asi 1600 tun nafty (částečně odčerpané dánskou pobřežní stráží) se do moře dostalo až 66 000 (!) tun umělých hnojiv, které loď vezla. Vytvořená skvrna měla rozlohu 15 čtverečních námořních mil. Vinou neštěstí byla srážka s jinou obchodní lodí, navzdory „vynikající viditelnosti“, jak se vyjádřila dánská pobřežní stráž.
Potopené lodi a další cizí objekty v moři představují významný faktor znečištění. Ruský vědec Andrej Lukoshkov shromažďuje spolu se svým týmem evidenci baltských vraků již od roku 1989. V jeho katalogu je již přes 10 000 objektů – lodí a letadel na dně moře. Nejvíce jich zatím našel ve Finské zátoce poblíž ruských břehů a statisticky je nejvíce potopených objektů právě ruské provenience.
První mezinárodní pokusy k řešení problému Baltu se datují již od 70. let. Tehdy byla přijata tzv. Helsinská konvence, kterou v roce 1974 signovaly všechny pobaltské země včetně SSSR. V účinnost vstoupila však až v roce 1980 a její charakter a dopady byly spíše oficiálně diplomatické než reálně ekologické.
Další pokusy zachránit umírající Balt se datují na počátek 90. let. Jednou z nejvýznamnějších iniciativ měla být obnovená a rozšířená Helsinská konvence z dubna 1992, kdy se do Finska sjeli na konferenci ministři životního prostředí pobaltských zemí a přijali tzv. Baltic Sea Joint Comprehensive Environmental Action Program. Ten zakotvil 6 základních bodů, jejichž realizací měl být Balt postupně zachráněn (investice do ekologické výroby, omezení vypouštění odpadních vod apod.).
Dokonce i Evropská unie přispěchala v roce 1994 se svými dvěma směrnicemi, kterými adaptovala výše uvedenou Helsinskou konvenci z roku 1974, resp. 1992. Konvence obsahuje zákaz vypouštění polychrolovaných bifenylů, kadmia, hnojiv, petrochemického odpadu a dalších jedovatých látek do moře.
Současná situace ale vypovídá nikoli o záchraně, ale o zhoršujícím stavu moře. International Council for the Exploration of the Sea (ICES), International Baltic Sea Fishery Commission (IBSFC) a tzv. Helsinská komise (HELCOM) zveřejnily na úrovni EU zprávu, kde varují před rozsáhlými změnami fauny a flory v Baltickém moři. Za největší problém považují pokračující eutrofizaci (obohacování vody živinami, zejm. dusíkem a fsforem v zemědělství, za účely hnojení) moře.
Vážná situace přiměla zástupce pobalstkých států, aby se loni 23. listopadu 2005 sešli ve Švédsku v rámci Helsinské komise (HELCOM) a pod záštitou Evropské komise. Setkání bylo charakterizováno jako „mimořádné a neformální“ a uskutečnilo se pod heslem „Urgentní akce pro Balt – diskuse k budoucnosti“. Závěrečný dokument se však nesl přesně v duchu Evropské unie a obsahoval formulace jako „zlepšení vzájemné komunikace“, „prověření možnosti financování z prostředků EU“ nebo „vylepšení bezpečnosti námořní přepravy“. Evropská komise prý připraví „Baltic Sea Action Plan” jako pilotní projekt pro evropskou pomoc Baltu. Bruselští úředníci budou tedy sepisovat, schůzovat a přemýšlet, jak Baltu pomoci.
Článek byl publikován 16.3.2006
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.